Rizika při poranění zdravotnických pracovníků

Vydáno: 13 minut čtení

Při poranění ostrými kontaminovanými předměty hrozí ohrožení zdraví infekcemi přenášenými krví. Nejčastější příčinou poranění jsou bodná poranění způsobená injekčními jehlami. Lékaři a zdravotní sestry tvoří nejohroženější profesní skupinu. Prevence spočívá v dodržování bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a kontaminovaného odpadu a v používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Úvod

Pracovníci ve zdravotnictví jsou vystaveni působení řady rizikových faktorů, zejména biologickým činitelům. Mezi významné biologické činitele lze zařadit viry jako původce infekcí přenosných krví. V souvislosti s rizikem poranění ostrými kontaminovanými předměty se zvyšuje význam parenterálně přenosných infekcí. Zdravotnický personál může být při poranění v běžné praxi ohrožen virovou hepatitidou typu B (dále jen „VHB“), virovou hepatitidou typu C (dále jen „VHC“) a infekcí vyvolanou virem lidského imunodeficitu HIV/AIDS (dále jen „HIV/AIDS“).

Riziko infekce

Nejvyšší riziko infekce přestavuje parenterální cesta přenosu spojená s bodným poraněním, píchnutím nebo říznutím o ostré předměty kontaminované biologickým materiálem, zejména krví. Nejrizikovější je rána způsobená píchnutím použitou jehlou. Riziko infekce ovlivňuje množství přenesené infikované krve a časový faktor; zvyšuje se s tloušťkou jehly a s dobou, která uplynula od potřísnění jehly krví. Vliv má odolnost virů na zevní prostředí. Viry infekčních hepatitid jsou velmi odolné, viry HIV/AIDS infekce jsou mnohem citlivější. Důležitou roli představuje množství a virulence virů v kontaminovaném biologickém materiálu.

Riziko poranění

Riziko poranění ostrým předmětem závisí na druhu vykonávané práce. Nejvíce rizikovou skupinou jsou zdravotní sestry, vysoká míra ohrožení je u lékařů a dále u ošetřovatelek, zaměstnanců záchranné zdravotní služby a pracovníků laboratoří. Z ostatních profesí se jedná o pracovníky úklidu. Do ohrožené skupiny patří také studenti vykonávající praxi při přípravě pro práci ve zdravotnických zařízeních. K poranění nejčastěji dochází v souvislosti s chybami při práci s ostrými pomůckami, při nedodržení standardních pracovních doporučení a postupů, před znehodnocením ostrého předmětu a při manipulaci se samotným ostrým odpadem.

Prevence poranění

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Mezi opatření, která riziko poranění ostrými předměty významně snižují, zejména patří: vyloučení používání těch předmětů, které nejsou nezbytně nutné, zavedení bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a pomůcek, bezpečné ukládání ostrého odpadu do označených, pevnostěnných, nepropíchnutelných obalů, likvidace jednorázových stříkaček a jehel bez ručního oddělování, zákaz vracení krytů na použité jehly, zlepšení kontroly nad odpadem, používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP) v rozsahu, jaký určuje výkon a s ním spojené riziko. Při práci s krví nebo tělními tekutinami je povinností vždy použít jednorázové rukavice, dále dle charakteru práce plášť, masku a brýle. Povinnost zaměstnavatele zajistit očkování zdravotnického personálu proti VHB je stanovena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 537/2006 Sb.“), podle které se provede zvláštní očkování proti VHB u všech osob pracujících na pracovištích s vyšším rizikem infekčních a u všech studujících na lékařských fakultách a zdravotnických školách a u dalších studujících, kteří se připravují na práci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Do očkování nejsou zahrnuty osoby s prokazatelně prožitým onemocněním VHB a osoby, které mají titr protilátek anti HBs (proti HBsAg) přesahující 10 IU/l.

