Pracovněprávní vztahy - strana 3

Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě šel na neschopenku, při kontrole dodržování režimu DPN ovšem nebyl dvakrát zastižen v místě hlášeného pobytu. Záznamy o kontrole byly poslané zaměstnanci do vlastních rukou, na OSSZ a lékaři. NA OSSZ mi bylo řečeno, že zaměstnanci nemusím vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschoponosti. Jak dál postupovat, aby to bylo všechno správně právně ošetřené, když mu náhradu vyplatit nechci? 

Který den se považuje za den ukončení pracovního poměru v případě, kdy dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době? Jde o zahraniční pracovníky, kteří utečou a my jim zasíláme poštou toto ukončení. Mám za to, že je to den doručení (vrácenky z pošty). V některých případech ale toto doručení trvá dlouho – ve mzdě pak uvádíme neomluvenou nepřítomnost, platíme tak (než se nám dodejka vrátí) za ně zdravotní pojištění. 

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.

Pro úředníka územního samosprávného celku vyplývají povinnosti mj. ze zvláštních právních předpisů. Je porušením některé z takových povinností a důvodem k případnému rozvázání pracovního poměru to, že včas nevydá správní rozhodnutí?

  Novela zákoníku práce v bodech JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Dne 19.9.2023 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela zákoníku práce, která transponuje...

Zaměstnavatelé kritizují úpravu dohod o provedení práce v připravovaném zákonu o konsolidaci veřejných rozpočtů. Zaměstnavatelé používají DPP ke snížení nákladů práce, kdy u odměn do 10 000 Kč nemusí za...

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Potřebujeme sloučit dvě vedoucí místa na jedno od 1. 9. 2023. Vedoucí místo prvního střediska je obsazeno zaměstnancem s pracovní smlouvou sjednanou na funkci vedoucí střediska, který vede 4 podřízené. Druhé vedoucí pracovní místo, není obsazeno, protože předchozí vedoucí byl povýšen na náměstka a nadále řídí toto pracoviště s 40 zaměstnanci. Chtěli bychom tyto dvě vedoucí místa středisek sloučit v jedno, přičemž stávajícímu vedoucímu prvního střediska tuto pozici nabídnout nechceme, protože se jedná vedoucího v důchodovém věku, který dostatečně neovládá práci s PC, neumí plánovat směny apod. Můžeme zrušit pracovní místo prvního vedoucího z důvodu organizačních změn pro nadbytečnost k 1. 6. 2023, když nemáme vedoucím obsazeno druhé místo (obě dvě střediska by vedl náměstek) a jmenovat do funkce vedoucího na sloučené místo nového zaměstnance od 1. 9. 2023, který lépe vyhovuje našim požadavkům? 

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Máme zaměstnance na DPP. Smlouva je uzavřená od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. Pokud zaměstnanec ze své strany ukončí DPP, je nutná jeho písemná výpověď, nebo stačí ústní dohoda se zaměstnavatelem?

Zaměstnanci bude vyplaceno odstupné při skončení pracovního poměru dle § 52 písm. a) ZP. Může ihned po skončení tohoto PP ke stejnému zaměstnavateli nastoupit na DPČ?

Po řadě dosud neúspěšných pokusů to nyní konečně vypadá, že nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“) bude definitivně přijat a nabude účinnosti pravděpodobně již 1. 8. 2023.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.

Zpráva z Olomouckých právnických dnů – sekce pracovního práva JUDr. Petr Podrazil Ph.D. Ve dnech 18. a 19. 5. 2023 se v prostorách Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci...

Je možné se zaměstnancem DPČ sjednat ve smlouvě odstupné? Nebo to na základě § 77 odst. 2 písm. c) zákoníku práce vůbec nelze? A vše, co dostane tento zamestnanec k odchodu, se bere jako odměna a podléha dani z příjmů a odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na DPČ od 1. 5. 2022 na dobu neurčitou. Zaměstnanec nesmí odpracovat více, než 20 hod týdně. Výpočet vychází z průměru za dobu trvání dohody o pracovní činnosti, nejdéle ale za 52 týdnů. Znamená to, že po 52 týdnech musí DPČ skončit (a lze uzavřít novou DPČ?), nebo jen se za tu dobu spočítá, že povolené hodiny nepřekročily v průměru a DPČ může pokračovat? Také by mě zajímalo, jak se počítají odpracované týdny, např. 1. 5. 2022 byl jen 1 den v týdnu – počítá se jako 1 týden?

Firma dne 21. 4. 2023 zaměstnancům v souladu s § 62 odst. 2 oznámila, že dojde k hromadnému propouštění. První výpovědi dle § 52 písm. c) se tak mohou předávat 30 dní po oznámení a je naplánováno tak učinit až 31. 5. 2023. V hromadném propouštění se počítalo i se třemi zaměstnanci, kteří jsou v DPN skoro rok. Jak postupovat u nich, pokud jim DPN bude ukončena např. už 9. 5., absolvují mimořádnou prohlídku, budou práce schopni, ale už pro ně práci nemáme? Lze jim výpověď pro nadbytečnost dát už 10.5.2023, tak že nespadají do hromadného propouštění nebo musíme počkat na konec měsíce a zahrnout je do hromadného propouštění? Po celý duben je u zaměstnavatele uplatňován režim částečné nezaměstnanosti, zaměstnanci jsou po část měsíce na 60 % PHV, i kdyby k hromadnému propouštění nedošlo, tak by ti, kteří se po dlouhodobé nemoci vraceli, výpověď pro nadbytečnost dostali.