(sledované období: 7. 5. 2019 – 3. 6. 2019)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 122/2019 Sb. dne 16. 5. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím svého sdělení informovalo o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2019 uzavřené mezi Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu. Na pozoru musí být zejména zaměstnavatelé s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE s číselným označením 13, 14 a 15.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 123/2019 Sb. dne 16. 5. 2019
Mimo výše uvedené sdělení zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí informaci o uzavření další kolektivní smlouvy vyššího stupně na roky 2019–2020, tentokrát mezi Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR (CZ – NACE s číselným označením 231, 2341 a 2342).
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Sněmovní tisk: 85
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 333
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 352
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 439
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení základní výměry důchodu)
Sněmovní tisk: 452
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 30. 9. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 457
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
O návrhu z řad poslanců, jehož cílem je posílení principu zásluhovosti pracujících rodičů na výchově dětí, posílení příjmové situace rodin s více dětmi či podpora zvyšování počtu dětí v rodině, které budou v budoucnu plátci daní a pojistného na důchodové pojištění, jsme vás informovali v minulém vydání časopisu Práce a mzda.
Daný návrh putoval vládě, která ho projednala a přijala k němu nesouhlasné stanovisko. Vláda v tomto stanovisku především kritizuje:
- finanční náročnost předloženého návrhu;
- nadbytečné zatěžování a znepřehlednění systému sociálního pojištění;
- zvýšení administrativní zátěže;
- koncepci podpory rodin založenou na tom, že podpora je tím vyšší, čím vyšší je příjem rodiče.
I přes nesouhlasné stanovisko vlády uvedený návrh poputuje zpět do Poslanecké sněmovny, kde projde legislativním procesem a může být následně schválen. O vývoji tohoto návrhu vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 458
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 463
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení
I poslanecký návrh, jehož cílem je motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím zvýšení maximální výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (až do výše 12 800 Kč), byl projednán vládou. V tomto případě vláda k návrhu přijala neutrální stanovisko, kdy především upozorňuje na skutečnost, že i přes neustále se zvyšující podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se stále nedaří adekvátně snižovat počet dlouhodobě nezaměstnaných v jejich řadách, což kritizuje i Evropská unie.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení rodičovského příspěvku)
Sněmovní tisk: 490
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
O plánované novelizaci zákona o státní sociální podpoře jsme vás informovali již na přelomu roku. Tato novela měla přinést některé změny týkající se rodičovského příspěvku, z nichž nejpodstatnější změnou bylo jeho navýšení. Z důvodu rozkolu mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí nedošlo, i přes značnou mediální a občanskou nevoli, ke schválení původního návrhu a jeho následnému předložení na půdu Poslanecké sněmovny.
Z tohoto důvodu byl připraven, schválen a předložen Poslanecké sněmovně nový smírný návrh, který přináší navýšení rodičovského příspěvku z důvodu péče o:
- nejmladší dítě v rodině na 300 000 Kč (v současné době 220 000 Kč); a
- u 2 a více dětí narozených současně na 1,5násobek částky 300 000 Kč, tzn. na 450 000 Kč (v současné době částka 330 000 Kč).
Toto opatření se dotkne všech příjemců rodičovského příspěvku, tedy také těch osob, které k datu účinnosti návrhu zákona dosud nevyčerpaly původní celkovou sumu této dávky (220, resp. 330 tisíc Kč). Navýšení se oproti původnímu návrhu tedy netýká příjemců, kteří již rodičovský příspěvek vyčerpali před dovršením 4 let věku dítěte.
Mimo navýšení rodičovského příspěvku se dále navrhuje, aby byl rodiči zachován nárok na rodičovský příspěvek i v případě, že dítě do 2 let věku navštěvuje předškolní zařízení, a to maximálně v rozsahu 92 hodin v kalendářním měsíci (v současné době 46 hodin).
Další novinku představuje mj. sjednocení započítávání rodičovského příspěvku pro účely všech příjmově testovaných dávek státní sociální podpory a doplnění náhrady mzdy (platu, odměny) v době pracovní neschopnosti (karantény) do výčtu příjmů zakládajících nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě.
Cílem tohoto návrhu je jednak větší ocenění péče o nejmladší dítě v rodině, a zároveň zvýšení variability volby rodičů ve výši, případně délce čerpání rodičovského příspěvku, čímž se prohloubí možnost slaďování osobního a pracovního života.
O dalším vývoji tohoto velmi diskutovaného návrhu, jakož i o případných změnách, které mohou nastat při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně, vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: Vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Po schválení novely cizineckého zákona v Poslanecké sněmovně, která přináší např. povinnost pro cizince absolvovat po příjezdu do České republiky adaptačně-integrační kurz či zavedení víza k pobytu nad 90 dní za účelem podnikání či za účelem investování a v neposlední řadě také přenesení informační a evidenční povinnosti, kterou doposud musela plnit tuzemská přijímající fyzická nebo právnická osoba, na zahraničního zaměstnavatele, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě usazené na území České republiky, byl tento návrh postoupen i horní komoře Parlamentu ČR.
