Články - strana 89

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu.

Možnost zaměstnavatelů vysílat své zaměstnance v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen „směrnice o vysílání pracovníků“) je jedním ze základních pilířů svobody poskytování služeb na vnitřním trhu Evropské unie (dále jen „EU“) již řadu let. V současnosti je však tato problematika intenzivně diskutována zejména s ohledem na návrh již druhé revize této směrnice, která může významně změnit ráz současného vysílání zaměstnanců.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je zajistit od plátců dostatek finančních prostředků na úhradu poskytnutých a smluvními partnery vykázaných hrazených služeb. Kromě státu rozlišujeme v podstatě dva typy plátců, a sice zaměstnavatele jako hromadné plátce pojistného a individuální plátce neboli samoplátce, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Každá z těchto skupin plátců je povinna odvádět pojistné na účet, který je pro tyto platby určen.

(sledované období: 7. 3. 2017 - 3. 4. 2017)

Karta BOZP pro profesi: Zahradník ke stažení v pdf ...

Článek obsahuje tři části. V první části jsou představeny hlavní výstupy i samotný projekt „Kvalita pracovního života“, ve druhé je v časovém horizontu deseti let prezentován jeden z aspektů práce, který je zaměřen na zjišťování přístupu ekonomicky aktivní populace v ČR k ochotě stále se učit novým věcem, vzdělávat se, zdokonalovat, rozšiřovat i získávat nové dovednosti. Třetí část je zaměřena na význam a důležitost sociální investice k získávání nových dovedností v měnícím se světě práce.

ARC FLASH - teorie a praxe Definice obloukového výboje Obloukový výboj je neočekáváná, výbušná, elektrická exploze, způsobená jak zkratem, například zkratem při vypínání/zapínání elektrických zařízení, anebo při vypínání/zapínání elektrických obvodů...

Horní a dolní končetiny jsou párovými orgány. Jejich rozdílnost spočívá ve specifických funkcí uplatňovaných během každodenního života. O horní končetině bylo pojednáno v dřívějším vydání BHP č. 12/2016.

Zaměstnavatelé potřebují jednoduché a nenákladné nástroje k zajištění neustálého zlepšování jejich systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Jednou z možností je využití principů benchmarkingu a výsledků měření a monitorování jejich výkonnosti v oblasti BOZP. U organizací se zavedeným systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví podle mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001 nebo národního programu Bezpečný podnik se často prokazuje jejich neustálé zlepšování v oblasti BOZP za pomocí indikátorů, kterými jsou například počty úrazů za kalendářní rok a závažnosti vyjádřené v průměrném počtu zameškaných dnů na jeden pracovní úraz.

Motto: Vracejme se s pokorou do naší minulosti a hledejme tam poučení pro budoucnost.

Rozvázání pracovního poměru je tradičním tématem pracovněprávních článků, knih i odborných seminářů. Jde o téma, ke kterému existuje velmi rozvinutá judikatura, protože kdy jindy by se měli zaměstnanec a zaměstnavatel soudit, než když už jeden z nich pracovní poměr rozvázal. A přesto současná situace na trhu práce, zejména nízká nezaměstnanost, píše ještě jiné příběhy, než na jaké jsme byli dosud zvyklí.

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.

Při odpovědi na dotaz v názvu článku musíme konstatovat, že záleží na okolnostech, primárně zejména na tom, v jaké kategorii se pojištěnec u zdravotní pojišťovny aktuálně nachází.

Pracovní poměr je vedle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jedním ze základních a zároveň nejčastějších pracovněprávních vztahů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo ve stanovených případech jmenováním. Zákoník práce preferuje sjednávání pracovních poměrů na dobu neurčitou, což je vyjádřeno v ustanovení § 39 odst. 1 zákoníku práce tím, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání, a dále také zákonným omezením tohoto druhu pracovního poměru.

Změna v posuzování členů statutárních orgánů právnické osoby ve vztahu ke zdravotnímu pojištění platí již od roku 2008. Pokud takovému členu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, je považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.

Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce (DPP) je pracovněprávním institutem upraveným v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. DPP jsou vedle pracovního poměru a dohod...

Sledované období od 20. 2. 2017 do 17. 3. 2017 v částkách od 15/2017 do 28/2017.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

Na seminářích či v dotazech z praxe se neustále objevují otázky ohledně překážek v práci: kdy jde o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy.