Zdravotní pojištění - strana 23

Zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé se z různých úhlů pohledu musejí zabývat situacemi, ve kterých hraje roli nemoc zaměstnance v přímé souvislosti s evidencí osoby na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání s nároky na jeho hmotné zabezpečení. Jelikož je právní úprava zdravotního pojištění bezprostředně navázána na spoustu dalších právních předpisů, v tomto případě zejména na zákon o zaměstnanosti a zákoník práce, mají tyto skutečnosti dopady i ve zdravotním pojištění.

Mám zaměstnance na poloviční úvazek, u kterého odměna nedosahuje výše minimální mzdy. Dohodli jsme se, že doplatek zdravotního pojištění do minimální částky odvede zaměstnanec 1/3 a zaměstnavatel 2/3. U mzdového listu jsem zjistila, že účetní program, který používám, doplatek zaměstnavatele odečítá zaměstnanci ze superhrubé mzdy. Je to tak správně? A pokud ano (protože je to u zaměstnavatele částka nepovinná), je to u zaměstnavatele daňový výdaj?

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

Pokud má student IČO, ale příjem měl pouze z dohod o vykonání práce (celkem 22 000 Kč za rok), jako živnostník nevykázal žádnou fakturaci. Musí podávat daňové přiznání a musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu? A musí platit nějaké zálohy na sociální a zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje...

Poslední dobou se ve zdravotním pojištění pravidelně každý rok zvyšuje k 1. lednu minimální vyměřovací základ zaměstnance a minimální záloha (tím i minimum) OSVČ, více platí osoby bez zdanitelných příjmů a také stát zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce". Podívejme se však na tuto problematiku z opačného úhlu a pro připomenutí či osvěžení si proberme některé tematické oblasti zdravotního pojištění, které zůstávají k datu 1. ledna 2018 beze změny.

V oblasti zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2018 ke změnám, které se týkají jak plátců pojistného, což jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak občanů - zaměstnanců. Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější z nich.

V následujícím textu je v těch oblastech zdravotního pojištění, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2018 ke změně, provedeno porovnání právního stavu platného do konce roku 2017 s právním stavem platným od 1. 1. 2018.

Nařízením vlády České republiky č. 286/2017 Sb. ze dne 21. 8. 2017 se od 1. 1. 2018 zvyšuje minimální mzda na částku 12 200 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance.

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění významný parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavateli v konkrétních specifických situacích a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Osoby pohybující se v rámci „evropského“ prostoru za účelem výkonu výdělečné činnosti postupují od 1. 5. 2010 při určení státu pojištění a bezprostředně souvisejících nároků na poskytování zdravotní péče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Jednou z kategorií osob, za které platí pojistné stát (pracovně i tzv. státní pojištěnci), jsou nezaopatřené děti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Je logické, že důsledkem značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění je vznik pohledávek či závazků jak na straně subjektů povinovaných placením pojistného resp. záloh na pojistné, tak na straně zdravotních pojišťoven.

Dobrý den, zaměstnavatel a zaměstnanec se v měsíci září dohodli na neplaceném volnu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nepůjde žádná mzda, nebude v tomto měsíci odvedena daň ze mzdy ani sociální pojištění. Jak je to ale se zdravotním pojištěním? Musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění do minima zdravotního pojištění? Musí následně toto pojištění zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit anebo se můžou dohodnout, že nic platit nebude. Jak by byly tyto varianty zaúčtovány? 

Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.