(sledované období: 7. 8. 2018 - 3. 9. 2018)
Vyhlášené předpisy
Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 180/2018 Sb. dne 16. 8. 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 181/2018 Sb. dne 16. 8. 2018
Přehled stavu projednávaných předpisů
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 191/2018 Sb. dne 31. 8. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)
Sněmovní tisk: 109
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 132
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 138
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 167
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: zasláno 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 31. 12. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: zasláno 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
O této novele jsme vás již informovali v minulém vydání časopisu Práce a mzdy. Její význam spočívá v přiznání slevy 500 Kč na pojistném na sociální zabezpečení osobám, které žijí v tzv. znevýhodněných lokalitách a jejichž vyměřovací základ musí být nižší než 1,5násobek průměrné mzdy v České republice.
Poslanecká sněmovna v současnosti obdržela nesouhlasné stanovisko vlády k tomuto návrhu. Podle vlády je tento návrh zákona jednak nesystémový v řešení situace znevýhodněných lokalit, a jednak zakládá nerovnost mezi jednotlivými pojištěnci. Vláda dále vyjádřila pochybnost, zda daný návrh může vůbec vést k dosažení navrhovaného cíle, tedy k zastavení snižování počtu obyvatel v tzv. znevýhodněných lokalitách.
Navzdory nesouhlasnému stanovisku vlády se však Poslanecká sněmovna může rozhodnout na svém návrhu setrvat a tuto novelu i přesto prosadit.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 263
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve sbírce zákonů
Jak jsme vás v minulém vydání časopisu Práce a mzda informovali, z původního vládního návrhu (sněmovní tisk 206) byla pasáž o zrušení institutu tzv. superhrubé mzdy vypuštěna. Na to zareagovala skupina poslanců, která předložila vlastní návrh zákona, jenž navazuje právě na původní vládní návrh a má rovněž za cíl zrušit tento institut a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %.
V důsledku zrušení superhrubé mzdy má dojít k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o cca 7 % a zjednodušení a zpřehlednění celého daňového systému v oblasti daně z příjmů. Podle propočtů předkladatelů zákona zaměstnanec s hrubou mzdou 30 000 Kč zaplatí po přijetí zákona na dani z příjmů měsíčně o 1 530 Kč méně oproti současnému stavu, což ročně představuje 18 360 Kč.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 13. 1. 2019
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (v připomínkovém řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
V předkládaném návrhu nařízení vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s meziročním navýšením minimální mzdy o 1 500 Kč na 13 700 Kč, což je v přepočtu na hodinovou mzdu nárůst ze současných 73,20 Kč o 8,70 Kč na 81,90 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí tím reaguje na požadavky odborů a rovněž na současný stav, kdy má Česká republika v Evropské unii čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.
Nárůst se nicméně netýká pouze minimální mzdy, ale i minimální úrovně zaručené mzdy, která se vyplácí v osmi stupních, přičemž nejnižší odpovídá minimální mzdě a nejvyšší potom jejímu dvojnásobku. V jednotlivých stupních by tedy šlo o meziroční nárůst ve výši 1 500 až 3 000 Kč.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda (v připomínkovém řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Do vnějšího připomínkového řízení byla dne 17. 8. 2018 odeslána obsáhlá věcná novela zákoníku práce, jejímž cílem je podle předkladatele (Ministerstvo práce a sociálních věcí) řešit některé problémy a nedostatky, které se v praxi projevují, jako jsou například každoročně se opakující rozpory mezi sociálními partnery ohledně vývoje minimální mzdy, neexistence právní úpravy sdíleného pracovního místa či aplikace občanského zákoníku na stavení lhůt v pracovněprávních vztazích. Tato novela navazuje a z velké části přebírá změny z novely z roku 2016, kterou i díky volbám do poslanecké sněmovny nestihli poslanci schválit. Cílem této novely je dále prohloubit flexibilitu základních pracovněprávních vztahů a současně posílit ochranu zaměstnanců jako typické slabší strany v pracovněprávních vztazích.
Jelikož novela stojí teprve na samotném počátku legislativního procesu, přinášíme níže pouze stručné shrnutí hlavních bodů výše nastíněných problémů a nedostatků, z nichž některé zaměstnavatelé pravděpodobně uvítají, jiné mohou považovat za nevýhodné. O vývoji a proměnách jednotlivých ustanovení v průběhu legislativního procesu vás samozřejmě budeme dále informovat v následujících příspěvcích.
