Mzdy - strana 27

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Stravování zaměstnanců je jednou z oblastí, kterou zákonná úprava, jak je obsažena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), řadí do Části desáté nazvané Péče o zaměstnance, a to vedle pracovních podmínek zaměstnanců, odborného rozvoje zaměstnanců a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců.

Na základě Kupní smlouvy ve smyslu § 2175 NOZ, je prodán obchodní závod jako celek. Obchodní závod má cca 100 zaměstnanců. Nabyvatel převezme závod k 1. 7. 2018. Tento převod je ve smyslu § 338 zákoníku práce případně dalších spojen zároveň s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánikem práv a povinností z pracovněprávních vztahů“, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba. Dosavadní majitel zpracuje mzdové nároky zaměstnanců za červen 2018 (tedy vystaví veškeré dokumenty a vypočte též odvodové povinnosti). Výplatní období je stanoveno na červenec 2018 - výplatní termín na 20. 7. 2018, zaměstnanci jsou již u nového zaměstnavatele. Kdo a z jakých prostředků vyplatí mzdy a provede příslušné odvody? Je třeba dodat, že v souladu s kupní smlouvou jsou peněžní účty včetně prostředků na nich existujících převedeny na nového majitele.

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Dětem začínají prázdniny a s nimi pro většinu našich zaměstnanců doba dovolených. Jak je to s čerpáním dovolené z hlediska zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), i zkušeností z praxe si uvedeme ve stručném přehledu, příkladech a aktuálních otázkách v tomto článku.

Zaměstnanec má uzavřený HPP. Klasická smlouva, žádná zvláštní ustanovení (česká s. r. o., český zaměstnanec). Pro zaměstnavatele je momentálně výhodnější vyplácet mzdu v EUR místo v Kč. Zaměstnanec s touto formou výplaty souhlasí. Je tento způsob možný a pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Takzvané sick days, ve volném překladu „dny zdravotního volna“, se v posledních letech staly oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Zařadily se tak definitivně mezi další tradiční zaměstnanecké výhody, jakými jsou například příspěvek na stravování (stravenky), pětitýdenní dovolená, příspěvek na penzijní či životní pojištění a jiné. Oproti jiným uvedeným výhodám lze však na sick days nahlížet jako na oboustranně výhodný nástroj.

Jak chápat větu ustanovení § 119 zákoníku práce, kde se píše: "Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)." Znamená to, že zaměstnavatel je povinen porovnat nejnižší zaručenou mzdu platnou pro daného zaměstnance s čistým příjmem v penězích nebo s hrubou mzdou poníženou o naturální mzdu nebo jinak? 

Někdy činí zaměstnavatelům problém spočítat poměrnou část měsíční mzdy či platu, jestliže zaměstnanec neodpracuje celý měsíční fond pracovní doby z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci, popřípadě je třeba vypočítat dosaženou mzdu z měsíční mzdy za práci přesčas. Tyto potíže se vztahují i k pružné pracovní době.

Pokud zaměstnáváme zaměstnance na zkrácený úvazek na dva dny v týdnu a neodpracuje v předchozím čtvrtletí více než 21 dnů, můžeme spočítat jeho průměr ze skutečně dosažených výdělků a skutečně odpracovaných hodin? Např. za říjen 15 000 Kč a 8 dnů, tj. 64 hod., a za listopad 13 000 Kč za 7 dnů, tj. 56 hod., pro výpočet: (15 000 + 13 000) : (64 + 56) = 233,333 Kč průměr? 

Zaměstnankyní mateřské školy je žena, která pracovala jako uklízečka na plný úvazek. Od prosince 2014 vykonává roli pěstounky na přechodnou dobu, což znamená, že zaměstnancem zůstala, kdykoliv se smí vrátit na svoje původní pracovní místo, a zároveň má nárok na řádnou dovolenou. Dovolenou si nemůže vybrat, protože pauzy mezi péčí o jednotlivé děti, nejsou tak dlouhé. Proplatit jí dovolenou nemohu, protože nesplňuje podle ZP podmínku ukončení pracovního poměru. V současnosti má "nastřádáno" 65 dní nevybrané dovolené, což odpovídá při proplacení sumě 32 870 Kč. Roli pěstounky chce vykonávat i nadále, ukončit pracovní poměr v mateřské škole nechce. Jak mám postupovat dále? Smím jí nevyčerpanou dovolenou proplatit čili nařídit čerpání dovolené, i když se bude časově překrývat s obdobím, ve kterém bude pobírat odměnu za výkon funkce pěstouna? 

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na částku 2 490 Kč. Dále má na jiný druh práce standardní smlouvu o pracovním poměru. U společnosti (zaměstnavatele) má podepsané prohlášení k dani a v rámci výplaty mzdy je uplatňována sleva na poplatníka. Jak postupovat při zdaňování odměny (vč. odvodů) za výkon funkce 2 490 Kč a co musí obsahovat mzdový list pro daňové účely, resp. může být pro každý typ příjmu samostatný mzdový list? 

Zaměstnanec má má pracovní smlouvu na noční směny v rozsahu 37,5 hodin měsíčně. Tento měsíc neodpracuje stanovený počet hodin, protože není tolik práce, adekvátně mu tedy bude krácena mzda. Zaměstnanci to nevadí, chápe situaci. Je potřeba udělat nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že v daném měsíci nebude mít plný počet hodin, a tedy nižší mzdu? Doplňující otázka: Je tedy možné sepsat pracovní smlouvu na 37,5 hod. týdně, kde podle potřeby zaměstnavatele bude zaměstnanec v práci buď na denní směně, nebo na noční směně? V pracovní smlouvě by byl uveden druh práce (případně pracovní pozice), který zaměstnanec bude vykonávat. Smluvně určený počet hodin by zaměstnanec každý měsíc splnil.

Povinnosti při vzniku pracovního úrazu Našemu zaměstnanci se stal pracovní úraz 2. 12. 2017. Nebyl hospitalizován. Je na neschopence. Doba léčení si vyžádá asi 3 týdny. Jaký je postup...

V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se při výpočtu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance postupuje stejně jako u pracovního poměru. U dohod o provedení práce je však třeba počítat s tím, že má dle zákoníku práce stanovenou pracovní dobu v hodinách.

Jednou z nárokových složek mzdy, kterou dostává zaměstnanec za svoji práci, je též příplatek za noční práci dle ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a příplatek za práci v sobotu a v neděli dle ustanovení § 118 téhož právního předpisu. Nárokové jsou zmíněné příplatky proto, že zaměstnanci na ně vzniká nárok, pokud vykoná práci v noční době (tj. v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin), resp. se tak stane v kalendářní dny odpovídající sobotě a neděli, které se v našich končinách berou obecně jako dny pracovního klidu.

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

V případě, že má jednatel firmy smlouvu o výkonu práce, kde má měsíční odměnu 2 400 Kč, a zároveň dohodu o provedení práce na administrativní činnost, kde má odměnu 10 000 Kč měsíčně, sčítají se tyto dvě mzdy, co se týká sociálního pojištění a co se týká zdravotního pojištění?

Společnost - právnická osoba - by ráda u svého nového zaměstnance do pracovní smlouvy (v souladu s pravidly, které fungují u zahraniční matky) uvedla toto ustanovení: "Zaměstnavatel se zavazuje kompenzovat mzdu zaměstnanci v průběhu trvání prvních 14 dní pracovní neschopnosti dle § 192 zákoníku práce, tak aby zaměstnanec dosáhl v těchto dnech 100 % své obvyklé mzdy." Je takové ustanovení možné/platné v rámci pracovní smlouvy v kontextu § 192 odst. 3 zákoníku práce, tzn. může zaměstnavatel takový bonus vůbec poskytnout? Chová se i tato náhrada mzdy stanovená v pracovní smlouvě dle § 192 odst. 3 z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob stejně, tzn. nepodléhá jim? Z pohledu daně z příjmu právnických osob je pak taková kompenzace daňově účinný náklad?

Právní úprava Zákoník práce § 351-353 Obecná ustanovení § 354 Rozhodné období § 355 Pravděpodobný výdělek § 356 Formy průměrného výdělku § 357-362 Společná ustanovení o průměrném výdělku Způsob...