Bezpečnost balících stojů pro předem zhotovené tuhé obaly

Úvod

Za balící stroje pro předem zhotovené tuhé obaly jsou považovány stroje, které balí tekutiny, krémy, pasty, prášky apod. do předem zhotovených tuhých obalů. Dále pak stroje, které třídí, obracejí, čistí, kontrolují, pasterizují, sterilizují a etiketují takovéto obaly. Do této skupiny jsou dále zahrnuty stroje, které čistí, třídí, vkládají nebo vykládají naplněné nebo prázdné obaly do beden nebo přepravek. Ještě nutno dodat, že za předem zhotovené tuhé obaly jsou považovány láhve, plechovky, kelímky, konve, KEGY, sudy apod., které mohou být vyrobeny ze skla, kovu, plastu, lepenky, dřeva, keramických materiálů, nebo materiálů kombinovaných.

Mezi balící stroje pro předem zhotovené tuhé obaly patří zejména:

• plnící stroje (mimo strojů na plnění sudů a KEGŮ),
• záklopkovací a uzavírající stroje, jakož i stroje na čištění obalů,
• etiketovací, potiskovací, kódovací a označovací stroje,
• kontrolní a vyřazovací stroje, včetně strojů používajících drátěnou fixaci pro zajištění zátek v láhvích,
• stroje, které posunují, otáčejí, čistí a plní sudy a KEGY (viz následující obrázek), dále pak balící, vybalovací a roztřiďovací stroje,
• chladicí a beztlakové pasterizační stroje, jakož i vertikální a horizontální sterilizační stroje.

Již v rámci návrhu a výroby musí být ověřeno splnění všech bezpečnostních požadavků, které jsou kladeny na příslušný stroj. Ověřování je v běžné praxi prováděno zejména:

1. Vizuální prohlídkou, při které je vizuálně sledováno splnění jednotlivých bezpečnostních požadavků u příslušného stroje, jejich správná montáž a umístění.
2. Funkční (provozní) zkouškou, v jejímž rámci se provádí odzkoušení funkce jednotlivých bezpečnostních prvků a ochran a to jak v rámci normálních provozních podmínek, tak i při předpokládaném rozumně předvídatelném nesprávném použití příslušného stroje (1).
3. Měřením, při kterém je prováděna kontrola tlaku, rozměru, tvaru, teploty, hluku apod., a to při použití odpovídajících nástrojů a měřidel, s cílem ověření zda naměřené parametry odpovídají požadovaným hodnotám.

Obecně pak platí, že jakékoliv strojní zařízení (tudíž i balící stroje bez rozdílu) může být uvedeno na trh nebo do provozu mj. za předpokladu, že bylo řádně instalováno, a současně je vybaveno odpovídající technickou dokumentací - tudíž i návodem k používání (2).

Po instalaci nového, repasovaného či rekonstruovaného balícího stroje, a to ještě před jeho prvním spuštěním, nutno ověřit kvalitu provedené montáže a instalace všech bezpečnostních prvků, včetně fyzické kontroly celého stroje. Současně je třeba zdůraznit, že provozovatel balícího stroje musí zajistit jeho bezpečný provoz. V této souvislosti je nutno si uvědomit, že k minimálním požadavkům na bezpečný provoz příslušného balícího stroje patří též jeho provozování v souladu s průvodní dokumentací, která mj. obsahuje též instrukce pro použití a čištění, jakož i návod k použití (používání) balícího stroje (3).