Vyšetření při poranění, postexpoziční profylaxe

V souladu se směrnicí č. 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních (dále jen „směrnice č. 2010/32/EU“) je zaměstnavatel povinen učinit okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, pokud je to indikováno z lékařských důvodů, jakož i vhodného lékařského dohledu, vyšetřit příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamenat.

Zákonnou povinnost vyšetřit osoby, které se poranily o použitou injekční jehlu a systém epidemiologické bdělosti VHB, VHC a nákaz vyvolaných virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) stanoví vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 473/2008 Sb.“). Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni při poranění pracovníka, které bylo exponováno krvi pacienta nebo došlo k závažné kontaminaci kůže a sliznic, zajistit u poraněné osoby provedení odběrů krve k laboratornímu vyšetření a jejich transport do vyšetřující laboratoře. Součástí vyšetření musí být zjištění subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou a laboratorní vyšetření aminotransferáz (ALT, AST). Rozsah vyšetření krve při poranění je uveden v tabulce č. 1. Vyšetřování markerů VHB u poraněné osoby se ukončí, pokud v prvním odběru titr protilátek anti HBs (proti HBsAg) je minimálně 10 IU/l. Sledování poraněné osoby se ukončí v případě, že u známého potenciálního zdroje je výsledku markerů HBsAg, anti HCV a anti HIV. V případě, že zdravotnický pracovník, který se poranil, nebyl proti VHB očkován, byl očkován neúplně nebo je u něho známa neschopnost tvorby anti HBs protilátek, podá se jedna dávka specifického hyperimunního globulinu proti VHB, a to v souladu se souhrnem údajů o přípravku. Povinností je událost zaznamenat do zdravotnické dokumentace poraněné osoby a poranění hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“).

OOVZ zajišťuje provedení epidemiologického šetření při každém poranění ostrými předměty a rozhoduje o nařízení lékařského dohledu u poraněné osoby.

Hlášení poranění

V roce 2013 byla do českého právního řádu začleněna směrnice č. 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních. Do zákona č. 258/2000 Sb. byl vložen § 75b Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem. Z této novelizace vyplynula pro poskytovatele zdravotních služeb zákonná povinnost bezodkladně oznámit příslušnému OOVZ každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče a v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení zdraví.

Ke způsobu a rozsahu hlášení Ministerstvo zdravotnictví v souladu se směrnicí č. 2010/32/EU vydalo dne 6. 2. 2014 k postupu podle § 75b zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 473/2008 Sb. metodický návod, kterým se od ledna 2014 zavedl jednotný systém sběru a evidence dat o poraněních vzniklých v nemocnicích a v ostatních zdravotnických zařízeních v tomto rozsahu: identifikace osoby, datum a čas poranění, název a oddělení poskytovatele zdravotních služeb, pracovní zařazení poraněné osoby, popis mechanismu poranění (předmět, způsob, činnost). Registrace a sumarizace poranění se provádí na odděleních epidemiologie územních pracovišť krajských hygienických stanic (dále jen „KHS“). Prostřednictvím KHS se údaje za celé území kraje a kalendářní rok zasílají na Ministerstvo zdravotnictví – oddělení hygieny práce a pracovního lékařství k analýze za Českou republiku a pro hlášení příslušným evropským institucím.

Přehled poranění v Moravskoslezském kraji za rok 2014 a 2015

V souvislosti s poraněním ostrými kontaminovanými předměty bylo celkem v Moravskoslezském kraji (dále jen „MSK“) v roce 2014 nahlášeno 323 poranění, v roce 2015 to bylo 317 poranění.

Nejvyšší počet poranění byl v obou sledovaných letech nahlášen na oddělení epidemiologie v Ostravě; 118 (37 %) poranění v roce 2014, 138 (43 %) poranění v roce 2015. Nejnižší počet poranění byl nahlášen na protiepidemickém oddělení v Bruntále; 26 (8 %) poranění v roce 2014, 16 (5 %) poranění v roce 2015.

