Top téma
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Novela zákoníku práce se v praxi asi nejsilněji projevila u dohod o provedení práce. V Otázkách a odpovědích je k nalezení velké množství zodpovězených dotazů. Tématu se bude věnovat i první setkání s Odborníkem na příjmu.
Nejste si jistí v pracích mimo pracovní poměr, informační povinnosti zaměstnavatele či nastavení home office? Své dotazy proberte se zkušenou advokátkou se specializací na pracovní právo
Mgr. Veronika Odrobinová
- Pracovní situace
Dohoda o provedení práce - Otázka
Dohoda o provedení práce a dovolená po skončení pracovního poměru
9. 4. 2024 - Otázka
Roční výměr dovolené u DPP a DPČ
11. 3. 2024 - Otázka
Pracovní cesta o víkendu u zaměstnance na DPP
29. 2. 2024
Nejnovější články
- Článek
Firemní kultura je srdcem organizace, určuje její hodnoty, chování a v konečném důsledku hlavně její úspěch. Transformace firemní kultury však vyžaduje zásadní změnu v myšlení vrcholového managementu. Podívejme se na základní principy a výzvy spojené se změnou myšlení vrcholového managementu, které mají vést ke kulturní změně.
- Článek
Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.
- Článek
V souvislosti se vznikem pracovního poměru si zaměstnavatel se zaměstnancem běžně sjednávají zkušební dobu. Právní úprava omezuje její maximální délku. Je možné zkušební dobu prodloužit nad rámec zákonného minima? A pokud ano, v kterých případech a jakým způsobem?
- Článek
Žádný územní samosprávný celek nemá zájem na tom, aby u něho pracoval úředník, který se chová vůči klientům neslušně. Jak ale takové jednání právně kvalifikovat a jaký se v tomto případě nabízí zaměstnavateli výpovědní důvod?
- Článek
Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je pravidelně platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. V rámci výkonu samostatné výdělečné činnosti představuje určité specifikum forma spolupráce. Jaké podmínky platí v případě takové spolupráce jednak z pohledu zákona o daních z příjmů , jednak v přímé návaznosti na postupy OSVČ ve zdravotním pojištění? Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou: 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP .
- Článek
Z úhlu pohledu organizace jsou klíčovými hráči, protože právě na nich stojí zodpovědnost za motivaci a angažovanost zaměstnanců, stejně tak právě oni jsou pomyslným mostem mezi strategií organizace a výkonem jednotlivců. O kom je řeč? Samozřejmě o manažerech. V České republice je jich více než 250 000 a ač se v mnoha ohledech liší, například co do názvů pracovních pozic, ale i míry specializace, jejich manažerské role pro ně připravují obdobné výzvy. Přinášíme komplexní pohled na manažery v České republice, a to včetně průřezového profilu úspěšného manažera současnosti. Vymezíme si soudobé i budoucí manažerské výzvy i budoucí nároky na manažery.
- Článek
Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.
- Článek
Pracovněprávní aktuality (sledované období: 5. 3. 2024 – 2. 4. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních...
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
- Článek
Firemní kultura je srdcem organizace, určuje její hodnoty, chování a v konečném důsledku hlavně její úspěch. Transformace firemní kultury však vyžaduje zásadní změnu v myšlení vrcholového managementu. Podívejme se na základní principy a výzvy spojené se změnou myšlení vrcholového managementu, které mají vést ke kulturní změně.
- Článek
Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.
- Článek
V souvislosti se vznikem pracovního poměru si zaměstnavatel se zaměstnancem běžně sjednávají zkušební dobu. Právní úprava omezuje její maximální délku. Je možné zkušební dobu prodloužit nad rámec zákonného minima? A pokud ano, v kterých případech a jakým způsobem?
Otázky a odpovědi
Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.