V návaznosti na již uvedené by vedoucí a zodpovědní zaměstnanci příslušných firem, vedle celé řady dalších zúčastněných pracovníků, měli mít přehled o možných nebezpečích, která se mohou vyskytnout, resp. vyskytovat u kontrovaného stroje. Současně je třeba, aby uvedené osoby nejen znali (a to do potřebné hloubky a rozsahu) zásady a ustanovení příslušného návodu k použití - používání, ale tento i plně chápali; a to ve všech souvislostech. Požadavky na bezpečnost balících strojů pro předem zhotovené tuhé obaly jsou stanoveny zejména v ČSN EN 415-2 (4). V této evropské normě jsou jednak specifikována významná nebezpečí (včetně bezpečnostních požadavků a opatření k jejich odstranění, resp. snížení), jakož i požadavky kladené na návody pro použití - používání, a to pro jednotlivé typy balicích strojů a jejich provedení. Jako nápomoc při plnění naznačeného úkolu, budou od tohoto příspěvku postupně uváděna základní nebezpečí vztahující se vždy ke komentované skupině balicích strojů. Současně budeme přinášet informace o požadavcích, které jsou kladeny na průvodní dokumentaci včetně návodu k použití (používání) příslušného balícího stroje.

Základní - významná nebezpečí

Do skupiny významných nebezpečí patří jednak obecná nebezpečí, která se mohou vyskytnout u všech balících strojů pro předem zhotovené tuhé obaly, a dále pak nebezpečí specifická - pro určitý stroj uvedené skupiny balících strojů.

Obecná nebezpečí

Ve skupině obecných nebezpečí nutno sledovat zejména nebezpečí mechanická. Zde bychom neměli zapomínat především na nebezpečí:

1. stlačení, které se může vyskytnout zejména v přepravních mechanizmech obalů (např. mezi podávací šroubovicí a obalem, obalem a pevnými vodítky, u uchopovacích hlav vkládacích a vykládacích strojů),
2. střihu, jenž lze objevit zejména v místech, kde se pohybují pevné a pohyblivé části blízko sebe (např. vačkové dráhy u plnících strojů, mezi zvedacími zařízeními a sloupy stroje),
3. pořezání a uříznutí - toto nebezpečí můžeme objevit u pohyblivých částí s ostrými hranami (např. u řezacího nástroje etiketovacích a potiskovacích strojů),
4. navinutí, které se může objevit u rotačních strojních částí (např. u otočných rotorů plnících a etiketovacích strojů, hvězdicového kola kříže, hnacího hřídele balicího stroje),
5. vtažení nebo zachycení, které se může objevit u strojů, kde alespoň jedna část je pohyblivá a vytváří situaci, která může vést ke vtažení zejména lidských končetin nebo částí oděvu (např. u rotační strojní části plnících strojů, mezi přenášecími hlavami vkládacích nebo vykládacích strojů a pevnými částmi stroje),
6. nárazu - toto nebezpečí lze objevit tam kde stroje, nebo obaly procházející strojem, přicházejí do nebezpečného kontaktu s člověkem (např. u vyhazovacích zařízení kontrolních strojů),
7. bodnutí nebo propíchnutí, může se objevit u plnících nebo čistících stanic, kde hubice zajíždí do obalu (např. u plnících nebo čistících hubic),
8. tření nebo odření, lze jej objevit všude tam, kde je použit hnací pás nebo pásový dopravník (např. u průběžných etiketovacích strojů),
9. výronu vysokotlaké tekutiny, které je možno objevit při použití příslušné tekutiny (např. čisticích prostředků u kontrolního místa čistících strojů, u vysokotlakých hubic některých plnících strojů),
10. vymrštění obalů nebo částí obalů - tato nebezpečí mohou vzniknout u rotorů rotorových strojů, u zařízení zdvihajících obaly, při vzniku teplotního spádu u obalu (např. u uchopovací hlavy vkládacích a vykládacích strojů, výstupu z myček pastérů),
11. ztráty stability - mohou vzniknout u strojů, u kterých je aktivováno nouzové zastavení; mohou být způsobena vratným pohybem mechanizmů (např. u vysokovýkonných rotorových strojů),
12. uklouznutí, zakopnutí a pádu - mohou být objevena zejména v případech, kdy je nutný vertikální přístup k částem balicích strojů (např. při kontrole horních částí strojů na čištění obalů, při doplňování násypek víčkovacích a uzavíracích strojů).

