Články - strana 22

Dne 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon o ukončení důchodového spoření. Tento zákon mimo jiné také upravuje možnost účastníků důchodového spoření doplatit si v roce 2017 pojistné na důchodové pojištění, a tím v budoucnu získat vyšší procentní výměru starobního důchodu.

V některých případech není právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně vymezeno, jak dokladovat určitý nárok nebo konkrétní skutečnost, mající přímý vliv na placení pojistného či evidenci pojištěnce u zdravotní pojišťovny. Proto se pro daný účel používá při praktické aplikaci forma čestného prohlášení.

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - §...

Již dlouhá léta zaměstnavatelé (nejen ve zdravotním pojištění) přemýšlejí, jak mají postupovat, když v různých situacích příjem zaměstnance nedosahuje 2 500 Kč, činí rovných 2 500 Kč anebo více, jak naložit s pojmem zaměstnání malého rozsahu, který však zdravotní pojištění nezná, kdy brát pro vznik zaměstnání v úvahu částku 10 000 Kč apod. Odpověď na mnohé otázky, týkající se placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli v těchto specifických případech, naleznete v následujícím textu.

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce přísluší mateřská dovolená zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů při porodu dvou a více dětí.

V částce č. 82 Sbírky zákonů byl publikován zákon č. 212/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon s účinností od 1. srpna 2016 přinesl jedinou změnu, a to změnu pravidel zvyšování vyplácených důchodů. Tato změna se promítá již do zvýšení důchodů v roce 2017.

Poživatel důchodu z důchodového pojištění má ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) po celé období pobírání důchodu, tedy od data, kdy je důchod přiznán, do data, kdy je důchod rozhodnutím odejmut, a to dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí S účinností od 1. 11. 2016 se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých...

Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Právě jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.

V důchodovém pojištění patří mezi klíčové instituty doba pojištění, která ovlivňuje nárok na přímé důchody, tj. důchody starobní a invalidní, a jejich výši. V rámci dob pojištění se tradičně rozlišují vlastní doby pojištění, za které se platí pojistné, a náhradní doby, za které se pojistné neplatí (takzvané nepříspěvkové doby); obě tyto kategorie dob pojištění mají v důchodovém pojištění různý způsob hodnocení. V tomto článku se upozorňuje zejména na praktický význam náhradních dob.

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.

Dnem 1. října 2016 nabývá účinnosti zákon č. 213/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZDuP), a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Základním úkolem zdravotních pojišťoven je především zajistit od plátců dostatek zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění na úhradu smluvními poskytovateli poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Za tímto účelem disponují zdravotní pojišťovny příslušnými mechanismy, kterými jsou především možnost výkonu kontrolní, vyměřovací a v součinnosti s jinými institucemi a subjekty i vymáhací činnosti, povinné uplatňování nároků na dlužné pojistné a penále, ukládání pokut za porušení zákonných povinností, stanovování pravděpodobné výše pojistného apod.

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musejí brát zaměstnavatelé v úvahu zásadně výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.

Nejlepší je dluhy (nejen ve zdravotním pojištění) nevytvářet. Pokud se plátce i přes veškerou snahu dostane do situace, kdy mu vznikne u zdravotní pojišťovny nějaký dluh, případně více dluhů, je potřebné situaci řešit. Řádné placení pojistného, případně příslušenství a pokut, je jednou ze základních povinností každého plátce a zdravotní pojišťovny si (mnohdy až úzkostlivě, avšak zcela oprávněně) hlídají, aby obdržely každou platbu, na kterou mají ze zákona nárok.

Doplňková smlouva o sociálním zabezpečení ČR – USA Dne 1. 5. 2016 vstoupila v účinnost tzv. Doplňková smlouva k již platné Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou (ČR)...

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) v práci, vyžadujícími pro zaměstnavatele potřebu řešení této situace jak z pohledu pracovněprávního, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel jednak musí přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti i ve zdravotním pojištění.