Mzdy - strana 29

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Musíme za zaměstnance, který má vyhlášený osobní bankrot, jeho správci posílat i jeho cestovní náhrady (diety a náhrady za užívání soukroméno vozu pro služební účely), nebo máme posílat pouze jeho čistou mzdu?

Zaměstnanec si podal u svého zaměstnavatele žádost o neplacené volno na období od 2. 12. 2017 do 31. 12. 2017 a tuto žádost zaměstnavatel schválil. Má zaměstnavatel povinnost proplatit tomuto zaměstnanci náhradu mzdy za svátky 25. 12. 2017 a 26. 12. 2017?

Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené, můžeme ji vzít na dohodu o provedení práce na stejnou pozici, jako má v pracovní smlouvě?

Musí vstupní lékařské a následně periodické prohlídky mít i zaměstnanci: 1) pracující na dohodu o provecení práce u prací v 1. skupině, 2) pracující na dohodu o pracovní činnosit u prací ve 2. skupině? A u pracovních smluv, jejichž zařazení je ve 2. skupině - mohou tito zaměstnanci absolvovat prohlídky u svých praktických lékařů? 

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění v těchto ustanoveních: § 192, § 193 a...

Od 1. 1. 2018 dochází v oblasti mzdového účetnictví ke změnám parametrických údajů v souvislosti s nově stanovenou výší všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2018 jsou příslušné údaje uvedeny v nařízení vlády č. 343/2017 Sb.

Zaměstnavatel určil celozávodní dovolenou 22. 12 .- 29. 12., tzn. 4 pracovní dny celozávodní dovolené. Někteří zaměstnanci ale již nemají dostatek dovolené na celozávodní dovolenou. Pokud nejde dát zaměstnanci neplacené volno v době celozávodní dovolené, jak má tento případ zaměstnavatel řešit?

Dne 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 99/2017 Sb.), jejímž předmětem je nová právní úprava...

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2018 došlo k řadu legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...

Stavební firma s. r. o. staví v průběhu měsíce několik zakázek. Zaměstnanci přejíždí ze stavby na stavbu a nelze úplně přesně vyčíslit mzdy na jednotlivé zakázky. Lze zaúčtovat poměrem mzdy těchto zaměstnanců na jednotlivé zakázky?

Od 1. 1. 2018 dochází nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ke zvýšení základní sazby minimální mzdy.

Podnikatel, OSVČ, má zaměstnance, který má zkrácenou pracovní dobu na 22,5 hodin týdně. Je zařazen do 4. skupiny zaručené mzdy, kde bude od 1. 1. 2018 minimální mzda pro 40 hod. pracovní dobu 16 400 Kč (98,50 Kč/hod.). Jaká bude správná výše min. hodinové mzdy? Je odměňován hodinovou mzdou. Bude to 55,41 Kč nebo nebo je správný jiný výpočet? 

Jak známo, zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Máme zaměstnance, který je odměňován úkolovou mzdou. Pracuje od pondělí do soboty, s tím že v období pondělí až pátek má 7hodinovou pracovní dobu (což je 35 hodin) a v sobotu odpracuje 5 hodin. Tím splní normu odpracovaných hodin dle pracovní smlouvy (40 hodin týdně). Náleží tomuto zaměstnanci zákonný příplatek za práci v sobotu? 

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Chtěli bychom zavést vyplácení odměny našim zaměstnancům za doporučení nového zaměstnance. Podmínky nároku by byly obsaženy ve mzdovém předpise. Předpokládám správně, že tato odměna nemá souvislost s vykonanou prací, a tudíž ji můžeme vyloučit z příjmu pro výpočet průměrného výdělku (pro výpočet dovolené...)? Můžeme tuto odměnu evidovat v ostatních osobních nákladech (pro ISPV údaje pravidelného statistického šetření)? A platily by stejné odpovědi i pro odměnu, kterou bychom dávali nově přijatým za to, že k nám nastoupili do pracovního poměru? Jsme podnikatelský subjekt.

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Jsme rozpočtová organizace, zařízení pro opravy techniky. Na dílnách jsou systemizovaná místa mistrů a techniků. Mistři splňují podmínky pro přiznání příplatku za vedení a ten je jim přiznán podle § 124 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (podle organizačního předpisu jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny). U jedné dílny (tabulkově 3 místa – 1x mistr a 2x technici) nastala situace, kdy při momentální neobsazenosti jednoho místa technika a z důvodu úmrtí druhého technika zůstal na dílně pouze mistr. Místo jednoho z techniků bude obsazeno od 1. 1. 2018. Má být uvedenému mistrovi do uvedené doby - 1. 1. 2018 - odebrán příplatek za vedení?