Mzdy - strana 32

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin? 

Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Ve firmě se pracuje od 6 do 6 hod. Ranní směna a noční. Příplatek za noční směnu bude tedy od 22 hod do 6 hod. Jak to bude se svátkem (od kdy do kdy)? Když vyjde směna ranní nebo noční na sobotu a neděli budou příplatky nebo nebudou, protože je směna takto naplánována? Může se pracovat jedna směna dvě denní 12 hod a 12 hod poté dva dny volna poté dvě denní 12 hod a 12 hod. Pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné to takto dělat? A noční dvě 12 hod pak 2 dny volna pak dvě 12 hod pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné takto naplánovat směny? Na denní by byli dva zaměstnanci a na noční jeden zaměstnanec. 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Chtěla bych si upřesnit dobu omluvené absence zaměstnance při darování krve nebo krevní plazmy. V naší společnosti se pracuje pouze v ranní směně/jednosměnný provoz. Odběry jsou prováděny většinou v ranních hodinách, takže předpokládám, že se dá tolerovat "zameškané dopoledne". Někteří zaměstnanci ale v den odběru zůstávají doma celý den (směna 8-16.30) a argumentují, že na to mají nárok. Já se však domnívám, že by nejen v takovém případě měli mít na potvrzení uvedeno, že potřebují k zotavení dalších x hodin. Mám pravdu nebo je zaměstnavatel opravdu povinen omluvit zaměstnanci celou směnu? 

Chceme dát některým zaměstnancům do mzdy pevnou částku, kterou zatím vedeme jako ostatní příplatek - ohodnocení. Tuto částku chceme vyplácet bez ohledu na odpracované hodiny a přesčasové hodiny (nepočítala by se ale z této částky případná práce přesčas, jako se počítá ze základní mzdy, ale samozřejmě do výpočtu na průměr by tato pevná částka vstupovala). Můžeme si to takto nastavit ve mzdách? 

Dosud využíváme klasických obálek, sáčkujeme do něj výplatní pásky. Máme záměr tento postup zrušit a využít personálního portálu, který nám náš software umožňuje. Každý zaměstnanec má individuální přihlašovací heslo, kde každý měsíc může výplatní pásky tisknout, nebo jen nahlížet, dívat se do historie atd. Musíme mít písemný souhlas, že výplatní pásky se budou předávat přes portál? Nebo to rozhodnutím můžeme jednostranně stanovit, že s účinnosti od tehdy budou výplatní pásky předávány výhradně přes portál?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

Při kontrole sald po mzdové účetní, která už ve firmě nepracuje, byly zjištěny přeplatky i nedoplatky na mzdách. Jedná se hlavně o zaměstnance, kteří poštu nevyzvedávají, jsou v exekuci a vymáhání přes právníka by bylo finančně náročnější a zřejmě by stejně k ničemu nevedlo. Částky jsou do 1 000,- Kč; je možno tyto přeplatky odepsat do daňových nákladů? Taktéž se objevil opačný případ, kdy jsme poštou vyzvali zaměstnance k převzetí doplatku mzdy, pošta se vrátila, peníze není kam poslat. Můžeme odepsat naopak do výnosů?

1.Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v pátek nepůjde do práce a tento den si "nadělá" další den v sobotu, náleží mu příplatek za sobotu? 2. Zaměstnanec, který má pracovní dobu od 6:00 do 14:00, si udělal přesčas od 14:00 do 16:00, tzn. 2 hod přesčasu, tento přesčas si vybere formou náhradního volna, náleží mu příplatek za odpolední směnu?

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod. 

Pracovníkovi byla od 1. 1. 2017 zvýšena hodinová mzda. Výpočet náhrady byl spočítán ze mzdy za 4. čtvrtletí 2016, tedy ze mzdy nižší. Má se náhrada ze zvýšené mzdy přepočítat nebo používat již stanovený průměr pro 1. čtvrtletí 2017?  

1. Montážní česká firma vysílá své zaměstnance do Německa. Zaměstnanci jsou tři týdny v Německu a jeden týden v ČR. Měla by být minimální mzda stanovena podle české či německé legislativy? A kolik by případně tato mzda činila u pomocné síly - montéra? 2. Český dopravce vysílá zaměstnance do Německa, Rakouska, Slovenska. Zaměstnanci jsou většinu z měsíce po rozvážkách. Podle které legislativy bude u těchto zaměstnanců stanovena minimální mzda?

Dobrý den, jsme s.r.o. na Mzdových výměrech máme vždy - Základní měsíční mzda např ve výši 12 100 Kč + diferenciační-osobní příplatek až do výše 5 000 Kč. Celkem je tedy měsíční mzda 17 000 Kč. Ten diferenciační příplatek je pohyblivá částka, ale krátí se jen ve vyjímečných případech. Jde nám o to, jestli to takto můžeme nechat a nebudeme mít problém se zaručenou mzdou třeba pro řidiče, která je od 1.1.2017 vyšší. Zaměstnanec má vlastně dle Mzdového výměru tedy skutečně za měsíc bez příplatků za přesčas, noční, SO a NE, svátky a ztížené prostředí mzdu vyšší než je zaručená mzda (např.našich 17 000 Kč). Je to tak správně? Můžeme Mzdové výměry takto nechat. Děkuji

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - §...

S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).