BOZP - strana 48

Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Cílem tohoto článku je nejen informovat odbornou veřejnost o zdvihacích zařízeních, ale zejména zamyslet se nad problematikou bezpečnosti práce, a to v souvislosti s manipulací pomocí magnetických zařízení, např. břemenových permanentních magnetů, a dále také nad bezpečným používáním elektromagnetů, tzn. kdy je prováděna manipulace například s plechy, tvarově členitými břemeny apod. Budeme Vás také informovat o pracovních úrazech, což je i požadavek řady odborníků v oblasti prevence rizik a školitelů, kde zdrojem je manipulace i pomocí břemenových permanentních magnetů a elektromagnetů.

Karta BOZP pro profesi: Autolakýrník ke stažení pdf ...

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle "místa" úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích - OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: "příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...", což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde "přehlédla" tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců musí organizace dodržovat požadavky právních a ostatních předpisů. Při plnění povinností vyplývajících z těchto jednotlivých platných předpisů však může docházet k tomu, že jsou nedostatečně nebo vůbec implementovány v organizaci. Častou příčinou je nezavedení funkčního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v organizaci.

Dnešní příspěvek pojednává o základních rozdílech mezi odborným vyjádřením a znaleckým posudkem. Vysvětluje, kdy by v rámci přípravného řízení mělo dojít ke zpracování jednoho či druhého typu a jaká kritéria by přitom měla být zohledněna. Zamýšlí se i nad tím, co ovlivňuje kvalitu odborných vyjádření a znaleckých posudku.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Často se setkávám s dotazy typu – Jsme malá firma, několik zaměstnanců, většinou na dohody, kratší úvazky apod. Platí i pro nás nějaké povinnosti v BOZP?

Stanovení bezpečné stohovací výšky u paletových jednotek – ložených palet (zejména v souvislosti se zajištěním dostatečné stability jejich stohu) představuje při stohovém skladování mimořádně zodpovědný úkol – a to jak na celostátní úrovni (též v rámci EU), tak i na úrovni podnikové, firemní.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

V rámci projektu Státního úřadu inspekce práce s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, reg. číslo CZ.1.04/2.2.00/11, se v posledním listopadovém týdnu uskutečnila v Praze dvoudenní mezinárodní konference věnovaná problematice nelegálního zaměstnávání a trhu práce.

Jak má postupovat střední škola zdravotnická, která má těhotné studentky a tyto mají absolvovat praktickou výuku na pracovištích nemocnice? Platí nějaká omezení? Řešila by to mimořádná prohlídka - ale u jakého lékaře?

Stručný výčet prováděných pracovních činností: Obsluha a správa kancelářské techniky, zajišťování nákupu kancelářských potřeb. Organizování pracovních cest (letenky, ubytování). Příprava podkladů pro jednání z porady, zpracování zápisů a vedení evidence...

Měli jsme kontrolu z inspektorátu práce. Ve firmě máme nainstalován systém evidence příchodů a odchodů - funguje na otisk palce. Podle měsíčních sjetin z tohoto systému se pak zpracovávají mzdy. Kontrolní pracovnice zkoumala příchody a odchody zaměstnanců, které se pohybovaly vždy kolem 3-5 min. před zahájením pracovní doby a 2-3 min. po ukončení pracovní doby. Bylo nám vytknuto, že tyto minuty nesčítáme a neproplácíme formou přesčasů. Marně jsme se snažili vysvětlit, že nemůže 30 pracovníků najednou přiložit prst na čtečku. Že je to technicky nemožné. A musejí to stihnout do začátku pracovní doby - jinak by neměli započtenou celou hodinu. Byl postup inspektorátu práce správný?  

Důsledkem pracovního úrazu nemusí být pouze povinnost zaměstnavatele odškodnit poškozeného dle zákoníku práce. Právní problematika pracovních úrazů je mnohem komplikovanější. Typicky totiž dochází ke vzniku dalších typů odpovědností a kromě zaměstnavatele mohou být odpovědností stiženy i jiné osoby. Náhrada škody z úrazu může dále znamenat vznik dalších regresních nároků. Cílem článku je popsat jednotlivé typy odpovědností a jejich vzájemný vztah a zmínit důsledky pro podnikovou praxi.

Náš zaměstnanec přišel s nemocenským lístkem a uvedl, že úraz se mu stal na pracovišti. Bohužel, i přesto, že na směně bylo dalších 10 kolegů, nikomu to nenahlásil a nikdo si nevšiml, že by si úraz způsobil. K lékaři šel až za 2 dny. Jak postupovat v těchto záležitostech?

V zasedací místnosti naší organizace došlo k opaření zaměstnankyně (úřednice) horkým nápojem, který si přenášela z kuchyňského koutku v místnosti na své místo u stolu. Lze takový úraz kvalifikovat jako pracovní, resp. za jakých podmínek? Zaměstnankyně se do místnosti dostavila na schůzi odborové organizace.

Periodická prohlídka pracovnice provedena 30. 12. 2014 jako noční, tj. planost do 30. 12. 2015, ale od 1. 2. 2015 přeřazena na denní režim, takže by mohla jít na další až za 5 let. Jak je to s platností provedené prohlídky – lze vyslat pracovnici od prohlídky z 30. 12. 2014 až za 5 let, nebo musí jít před 30. 12. 2015 a pak počítat za 5 let?