Důchodové pojištění - strana 12

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.

Zákon o zaměstnanosti, vyjma toho, že stanovuje podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jako určité formě podpory fyzické osoby, která přišla o zaměstnání a potřebuje po přechodnou dobu alespoň částečně finančně zabezpečit, zakotvuje rovněž situace, v nichž je fyzické osobě stanovena povinnost již nabytou podporu v nezaměstnanosti vrátit1. Této problematice, tedy zákonným podmínkám pro vznik povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti, a to v případě, kdy k přeplatku došlo zaviněným jednáním uchazeče o zaměstnání, se budeme věnovat v následujících odstavcích.

V případě dohody o provedení práce, výdělek do 10 000 Kč/měsíčně - musí zaměstnavatel vystavovat zápočtový list i ELDP ? Jak je to s navazující stejnou dohodou v dalším kalendářním roce, musí vystavit za každý kalendářní rok zápočtový list? Kam jej má zaměstnanec potom odevzdat, v případech, že je buď OSVČ, nebo nezaměstnaný a je nebo není evidovaný na ÚP?

V souvislosti s blížící se povinností zaměstnavatelů vést a předkládat ELDP za každý kalendářní rok dle ust. § 38 a § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ), uvedeme několik příkladů z praxe, v nichž zaměstnavatelé mohou chybovat.

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou bezpochyby zajímavým fenoménem naší sociální oblasti. Když byly v roce 1990 zřizovány jako orgány určené k lékařské posudkové činnosti v opravných řízeních, v rámci tehdejší organizace sociálního zabezpečení byly považovány za jednoznačně přechodné řešení. V současné době mají za sebou více jak čtvrtstoletí působení a přestože ani jim se problémy s celkovým nedostatkem posudkových lékařů v ČR nevyhnuly, zůstávají stabilizujícím prvkem posudkové činnosti v sociální sféře. Zatím se ani v obrysech neobjevuje časový horizont jejich případného konce. Představují přitom v posledních letech pravidelně více než 20 000 projednaných případů a vydaných posudků ročně ve struktuře ústředního orgánu státní správy.

Novela 1. 4. 2017 (tisk 873) Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s dopady zejména do oblastí daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a správy daní. Nejdůležitější změny týkající...

Ze zdravotních důvodů jsem byl nucen přerušit svoji výdělečnou činnost, odhlásit všechny zaměstnance z pojištění a ukončit činnost zaměstnavatele. Mám však stále pohledávku u okresní správy sociálního zabezpečení za neuhrazené pojistné za zaměstnance. Protože pobírám pouze nízké nemocenské z titulu činnosti OSVČ, nejsem schopen vše jednorázově uhradit. Existuje nějaká možnost, jak se vyhnout exekučnímu řízení?

Pokud se mnou firma sepsala příkazní smlouvu s určitou odměnou, můžu jim fakturovat odměnu na IČO jako OSVČ, anebo za mě musí hradit sociální a zdravotní, jako bych byla zaměstnanec? 

Dne 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon o ukončení důchodového spoření. Tento zákon mimo jiné také upravuje možnost účastníků důchodového spoření doplatit si v roce 2017 pojistné na důchodové pojištění, a tím v budoucnu získat vyšší procentní výměru starobního důchodu.

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

V částce č. 82 Sbírky zákonů byl publikován zákon č. 212/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon s účinností od 1. srpna 2016 přinesl jedinou změnu, a to změnu pravidel zvyšování vyplácených důchodů. Tato změna se promítá již do zvýšení důchodů v roce 2017.

Poživatel důchodu z důchodového pojištění má ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) po celé období pobírání důchodu, tedy od data, kdy je důchod přiznán, do data, kdy je důchod rozhodnutím odejmut, a to dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí S účinností od 1. 11. 2016 se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých...

V důchodovém pojištění patří mezi klíčové instituty doba pojištění, která ovlivňuje nárok na přímé důchody, tj. důchody starobní a invalidní, a jejich výši. V rámci dob pojištění se tradičně rozlišují vlastní doby pojištění, za které se platí pojistné, a náhradní doby, za které se pojistné neplatí (takzvané nepříspěvkové doby); obě tyto kategorie dob pojištění mají v důchodovém pojištění různý způsob hodnocení. V tomto článku se upozorňuje zejména na praktický význam náhradních dob.

Dnem 1. října 2016 nabývá účinnosti zákon č. 213/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZDuP), a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Doplňková smlouva o sociálním zabezpečení ČR – USA Dne 1. 5. 2016 vstoupila v účinnost tzv. Doplňková smlouva k již platné Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou (ČR)...

Problematika subjektivní odpovědnosti příjemců důchodových dávek za přeplatek v sobě nese dva protipóly – na jedné straně zájem státu na vrácení neoprávněně vyplacených dávek, a na druhé straně situaci příjemce dávek (důchodce), který i několik měsíců či let v dobré víře pobíral důchod, jenž mu podle práva nenáležel či byl poskytován v nesprávné výši, a poté mu je uložena povinnost uhradit přeplatek v řádu desetitisíců či statisíců korun. V tomto článku bych se rád zaměřil na aplikační různorodost v přístupech Nejvyššího správního soudu, ČSSZ a veřejného ochránce práv.

Daňové zvýhodnění v roce 2016 Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách zveřejnilo v průběhu dubna Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016....

Nové datové sady na portálu otevřených dat ČSSZ Již od listopadu 2015 funguje na adrese https://data.cssz.cz portál „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“. Při spuštění portálu bylo k dispozici...