BOZP pro OZO - strana 32

Moravskoslezský kraj je specifický dlouholetou koncentrací průmyslových podniků. Významné zastoupení má těžba uhlí, koksárenství, výroba surového železa, oceli, slévárenství, těžké strojírenství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů, ale taky automobilový průmysl a na tento průmysl navazující výroba a montáž dílů. Pracovní prostředí na těchto podnicích bývá zdrojem celé řady škodlivin, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví.

Ve své praxi se ještě stále setkávám s údivem vedoucích zaměstnanců nad informací, že za zajištění BOZP na jimi řízených pracovištích jsou odpovědni oni, nikoliv „bezpečák“, kterého má firma nebo společnost zajištěného. S informací o jejich povinnosti BOZP na svých pracovištích zajistit to není jiné. Přitom, kdo, kdy, za co a komu je odpovědný řeší příslušné právní předpisy, včetně trestněprávní odpovědnosti. Že se nejedná o formální záležitost, potvrzuje níže uvedený příklad odsouzení vedoucí zaměstnankyně za její zanedbání zajištění požadavků BOZP na svém pracovišti.

V organizacích se na některých pracovištích setkáváme se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci osamoceně. Je zde tedy otázka, zda je to bezpečné a co vše je nutné zajistit pro splnění zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli, tj. vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V článku se tak blíže podíváme na možnosti a způsoby zajištění uvedené povinnosti u zaměstnanců pracujících osamoceně. Součástí je i nástin způsobu řešení uvedené problematiky v zahraničí.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Zvolit si začátek a konec pracovní doby, možnost zařídit si osobní věci v jakoukoli hodinu, ušetřit za dopravu a do kanceláře, která je vzdálená třeba jen přes chodbu v další místnosti bytu, vyběhnout v pantoflích – takové jsou výhody, které požívají tzv. teleworkeři, homeworkeři1), neboli domáčtí zaměstnanci.

Jaká osvědčení, školení, znalosti atd. a dle čeho musí mít zaměstnanec, který by školil ostatní zaměstnance firmy na zařízení HYRA (hydraulické zdvihací zařízení pro manipulaci s mostními konstrukcemi).

Úvod Pracovní úrazovost, ke které u nás dochází na úseku skladování, dlouhodobě převyšuje celostátně sledované ukazatele úrazovosti, což bylo již konstatováno v úvodním příspěvku tohoto seriálu (1). Vezmeme-li v...

Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu...

Státní úřad inspekce práce (dále „SÚIP“) a oblastní inspektoráty práce jako kontrolní orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a podmínek kontrolují mimo jiné i oblast diskriminace a nerovného zacházení, a to jak před vstupem do zaměstnání, tak i po vzniku pracovněprávního vztahu. Diskriminován může být zaměstnanec či uchazeč o zaměstnání z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. V případě, že je se zaměstnancem či uchazečem o zaměstnání zacházeno méně výhodně z jiného důvodu, může se jednat o nerovné zacházení.

Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Cílem tohoto článku je nejen informovat odbornou veřejnost o zdvihacích zařízeních, ale zejména zamyslet se nad problematikou bezpečnosti práce, a to v souvislosti s manipulací pomocí magnetických zařízení, např. břemenových permanentních magnetů, a dále také nad bezpečným používáním elektromagnetů, tzn. kdy je prováděna manipulace například s plechy, tvarově členitými břemeny apod. Budeme Vás také informovat o pracovních úrazech, což je i požadavek řady odborníků v oblasti prevence rizik a školitelů, kde zdrojem je manipulace i pomocí břemenových permanentních magnetů a elektromagnetů.

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle "místa" úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích - OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: "příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...", což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde "přehlédla" tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců musí organizace dodržovat požadavky právních a ostatních předpisů. Při plnění povinností vyplývajících z těchto jednotlivých platných předpisů však může docházet k tomu, že jsou nedostatečně nebo vůbec implementovány v organizaci. Častou příčinou je nezavedení funkčního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v organizaci.

Dnešní příspěvek pojednává o základních rozdílech mezi odborným vyjádřením a znaleckým posudkem. Vysvětluje, kdy by v rámci přípravného řízení mělo dojít ke zpracování jednoho či druhého typu a jaká kritéria by přitom měla být zohledněna. Zamýšlí se i nad tím, co ovlivňuje kvalitu odborných vyjádření a znaleckých posudku.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Často se setkávám s dotazy typu – Jsme malá firma, několik zaměstnanců, většinou na dohody, kratší úvazky apod. Platí i pro nás nějaké povinnosti v BOZP?

Stanovení bezpečné stohovací výšky u paletových jednotek – ložených palet (zejména v souvislosti se zajištěním dostatečné stability jejich stohu) představuje při stohovém skladování mimořádně zodpovědný úkol – a to jak na celostátní úrovni (též v rámci EU), tak i na úrovni podnikové, firemní.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

V rámci projektu Státního úřadu inspekce práce s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, reg. číslo CZ.1.04/2.2.00/11, se v posledním listopadovém týdnu uskutečnila v Praze dvoudenní mezinárodní konference věnovaná problematice nelegálního zaměstnávání a trhu práce.