- § 43a: Zvýšení flexibility dočasného přidělení možností uzavřít dohodu o dočasném přidělení zaměstnance už po uplynutí 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.
- § 47: Umožnění zaměstnancům po skončení čerpání rodičovské dovolené návrat na jejich původní práci a pracoviště (nyní se aplikuje pouze pro návrat z mateřské dovolené).
- § 51a: Flexibilnější pravidla pro ukončení pracovního poměru zaměstnancem v souvislosti s přechodem práv a povinností zvýší právní jistotu přijímajícího zaměstnavatele.
- § 73a: Skončení výkonu práce po odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance již dnem doručení nebo vzdání se tohoto místa.
- § 76, § 77: U DPČ se nově zkracuje vyrovnávací období z 52 týdnů na 26. Zaměstnanci (DPP i DPČ) by dále měli mít nárok i na zaručenou mzdu. Zaměstnavatelé naopak budou i u tzv. dohodářů povinni evidovat pracovní dobu.
- § 78: Vícesměnný režim nahradí současný 3směnný režim, čímž odpadnou některé nejasnosti při určování, o který režim se jedná.
- § 84: Výjimka ze lhůty k seznámení s rozvržením pracovní doby umožní snížit dobu k seznámení s rozvrhem pracovní doby ze dvou týdnů až na pouhé dva dny předem. V dnešním znění se o nejnižším limitu snížení doby seznámení nehovoří, pouze o skutečnosti, že může být snížena.
- § 111 a § 112: Změna výpočtu minimální mzdy a minimální úrovně zaručené mzdy. Cílem je zavést nový pevný mechanismus valorizace minimální mzdy a upravit podmínky pro stanovení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda pro nadcházející rok by se nově vypočetla jako násobek výše průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství dosažené v roce přecházejícím roku výpočtu minimální mzdy koeficientem 0,548. Z důvodu předvídatelnosti a stability sociálního prostředí tato změna počítá i se zachováním výše minimální mzdy i při meziročním poklesu průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
- § 117: Úprava mzdy a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí v návaznosti na valorizaci minimální mzdy.
- § 191a: Zpřesnění a výslovné uvedení, že dlouhodobá péče podle zákona o nemocenském pojištění představuje překážku v práci.
- § 211 a násl.: Nová koncepce dovolené bude spočívat v jednodušším a spravedlivějším způsobu výpočtu dovolené po hodinách a zavede možnost převedení dovolené nad zákonné minimum do následujícího kalendářního roku.
- § 223: Krácení dovolené za neomluvenou směnu už nemá být na uvážení zaměstnavatele (od 1 do 3 dnů), ale v podstatě se navrhuje přejít na pravidlo 1 den neomluvené absence = minus 1 den dovolené. K tomu se navrhuje zvýšit i počet týdnů dovolené, které zaměstnanci nelze v kalendářním roce krátit, a to ze dvou na tři.
- § 271g a § 271i: Zvýšení náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem a zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých v případě úmrtí zaměstnance.
- § 313: Navrhuje se zrušit povinnost vystavovat zápočtový list při skončení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce (s výjimkami).
- § 317a: Nový institut sdíleného pracovního místa má umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života. Za sdílení pracovního místa se považuje situace, kdy dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno pouze jedním z nich.
- § 329: Při stavení běhu lhůt již nemá docházet k prodloužení její délky na 6 měsíců (jak vyplývá z občanského zákoníku), nýbrž bude zpravidla dobíhat pouze její část. K této problematice více v článku „Stavení prekluzivních lhůt v pracovněprávních vztazích“ vydaném v časopisu Práce a mzda č. 9/2018.
- § 334: Navrhuje se zrušit povinnost zaměstnavatele doručovat zaměstnanci písemnost osobně na jiné místo než pracoviště, umožní se používat poslední adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil, a sladí se lhůty pro vyzvednutí písemnosti ze strany zaměstnance se lhůtami pošty. Tato změna dále zvyšuje odpovědnost zaměstnance písemně sdělit zaměstnavateli svoji adresu.
- § 338 a násl.: Navrhují se stanovit závazná kritéria, při nichž při obchodních změnách na straně zaměstnavatele dochází ze zákona k přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích.
