Dokumenty - strana 1

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

4. – 2. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o důchodové reformě, možnosti brigád pro mladistvé od 14 let, podání daňových přiznání ještě bez sankcí atd.

Naše zaměstnankyně se rozhodla si vzít do pěstounské péče roční dítě. Co vše musí zaměstnavatel podniknout, jakým způsobem budeme zaměstnankyni vést v evidenci, co musíme nahlásit na zdravotní pojišťovnu, OSSZ? Jelikož nám pravděpodobně nebude známo, jak dlouho bude o toto dítě pečovat, nebude pro zaměstnavatele vhodnější s paní ukončit pracovní poměr a v případě ukončení pěstounské péče ji znovu zaměstnat? 

Provozujeme restauraci od jara do podzimu. Na období od dubna do června jsme uzavřeli se zaměstnanci DPP. Protože v letních měsících červenec a srpen odpracují zaměstnanci při stejné činnosti celý fond pracovní doby, uzavřeme s nimi smlouvu na pracovní poměr na dobu určitou 01.07.24 - 31.08.24. V září bychom chtěli, aby zaměstnanci opět pracovali na DPP. Lze uzavřít od 01.09. 24 novou DPP nebo lze uzavřít hned v dubnu DPP na měsíce 4, 5, 6, 9? Nechceme zaměstnance šidit, a proto chceme dovolenou vypočítat z celé odpracované doby DPP, i když doba byla přerušena. Je to tak v pořádku? Můžeme takto střídat DPP a pracovní poměr?

Firemní kultura je srdcem organizace, určuje její hodnoty, chování a v konečném důsledku hlavně její úspěch. Transformace firemní kultury však vyžaduje zásadní změnu v myšlení vrcholového managementu. Podívejme se na základní principy a výzvy spojené se změnou myšlení vrcholového managementu, které mají vést ke kulturní změně.

4. – 25. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v osvobození příjmů při pořádání společenských akcí, volném přístupu na český trh práce atd.

Dne 24. 4. proběhlo první setkání s odborníkem na příjmu. Na vaše dotazy odpovídala Mgr. Veronika Odrobinová. Většina dotazů se týkala dohod o provedení práce, dotkli jsme se i BOZP pro home office, komunikování změn v rozvržení směn a elektronické komunikace se zaměstnancem obecně.

Zaměstnavatel musí uzavřít na dva měsíce obchod s prodejem masa a uzenin. Důvodem je rekonstrukce příjezdové komunikace, proto není možné zajistit zásobování ani prodej výrobků. Jaký je správný postup při výpočtu mezd (překážky) zaměstnancům. Kolik procent průměrného výdělku v době uzavření prodejny musí byt vyplaceno a je možné nařídit nebo se domluvit se zaměstnanci na čerpání dovolené?

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Máme příklad zaměstnance na DPP, který má smlouvu od začátku roku. Již splnil podmínky pro čerpání dovolené a odpracoval 85 hodin. V následujícím měsíci požádá o čerpání dovolené ve vyšším rozsahu (např. 15 hod.) s předpokladem, že nárok do konce roku počtem odpracovaných hodin splní. Je pochopitelné, že zaměstnanec bude preferovat čerpání dovolené průběžně, v čase, kdy nebude generovat příjem, než aby si nechal proplatit dovolenou po ukončení DPP a překročil tím v poslední výplatě limit pro odvod pojistného. Je možnost u DPP čerpat dovolenou dopředu (obdobně jako u HPP), nebo lze požádat jen o počet hodin, které odpovídají aktuálně odpracovanému nároku? Pokud ano, jak bychom pak mohli postupovat v případě, že potřebný nárok na dovolenou (a s tím související výdělek) nakonec do konce smluvního vztahu odpracován nebude?

V souvislosti se vznikem pracovního poměru si zaměstnavatel se zaměstnancem běžně sjednávají zkušební dobu. Právní úprava omezuje její maximální délku. Je možné zkušební dobu prodloužit nad rámec zákonného minima? A pokud ano, v kterých případech a jakým způsobem?

Žádný územní samosprávný celek nemá zájem na tom, aby u něho pracoval úředník, který se chová vůči klientům neslušně. Jak ale takové jednání právně kvalifikovat a jaký se v tomto případě nabízí zaměstnavateli výpovědní důvod?

Ministerstvo práce a sociálních věcí odprezentovalo zásadní změny navrhované další novelou zákoníku práce, tzv. Flexi novelou. Ta je odpovědí na požadavky evropských směrnic na zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů a na...

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

4. – 18. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení odkladu změn u dohod o provedení práce, připravované novele zákoníku práce, minimální důstojné mzdě atd.

Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je pravidelně platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. V rámci výkonu samostatné výdělečné činnosti představuje určité specifikum forma spolupráce. Jaké podmínky platí v případě takové spolupráce jednak z pohledu zákona o daních z příjmů , jednak v přímé návaznosti na postupy OSVČ ve zdravotním pojištění? Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou: 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP .

Z úhlu pohledu organizace jsou klíčovými hráči, protože právě na nich stojí zodpovědnost za motivaci a angažovanost zaměstnanců, stejně tak právě oni jsou pomyslným mostem mezi strategií organizace a výkonem jednotlivců. O kom je řeč? Samozřejmě o manažerech. V České republice je jich více než 250 000 a ač se v mnoha ohledech liší, například co do názvů pracovních pozic, ale i míry specializace, jejich manažerské role pro ně připravují obdobné výzvy. Přinášíme komplexní pohled na manažery v České republice, a to včetně průřezového profilu úspěšného manažera současnosti. Vymezíme si soudobé i budoucí manažerské výzvy i budoucí nároky na manažery.

Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 5. 3. 2024 – 2. 4. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních...