Mzdy - strana 33

V pracovní smlouvě je napsáno, že zaměstnavatel zaručuje výplatu odměny v červnovém výplatním termínu. Kdy má být odměna vyplacena? V červnu nebo v červenci?

Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?

Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   

V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Řidič má měsíční mzdu. Jede ve svátek do zahraničí. V autě jsou řidiči 24 hodin. Kolik hodin se jim může zaplatit za tento svátek?

Jsme soukromá mateřská škola - s. r. o., jejímž zřizovatelem je fyzická osoba (nikoliv kraj, obec či stát). Jsme zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení jako soukromá MŠ (pobíráme dotace z kraje). Zaměstnáváme učitelky, které mají v pracovní smlouvě uveden jako druh práce - pedagogický pracovník (splňují veškeré kvalifikační předpoklady pro tuto funkci). Zajímalo by mne: 1) Mají nárok na 8 týdnů dovolené dle § 213 nebo jen na 4 týdny? 2) Odměňujeme je dle ustanovení o zaručené mzdě § 112 a 113 (nikoliv dle § 122 a následujících). Je to správně? 3) Mají ze zákona nárok na některý z příplatků dle § 124 a následujících (příplatek za vedení, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost)? Domnívám se, že ne. Zajímají mne předevšim ustanovení o mzdě za práci přesčas a práci v sobotu a v neděli. 

Jsme příspěvková organizace - základní škola - zřizovatel město, pod kterou spadají 4 mateřské školy se dvěma jídelnami a 1 školní jídelna pro základní školu. Zaměstnáváme 95 zaměstnanců a 10 externích. Ředitel školy je zařazen ve 13. platové třídě a podle započtené praxe ve 4. platovém stupni. Kvalifikační požadavky jsou splněny. V jaké maximální výši je možné přiznat řediteli osobní příplatek a příplatek za vedení při splnění uvedeného rozsahu řízení jak jednotlivých organizačních složek školy, tak uvedeného počtu zaměstnanců?

Není žádným tajemstvím, že řada kontrol, které inspekce práce provádí, se konají na základě vnějších podnětů. Když se mě někdo ptá, kdo nejčastěji podnět podává a z jakých důvodů, odpověď je celkem jednoduchá. Podatelem je nejčastěji zaměstnanec a důvodem předpoklad, že mu zaměstnavatel nezaplatil mzdu nebo jiné peněžité plnění. Míra relevance takových podnětů je však rozmanitá.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin? 

Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Ve firmě se pracuje od 6 do 6 hod. Ranní směna a noční. Příplatek za noční směnu bude tedy od 22 hod do 6 hod. Jak to bude se svátkem (od kdy do kdy)? Když vyjde směna ranní nebo noční na sobotu a neděli budou příplatky nebo nebudou, protože je směna takto naplánována? Může se pracovat jedna směna dvě denní 12 hod a 12 hod poté dva dny volna poté dvě denní 12 hod a 12 hod. Pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné to takto dělat? A noční dvě 12 hod pak 2 dny volna pak dvě 12 hod pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné takto naplánovat směny? Na denní by byli dva zaměstnanci a na noční jeden zaměstnanec. 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Chtěla bych si upřesnit dobu omluvené absence zaměstnance při darování krve nebo krevní plazmy. V naší společnosti se pracuje pouze v ranní směně/jednosměnný provoz. Odběry jsou prováděny většinou v ranních hodinách, takže předpokládám, že se dá tolerovat "zameškané dopoledne". Někteří zaměstnanci ale v den odběru zůstávají doma celý den (směna 8-16.30) a argumentují, že na to mají nárok. Já se však domnívám, že by nejen v takovém případě měli mít na potvrzení uvedeno, že potřebují k zotavení dalších x hodin. Mám pravdu nebo je zaměstnavatel opravdu povinen omluvit zaměstnanci celou směnu?