Věcný záměr zákona o lobbingu
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené
Sněmovní tisk: 44
Stav projednávání: Prezident podepsal
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: 1. čtení
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: 1. čtení
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od září se zintenzivní kontroly nelegálního zaměstnávání
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách dne 30. srpna 2018 tiskovou zprávu, ve které informuje o dohodě se Státním úřadem inspekce práce a Policií České republiky ohledně podzimní mimořádné celostátní kontrolní činnosti.
Vedle standardní kontrolní činnosti proběhnou mimořádné celostátní kontrolní akce na celém území ČR se zaměřením na odhalování a eliminaci porušování právních předpisů v oblasti nelegálního zaměstnávání občanů ČR, cizinců z nečlenských zemí EU a občanů EU. Tyto kontrolní akce se zaměří na pracoviště, jakými jsou například stavby, průmyslové a montážní výroby, logistická centra a další.
Důvodem dalších mimořádných kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání je zvyšující se počet nelegálních pracovníků, a to zejména ze zemí mimo EU. Za nelegální zaměstnávání bylo v roce 2017 zaměstnavatelům uloženo celkem 440 pokut v celkové výši 85 655 000 Kč.
Celý text tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete na adrese www.mpsv.cz v sekci Média a veřejnost - Tiskové zprávy MPSV (srpen).
Česká správa sociálního zabezpečení
Za první pololetí bylo lidem na tzv. neschopence uděleno necelých 1 900 postihů
Česká správa sociálního zabezpečení vydala dne 27. 8. 2018 na svých webových stránkách (www.cssz.cz) tiskovou zprávu, dle které bylo zaměstnancům na tzv. neschopence uděleno za první pololetí roku 2018 necelých 1 900 postihů, přičemž bylo provedeno celkem na 73 tisíc kontrol.
Cílem kontrol je zamezit zneužívání dočasné pracovní neschopnosti a čerpání nemocenské. V případě kontroly je zaměstnanec povinen poskytnout pověřenému zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení nezbytnou součinnost. V případě jejího neposkytnutí či nezastihnutí zaměstnance při kontrole v místě jeho bydliště, je zaměstnanec písemně vyzván, aby kontaktoval příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, a pokud se potvrdí nedodržení režimu dočasně práceneschopného zaměstnance, pak je zahájeno správní řízení, jehož vyústěním může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského.
Státní úřad inspekce práce
SÚIP uložil v 1. pololetí pokuty přes 136 milionů korun
Také Státní úřad inspekce práce zveřejnil tiskovou zprávu (dne 13. 8. 2018), v níž vyhodnocuje svoji pololetní kontrolní činnost. V prvním pololetí 2018 provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 11 722 kontrol. Nejkontrolovanější oblastí bylo dodržování bezpečnosti na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených zařízení. Dalšími hojně kontrolovanými oblastmi potom byly dodržování pracovních vztahů a podmínek, odhalování nelegálního zaměstnávání, zaměstnanost a příčiny a okolnosti pracovních úrazů.
Při kontrolách bylo u zaměstnavatelů zjištěno v souhrnu 19 404 nedostatků, za které bylo celkem uloženo 1 853 pokut v souhrnné výši 136 519 000 Kč.
Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách byly rovněž často nedodrženy povinnosti při sjednávání a ukončování pracovních poměrů, v oblasti odměňování a dodržování pracovní doby a v oblasti agenturního zaměstnávání.
Celý text tiskové zprávy Státního úřadu inspekce práce naleznete na adrese www.suip.czv sekci Pro média - Tiskové zprávy.
Úřad práce ČR
Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla
Dne 8. 8. 2018 vydal Úřad práce ČR tiskovou zprávu, ve které na základě statistických údajů provedl zhodnocení nezaměstnanosti za měsíc červenec 2018. V evidenci Úřadu práce se k 31. 7. 2018 nacházelo celkem 231 565 uchazečů o zaměstnání, což je nárůst o 7 779 uchazečů v porovnání s červnem, nicméně meziročně jde o pokles o 71 509 uchazečů. Mírné zvýšení nezaměstnanosti oproti červnu bylo zapříčiněno především očekávanými sezonními výkyvy v resortu školství, kde bylo zaevidováno v červenci 1 690 nových uchazečů, a rovněž menší sníženou aktivitou společností v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. V menší míře byla zvýšená nezaměstnanost rovněž způsobena absolventy škol, přičemž hlavní vlna těchto uchazečů se očekává v září.
Míra nezaměstnanosti podle Statistického úřadu Evropského společenství, která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červen 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.