Z dalších obecných nebezpečí lze ve stručnosti uvést:

1. elektrická nebezpečí, kde elektrický šok představuje dominantní nebezpečí - zejména při údržbě, čištění, popř. při špatném vyhledání místa poruchy (např. při proniknutí vody apod., jsou-li používány hadice, popř. vysokotlaké trysky, při odstraňování poruch),
2. tepelná nebezpečí - riziko popálení může vzniknout při mytí obalů, pasterizaci a dezinfekci, při etiketování pomocí horkého lepidla apod.,
3. nebezpečí způsobená hlukem; při provozu balících strojů největší hluk způsobují motory a hnané součásti stroje, dále pak vzájemný kontakt obalů při manipulaci, narážení obalů na strojní součásti atd. Při sledování tohoto nebezpečí je nutno potřebnou pozornost věnovat zejména strojům zpracovávajícím skleněné láhve - viz následující obrázek.

Možno doplnit, že v závislosti na výkonu stroje (počtu láhví za hodinu) mohou být v pracovních místech obsluh zjišťovány hladiny akustického tlaku v rozsahu 80 dB až 90 dB, a u některých typů těchto strojů i více. K nejhlučnějším patří odvíčkovací stroje, u kterých v pracovním místě jsou zjišťovány hladiny akustického tlaku znázorněné na následujícím obrázku, ve kterém znamená:

• A - hladina akustického tlaku A v pracovním místě, vyjádřeného v dB
• B - výkon odvíčkovacího stroje v láhvích za hodinu x 1 000.

Při kontrole hlučnosti jak nových, tak i již provozovaných strojů, je nutno vycházet z požadavků bezpečnostních předpisů - zejména z příslušného nařízení vlády (6). Lze jenom připomenout, že přípustný expoziční limit pro normální (osmihodinovou) směnu vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku činí 85 dB. Současně je třeba si uvědomit, že překračování stanovených limitů může vést až k nevratnému poškození zdraví,

1. nebezpečí způsobená vibracemi, zejména pokud jsou přenášena na povrchy, kterých se dotýká člověk - u špatně vyvážených rotujících částí, dílů s vratným pohybem apod.,
2. nebezpečí vznikající zářením, které může být vázáno na lasery, neionizující i ionizující záření - např. u kódovacích stojů označujících láhve laserem,
3. nebezpečí způsobená plněnými materiály nebo látkami, nebo látkami použitými pro čištění a sterilizaci,
4. nebezpečí způsobená zanedbáním ergonomických zásad, která mohou vyústit v namožení a nemoci horních končetin, např. při ručním zásobování stroje obaly, špatném osvětlení strojních částí, na které potřebuje obsluha vidět,
5. nebezpečí způsobená poruchou dodávky energie, tato nebezpečí mohou vzniknout od neočekávaného pohybu stroje, způsobeného zbytkovou energií, popř. ztrátou energie v systému, např. pádem zvedaných částí nebo produktu u vkladačů a vykladačů přepravek, náhlém pohybu pneumatického válce po odstranění překážky,
6. nebezpečí způsobená odejmutými ochrannými kryty, nebo jejich nesprávným seřízením (zejména u strojů zpracovávajících různé velikosti obalů nebo etiket). Při odejmutí ochranného krytu, který je navržen pro určitou velikost obalu nebo zásobníku etiket, nebo jeho nesprávném seřízení, může člověk sáhnout do nebezpečné zóny se všemi z toho vyplývajícími důsledky,
7. nebezpečí způsobená závadami v řídicím systému a řízení, mohou vznikat od závad elektrických, hydraulických, pneumatických apod. a mohou způsobit neočekávaný nebo neúmyslný rozběh, změnu rychlosti, poruchu ovládacích režimů pro seřízení, změnu technologie, čištění, atd.