Senát však po projednání vrátil tento návrh Poslanecké sněmovně s drobnými pozměňovacími návrhy. Senát např. navrhuje upravit způsob prokazování prostředků k pobytu na území České republiky u studentů, kdy má postačit prokázání skutečnosti, že příjem studenta bude dostačující, či úpravu výjimky podle § 120 zákona o pobytu cizinců, kdy Policie ČR si nemusí vyžádat závazné stanovisko ministerstva při vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Poslanecká sněmovna tak bude hlasovat nejprve o pozměněném návrhu a až v případě neschválení o návrhu v původním znění, který by však musela schválit nadpoloviční většinou všech svých členů.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Senátní tisk: 84
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020 (s výjimkami)
Do Senátu po schválení Poslaneckou sněmovnou zamířila novela, jejímž cílem je odložit zavedení elektronické neschopenky. Původně měla být účinnost 1. fáze tohoto projektu navázána na zrušení institutu tzv. karenční doby (od 1. 7. 2019), tedy prvních tří dní, kdy se zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje náhrada mzdy. Právě elektronická neschopenka měla v této souvislosti uspíšit postup hlášení dočasné pracovní neschopnosti, kdy by nově lékaři měli potřebné informace vždy zasílat elektronicky, a to do 1 pracovního dne po vydání rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která by následně měla poskytnout zaměstnavateli (na jeho žádost) do 8 dní veškeré údaje, které potřebuje k ověření dočasné pracovní neschopnosti. V praxi by se však mělo jednat o automatizovaný systém, zaměstnavatel by měl tedy odpověď obdržet prakticky okamžitě, což mělo zaměstnavatelům ulehčit a zrychlit kontrolu, zda daný zaměstnanec je opravdu na dočasné pracovní neschopnosti.
Na zrychlení ověřování dočasné pracovní neschopnosti si tak zaměstnavatelé budou muset ještě chvíli počkat a i po zrušení karenční doby bude systém fungovat stejně jako dosud, kdy ošetřující lékař je povinen hlásit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ až do 3 pracovních dnů po jeho vydání, což při využití poštovních služeb (nejčastější způsob) může činit i více než 1 týden, než je zaměstnavatel schopen si ověřit dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Senátní tisk: 82
Předpokládaná účinnost: Vyhlášením
Dalším návrhem, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen horní komoře Parlamentu ČR, je novela zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého pojištění, která transponuje evropskou směrnici. Konkrétně se jedná zejména o úpravu systému správy a řízení instituce, politiku odměňování, rozšířené požadavky na informační povinnosti vůči účastníkům a dále o možnost přeshraničních převodů penzijních plánů.
Vzhledem k tomu, že v České republice není dosud systém zaměstnaneckých penzí zaveden, jedná se prakticky jen o formální změnu, aby byla dodržena povinnost transponovat právní předpisy EU.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Na konci loňského roku jsme vás v čísle 11 časopisu Práce a mzda informovali o návrhu zákona o lobbování. Tento zákon má zavést jasné a transparentní procesy ve vztahu k lobbistické činnosti či registr lobbistů obsahující přesné vymezení, čeho se lobbování týká. Vláda v návaznosti na tento návrh připravila návrh doprovodného zákona, kterým se novelizuje například zákon o:
- jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
- jednacím řádu Senátu,
- střetu zájmů či
- zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Prostřednictvím tohoto zákona by se měla upravit povinnost poslanců a senátorů poskytnout aktivní součinnost pro tvorbu tzv. lobbistické stopy, která by měla tvořit i přílohu k právním předpisům. Z dané legislativní stopy bude zřejmé, kdo ovlivnil tvorbu daných právních předpisů (včetně obvykle značně diskutované a lobbované pracovněprávní oblasti).
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona o sociálním podniku
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Mezinárodní smlouvy
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: Doručeno prezidentovi k podpisu
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: Doručeno prezidentovi k podpisu
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Stav projednávání: Bude předloženo Parlamentu ČR
Ministryně práce a sociálních věcí podepsala Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem. Smlouva o sociálním zabezpečení s Mongolskem zakotvuje pravidla v oblasti důchodového pojištění pro situace, kdy občan Mongolska pracuje či podniká na území České republiky nebo naopak když český občan pracuje či podniká v Mongolsku. V takovém případě již nebude nutné platit pojištění v obou zemích. Odpracovaná doba se zároveň promítne v důchodových nárocích těchto osob.
Smlouvu musí po podpisu ministryně schválit obě komory Parlamentu ČR a poté bude předložena k ratifikaci prezidentu republiky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Nízká nezaměstnanost letos přispívá k průběžnému zvyšování mezd i spotřeby domácností
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách zajímavou tiskovou zprávu, kde shrnuje své predikce na zbytek roku 2019 v oblasti nezaměstnanosti a průměrné roční míry cenové inflace. Podle MPSV by mělo dojít v letošním roce, i s ohledem na rekordně nízké hodnoty nezaměstnanosti, k průběžnému zvyšování mezd a tím i spotřeby domácností.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto predikce využívá a podrobně sleduje pro odhad indexu, který slouží pro valorizaci částek životního a existenčního minima, přičemž podle odhadů MPSV by měla být tato minima s účinností od 1. ledna 2020 valorizována (zvýšena).
Celý text tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete na adrese www.mpsv.cz v sekci Média a veřejnost – Tiskové zprávy MPSV (Květen).
Státní úřad inspekce práce
Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018
Státní úřad inspekce práce zveřejnil na svých webových stránkách Zprávu o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018, kterou vytvořil společně s Českým báňským úřadem. Za loňský rok došlo k poklesu celkového počtu pracovních úrazů o více než 500 případů na 44 365 pracovních úrazů.
Naopak ve srovnání s rokem 2017 vzrostl počet smrtelných pracovních úrazů na 123 (95 v loňském roce). Nejčastější příčinou pracovních úrazů bylo špatné či nedostatečné odhadnutí rizika (80 % všech pracovních úrazů), nedostatek osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu či používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce.
Kompletní Zprávu o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018 naleznete na adrese www.suip.cz v sekci Pro média – Tiskové zprávy.