Počet poranění hlášených na protiepidemická oddělení je závislý na počtu a velikosti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení ve spádových oblastech jednotlivých územních pracovišť. Rozdělení poranění v MSK podle územních pracovišť je v grafech č. 1 a č. 2.

Z hlediska vykonávané práce byly v obou letech nejrizikovější profesní skupinou zdravotní sestry; 182 (56 %) poranění v roce 2014, 177 (56 %) poranění v roce 2015 a lékaři; 60 (19 %) poranění v roce 2014, 56 (18 %) poranění v roce 2015. V profesi ošetřovatelka bylo nahlášeno 15 (5 %) poranění v roce 2014, 29 (9 %) poranění v roce 2015 a u pracovnic úklidu 14 (4 %) poranění v obou letech. Do rizikové skupiny lze zařadit zaměstnance záchranné zdravotní služby (dále jen „ZZS“) (mimo lékaře) a pracovníky laboratoří. Do skupiny „ostatní“ byla zařazena poranění u pracovníků technického personálu. Nezanedbatelnou rizikovou skupinu tvořili studenti při praktické výuce; 32 (10 %) poranění v roce 2014, 18 (6 %) poranění v roce 2015. Převážně se jednalo o žákyně středních zdravotnických škol a v menší míře o posluchače lékařských fakult. Rozdělení poranění v MSK podle pracovního zařazení je v grafech č. 3 a č. 4.

Z hlediska předmětu poranění bylo příčinou největšího počtu poranění bodnutí o kontaminované jehly při zdravotnických výkonech a při manipulaci s ostrým odpadem; 253 (78 %) poranění v roce 2014, 250 (79 %) poranění v roce 2015 a poranění způsobená operačními nástroji; 33 (10 %) poranění v roce 2014, 29 (9 %) poranění v roce 2015.

V roce 2014 bylo nahlášeno 21 (7 %) poranění o jehly inzulínových per, 18 (6 %) těchto poranění v roce 2015. Tato poranění vznikala především při opětovném nasazování ochranných krytů, což je povoleno vyhláškou č. 306/2012 Sb.

Do skupiny „ostatní ostré předměty“ byla zařazena poranění vzniklá v souvislosti s manipulací s kapilárami nebo nádobami obsahujícími krev nebo jiný biologický materiál, poranění žiletkou, mikrotomovým nožem, poranění o skleněné ampule a skleněné předměty (rok 2014 – 5 % poranění, rok 2015 – 6 % poranění). Rozdělení poranění v MSK podle předmětu poranění je v grafech č. 5 a č. 6.

Z hlediska rozdělení poranění podle oddělení byl v obou letech hlášen nejvyšší počet poranění na lůžkových odděleních; 138 (43 %) poranění v roce 2014, 163 (51 %) v roce 2015. Z oddělení intenzivní péče ARO a JIP bylo nahlášeno 64 (20 %) poranění v roce 2014 a 45 (14 %) poranění v roce 2015, z operačních sálů 43 (13 %) poranění v roce 2014 a 30 (9 %) poranění v roce 2015, z ambulancí 36 (11 %) poranění v roce 2014 a 34 (11 %) v roce 2015. V roce 2015 nebylo hlášeno poranění z laboratoří.

Rozdělení poranění v MSK podle oddělení je v grafech č. 7 a č. 8.

Závěr

Z výsledných údajů vyplývá, že se celkový počet poranění způsobených ostrými kontaminovanými předměty v roce 2014 a v roce 2015 se lišil jen minimálně. Prakticky ve stejném rozmezí se pohyboval počet poranění z hlediska předmětu poranění a pracovního zařazení. Nejvíce poranění vzniklo při bodnutí o kontaminované jehly. Zdravotní sestry patří mezi nejrizikovější profesní skupinu. V roce 2015 oproti roku 2014 došlo k mírnému snížení výskytu bodných poranění na operačních sálech a na odděleních intenzivní péče ARO a JIP a naopak k mírnému zvýšení poranění na lůžkových odděleních a v profesi ošetřovatelka. Rizikovou činností zůstává opětovné nasazování krytů na jehly inzulinových per.

