JUDr. Eva Dandová - strana 3

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Jsem externí mzdová účetní výrobní organizace, která má v provozním řádu přesné určení pracovní dobu u směn. U dělníků ve výrobě mají přesně určené hodiny – třísměnný provoz a pracovníci THP - pracovní doba od 7:00-15:30 (30 min. přestávka). Někteří THP pracovníci chodí do zaměstnání např. na 5:00 hodinu nebo si posunou směnu, ta že odchází v 17:00 hod. Jak se posuzují příplatky za noční nebo odpolední směnu? Podle mého názoru v takovém případě THP pracovník nemá nárok na příplatek za noční nebo odpolední směnu. V této organizaci je názor, že nárok na příplatky mají. Můžete mi prosím Vás poradit, jak to je správně? A jak se posuzují příplatky za noční nebo odpoledním směnu u řidiče kamionu, který vyjíždí z důvodu přetížené dopravy např. už ve 3 hodiny ráno?

Jaký je postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku, který se nově uvádí na tiskopise Oznámení o ukončení zaměstnání, za jaké období se počítá? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 31. 12. 2022. 

V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.

Zaměstnanec má měsíční mzdu a svátky standardně placené náhradou. Zaměstnanec požádal o neplacené volno v 12/2022 na dny 23. 12. 2022 a 27. až 30.12.2022. Toto mu bylo schváleno. Má nárok na proplacení svátku 26. 12. 2022 náhradou, když pracovní dny před i po čerpal z vlastní iniciativy neplacené volno?

Zaměstnanci pracují na stavbě,kde jsou i ubytovaní. Pracovní dobu mají 7:00 - 17:00. Při ukončení svého turnusu, pracovníci odjíždějí služebním automobilem do svého domova (Slovensko), kdy tato služební cesta domů trvá cca 10 hodin. Zaměstnanci v den odjezdu pracují od 7:00 do cca 11:00 a poté jsou vysláni na onu 10 hodinovou cestu. Je tato cesta možná za těchto podmínek? Za splnění bezpečnostní přestávky po 4,5h řízení? A co odpracovaná doba před cestou? Respektive co se musí udělat, aby tato cesta po polovině odpracované doby byla možná?

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně posouzení nároku na pracovní volno s náhradou mzdy u těchto případů: 1/ rehabilitace 2/ pedagogicko-psychologická poradna 3/ logopedická ambulance nebo klinický logoped 4/ dentální hygiena 5/ psycholog.

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4? 

Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že odpracuje týdně 20 hod (je to hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek). Musí být ve smlouvě rozpis hodin týdně (stačí to) nebo i hodiny denně (např. 5 x 4 hod)? Zaměstnanec nyní nemá stanoveno, že musí přijít do práce např. 5 dnů v týdnu po 4 hod a je pouze na něm, jak si úvazek a počet odpracovaných hodin denně rozloží. Je možné, bude-li pracovat zaměstnanec např. jeden týden 28 hod, aby si vzal druhý týden 8 hod volno? Tj. bude-li v jednom týdnu pracovat více, může si vzít v druhém týdnu volno (placené x neplacené)? Pokud je to možné, jak se toto vykazuje v docházce? A pokud to možné není, pak by byl zaměstnanec bit na tom, že odpracuje v nějakém týdnu více hodin a nikdy si tyto přesčasy nebude moci vybrat?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Zaměstnanci končí ke dni 17. 12. 2022 podpůrčí doba v délce 380 dní. Se zaměstnankyní bychom do budoucna po vyřešení této záležitosti chtěli rozvázat pracovní poměr. Bude určitě využívat možnost o prodloužení neschopnosti. Pokud se zaměstnankyně vrátí s velmi omezujícími podmínkami do provozu (teď již pracuje na jednu směnu) ale např. že nemůže pracovat u "mašin" je firma povinna zaměstnankyni vyhovět? Pokud bychom se nedomluvili na výpovědi na základě dohody, má zaměstnankyně nárok na odstupné?

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem návrhu odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem.

V praxi se velmi často hovoří o pracovních úrazech a o důsledcích s tím spojených, ale již méně o nemocech z povolání. Proto se v následujících řádcích u nich zastavíme.

Dotaz: Pracujeme ve skladu internetového obchodu s domácími spotřebiči a elektronikou. Jsme ženy ve věku 40 až 50 let a každý den máme v rukou nespočetné množství krabic různé velikosti, a hlavně různé váhy. Našeho zaměstnavatele ale nějaké „přenášení břemen“ nezajímá, říká, že pracujeme v teple a suchu a vše je v pořádku. Chceme se proto zeptat, který předpis upravuje přenášení břemen, jestli je zakázáno přenášení břemen ženami a jaké jsou vůbec povinnosti zaměstnavatele.

Dne 11. října 2022 zaujalo pozornost široké veřejnosti nové nařízení vlády, které upravuje teplotu na pracovišti. Jedná se o nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jeho účinnost je dělená, část nabyla účinnosti hned následující den, tedy 12. října 2022 a část nabude účinnosti 1. července 2024.

Měl zákonodárce skutečně na mysli, že zaměstnanci s příplatkem za vedení (například 1.000,- Kč měsíčně), může zaměstnavatel nařídit práci přesčas v rozsahu do 150 hodin za rok bezplatně? Může se zaměstnavatel od tohoto ustanovení odchýlit a zaměstnanci s příplatkem za vedení proplácet veškeré přesčasy? Započítává se do 150-ti hodin podle § 127, odstavec (3) placená přesčasová práce? Modelový příklad: Zaměstnanec s příplatkem za vedení odpracuje 50 hodin práce přesčas „zdarma“ podle odstavce (3). Dalších 100 hodin odpracuje ve dnech pracovního klidu, tyto hodiny má proplacené podle odstavce (1). Je možné sčítat takto odpracované hodiny a po dosažení 150 hodin v součtu placeného a neplaceného přesčasu, začít zaměstnanci s příplatkem za vedení proplácet veškerou přesčasovou práci?