Specifická nebezpečí pro určitý typ stroje

Při sledování vybraných strojů (v předloženém článku jsou uvedeny pouze namátkově) je nutno se vedle obecných nebezpečí dále zaměřit zejména:

1. u plnících strojů na nebezpečí stlačení (mezi plnící hubicí a plněným obalem); na nebezpečí poranění očí a obličeje (pokud jsou střepy nebo části rozbitého obalu během plnícího cyklu vymrštěny); na nebezpečí požáru nebo výbuchu v ovzduší stroje (při plnění hořlavých produktů),
2. u víčkovacích, uzavíracích a spojovacích strojů na nebezpečí vtažení a střihu (u rotačních uzavíracích hlav); na nebezpečí zachycení a střihu (u záklopkovacích lisů a zátkovacích strojů),
3. u strojů na čištění obalů na nebezpečí chemického potřísnění (při plnění, dolévání nebo odebírání vzorků čisticích prostředků); na nebezpečí způsobená vznikem jedovatých a hořlavých plynů (při chemické reakci ve stroji mezi hliníkem a louhem sodným za vzniku vodíku); na mikrobiologické nebezpečí z vody (při opakovaném používání vody, vody necirkulované a stojaté),
4. u liniových a rotačních vyplachovacích a vzduchem čisticích strojů na pořezání, stlačení a navinutí (u přepravního mechanizmu); na zranění očí a obličeje (u strojů čisticích vzduchem při výstupu stlačeného vzduchu nebo úlomků),
5. u etiketovacích, potiskovacích a označovacích strojů na zachycení, střih a navinutí (u hlav vícepolohových etiketovacích strojů, které nejsou v provozu); na popálení (u etiketovacích strojů při vystříknutí tavného lepidla ze stroje),
6. u balicích, vybalovacích a třídicích strojů na zachycení a střih, který může vzniknout mezi uchopovacími hlavami obalů a přenášecími mechanizmy, mezi rámem stroje a obaly a také přepravkami. Lze doplnit, že obaly mohou vypadnout z uchopovacích hlav a též zapříčinit vznik nebezpečí nárazu, potřísnění nebo pořezání.

Průvodní dokumentace - návod k použití (používání)

Průvodní dokumentace balícího stroje pro předem zhotovené tuhé obaly, v souladu s evropskou normou (4), tvoří součást dodávky každého stroje (2). Musí respektovat též požadavky mezinárodní normy převzaté Evropskou komisí pro normalizaci (5). Již bylo uvedeno, že k minimálním požadavkům na bezpečný provoz obecně celé skupiny balících strojů mj. patří jejich provozování v souladu s provozní dokumentací, jejíž součásti je i průvodní dokumentace, zahrnující mj. i návod k použití (používání) (3). Přitom je nutno si uvědomit, že průvodní dokumentace, včetně návodu k použití, tvoří součást bezpečnostních předpisů - de iure právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (8).

Průvodní dokumentaci tvoří zejména:

• Instrukce (všeobecné) pro použití, obsahující mj. informace týkající se přepravy, manipulace a uskladnění příslušného stroje, jeho instalace a uvedení do provozu, jakož i vlastní provoz apod. Součástí této instrukce musí být též předpokládané použití stroje, informace o plněných látkách, typech balících materiálů a obalů. Dále musí obsahovat vyčerpávající informace pro seřizování, údržbu a provedení zkoušek technických prostředků, zajišťujících bezpečný provoz a bezpečnost zúčastněných osob při čištění, seřizování, údržbě atd. Pokud by kontaminace výrobkem mohla vést ke vzniku patogenních bakterií, musí tato instrukce též obsahovat podrobnosti o čistících postupech a použití dezinfekčních prostředků. Důležité jsou též informace o bezpečných pracovních postupech a správném umístění všech seřiditelných a blokovaných ochranných krytech apod.
  Instrukce pro specifické balící stroje pro předem zhotovené tuhé obaly musí dále obsahovat náležitosti jednotlivých specifik. Jako příklad lze uvést:
  • pro plnící stroje - podrobnosti o všech typech a třídách látek, které má stroj zpracovávat, včetně maximálních tlaků a teplot,
  • pro čistící stroje - podrobnosti o všech typech a třídách látek, které má stroj používat pro čištění obalů a jejich dovolené tlaky a teploty,
  • pro etiketovací stroje používající laser - informace o typu a energii laseru a instrukce o jeho bezpečném používání a údržbě,
  • pro stroje používající záření (ionizované i neionizované) - informace o nebezpečích, rizikách a druhotných účincích při použití, seřizování a čištění, a dále bezpečnostní instrukce při provádění těchto činností.
• Instrukce pro čištění, týkající se zejména velkých a složitých strojů. Při čištění musí mít obsluha přístup také k částem stroje, které jsou běžně mimo její dosah, včetně částí nalézajících se nad nebo pod úrovní podlahy. Lze předpokládat, že balící stroje na potraviny budou muset být čištěny stejně jako podlahy uvnitř rámové konstrukce stroje. V této souvislosti musí instrukce stanovit podrobný postup umožňující účinné čištění celého stroje a to bezpečným způsobem.
• Instrukce pro zaškolení; jedná se o mimořádně závažnou část průvodní dokumentace, které je nutno věnovat mimořádnou pozornost zejména ze strany vedoucích a zodpovědných zaměstnanců. Tato instrukce musí podrobně specifikovat vyčerpávající informace pro zaškolení všech pracovníků zúčastněných na provozu, údržbě a čištění příslušného balícího stroje pro předem zhotovené tuhé obaly. Instrukce musí též obsahovat podrobné informace o výskytu možných nebezpečí, použití ochranného krytování, bezpečného způsobu příslušné pracovní činnosti apod.
  Uvedená instrukce musí též zahrnovat zaškolovací program pro obsluhu, obsahující minimálně následující požadavky:
  • zákaz vstupu do stroje ještě před přerušením dodávky příslušné energie a ujištění se, že příslušné pohyblivé části stroje jsou v klidu,
  • nepokoušet se provádět nějakou opravu (kupř. elektrické nebo mechanické části) bez předchozího schválení,
  • nedemontovat ochranné kryty ze stroje bez řádného schválení,
  • neblokovat bezpečnostní části a prvky stroje,
  • nepoužívat neschválené (improvizované) způsoby pro získání přístupu k částem stroje, které jsou normálně nepřístupné.
• Návod k používání, který dle (4) tvoří součást průvodní dokumentace každého stroje, obsahuje ale „pouze“ konstatování, že výrobce zde musí specifikovat běžné postupy pro pravidelné zkoušení, údržbu, opravy nebo obnovy funkcí všech bezpečnostních zařízení zahrnutých ve stroji, spolu s poučením o četnosti prohlídek a údržby. Přitom výše citovaná norma v kapitole 7.3 - Průvodní dokumentace přímo konstatuje, že návod k použití - používání musí vyhovovat kapitole 5.5 EN 292-2:1991.

Tato evropská norma (z roku 1991) byla vydána v české verzi v roce 1994 (9). Článek 5.5.1 normy stanoví, že návod k používání musí mj. obsahovat:

• informace týkající se přepravy, manipulace a skladování stroje,
• informace týkající se uvedení stroje do provozu,
• informace týkající se vlastního stroje,
• informace týkající se užití stroje,
• informace pro údržbu,
• informace týkající se vyřazení z provozu, demontáže a likvidace,
• informace pro nouzové situace.

Komentovaná původní evropská norma (9) je dnes - po několika novelizacích - obsažena v mezinárodní normě (5). Tato norma obsahuje prakticky totožné požadavky na rozsah návodu k použití - podobně jako příslušné nařízení vlády (2). Bez ohledu na uvedenou nejednoznačnost je nutno celou průvodní dokumentaci, včetně návodu k použití, považovat za důležitý předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

LITERATURA:

1. Dušátko, A. Bezpečnost balících stojů a bezpečnost jejich provozu. Bezpečnost a hygiena práce. 12/2016, s. 10.
2. Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů - § 4 (viz též přílohu 7)
3. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí - § 3
4. ČSN EN 415-2 (26 7600) - Bezpečnost balících strojů - Část 2: Balící stroje pro předem zhotovené tuhé obaly, září 2000
5. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011
6. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
7. ČSN EN 415-10 (26 7600) - Bezpečnost balících strojů - Část 10: Obecné požadavky, červen 2014
8. Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - § 349
9. ČSN EN 292-2 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení. Základní pojmy, všeobecné zásady pro projektování - Část 2: Technické zásady a specifikace, listopad 1994