Nelze předpokládat, že poklesne počet výkonů, při nichž je nutné používat jehly a jiné ostré pomůcky. Základem pro snížení rizik, která plynou z manipulace s ostrými předměty nebo jehlami, je proto informovanost zaměstnanců o možných rizicích bodných poranění, správné používání ochranných pomůcek, jejich dostupnost a bezpečná likvidace jsou základem pro snížení rizik, která plynou z manipulace s ostrými předměty nebo jehlami.

Bodná poranění představují riziko pracovního úrazu a případné nákazy infekčními chorobami. V konečném důsledku mohou vyústit do nemoci z povolání ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Tabulky a grafy

Tabulka č. 1

Vyšetření krve při poranění
vyšetření do 72 hodin po poranění za 90 dnů po poranění za 180 dnů po poranění
virová hepatitida B ano* ano ano
virová hepatitida C ano ano ano
HIV** ano ano ne

* při prokázaném ochranném titru anti HBs u poraněné osoby se další vyšetřování markerů VHB ukončí ** pouze se souhlasem vyšetřované osoby

MSK - poranění podle územních pracovišť - 2014Graf č. 2 MSK - poranění podle územních pracovišť - 2015

Graf č. 3 MSK - poranění podle pracovního zařazení - 2014

Graf č. 4 MSK - poranění podle pracovního zařazení - 2015Graf č. 5 MSK - poranění podle předmětu - 2014Graf č. 6 MSK - poranění podle předmětu - 2015Graf č. 7 MSK - poranění podle oddělení - 2014Graf č. 8 MSK - poranění podle oddělení - rok 2015

SEZNAM LITERATURY:

  1. Directive 2010/32/EU – Prevention from Sharp Injures in the Hospital and Healthcare Sector[online] [cit. 2016-06-27] Dostupné z: http://www.europeanbiosafetynetwork.eu/ EU%20Sharps%20Injuries%20Implementation%20Guidance.pdf
  2. Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. 2. 2014, č.j. 6224/2014
  3. Ochrana pracovníků ve zdravotnictví před poraněními ostrými předměty [online] [cit. 2016-06-27] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-pracovniku-vezdravotnictvipred poranenimi-ostrymi-predmety-96028.html
  4. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
  5. Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
  6. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
  7. Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů
  8. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  9. Zdravotníci jsou ohroženi infekcí kvůli poranění ostrými předměty [online] [cit. 2016-06-27] Dostupné z: https://www.ozdravotnictvi.cz/zpravodajstvi/zdravotnicijsouohro zeni-infekci-kvuli-poraneni-ostrymi-predmety/

Související dokumenty

Související články

Balící stoje pohledem pracovní úrazovosti
Pozitivní motivace jako nástroj pro snižování pracovní úrazovosti zaměstnance
Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - VI. Hromadný úraz zaměstnanců v důsledku jejich sražení ujetým svazkem kolejových polí
Náhrada škody i bez záznamu o pracovním úrazu
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Pracovní úrazy ve zvláštních případech
S autem do zaměstnání a na pracovní cesty
První rok v práci může být fatální
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Vyjádření k problematice pracovních úrazů a jejich odškodňování
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Lehkomyslné jednání zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za újmu
Pozitivní motivace jako nástroj pro snižování pracovní úrazovosti zaměstnance
Pracovní úraz - co teď?!
Jak správně vyplňovat záznam o úrazu
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Pracovní úrazy při cestách autem
Odpovědnost za přestupek na úseku bezpečnosti práce - pád z výšky
Vyšší náhrada za ztrátu na výdělku
Průměrný výdělek pro náhradu škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání
Smrtelné pády a zavalení zeminou na staveništích
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy

Související předpisy

537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem
473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání

Související otázky a odpovědi

Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Krácení dovolené, pracovní úraz
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Pracovní úraz
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Krácení bolestného
Pracovní úraz a daňový náklad
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Ohrožení nemocí z povolání