Pracovní situace

Základní informace Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  (dále také vyrovnávací příspěvek) se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek.

Základní informace Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku.

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy (platu) vyplácená zaměstnavatelem. Základní informace Dočasná pracovní neschopnost zpravidla vzniká: zjistí-li lékař vyšetřením, že zdravotní stav pojištěnci nedovoluje, aby vykonával dosavadní zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,  v ochranné lhůtě, pokud zdravotní stav zabraňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,  byl-li pojištěnec přijat do ústavní péče, a to na celou dobu pobytu, byl-li pojištěnec jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavního zařízení, jedná-li se o pojištěnku v době od 6. týdne před očekávaným porodem nebo ženu, která porodila, a nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dočasná pracovní neschopnost začne dnem, kdy ji lékař zjistí. V odůvodněných případech může lékař uznat pojištěnce dočasně práce neschopným dřívějším dnem, maximálně však tři kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Za delší období zpětně může uznat dočasnou pracovní neschopnost pouze na základě předchozího písemného souhlasu lékaře příslušné správy sociálního zabezpečení. Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně.

Nemocenské pojištění slouží k zabezpečení ekonomicky aktivních občanů peněžitými dávkami ve vybraných krátkodobých sociálních situacích. Je charakteristický jednotností systému s tím, že účast v něm je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro osoby samostatně výdělečně činné. Systém obsahuje ochranné prvky před jeho zneužíváním. Na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti se podílejí i zaměstnavatelé. Dynamičnost systému je dána aktualizací redukčních hranic. Systém respektuje mezinárodní závazky. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ten upravuje: komplexně oblast nemocenského pojištění, okruh osob účastných nemocenského pojištění, (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), nároky pojištěnců z tohoto pojištění, stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, organizaci a provádění nemocenského pojištění, řízení ve věcech nemocenského pojištění. Základní informace Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění při ztrátě příjmu v případě krátkodobé sociální události jako je:  dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny či domácnosti, péče o dítě, těhotenství a mateřství.

§ 199 ZP. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Základní informace Doba trvání pracovního poměru může být v pracovní smlouvě sjednána jako doba určitá nebo neurčitá. Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, doba jeho trvání může být vymezena pevným datem (např. na 2 roky nebo od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018) nebo dobou trvání určitých prací či jinou objektivně určitelnou skutečností (např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené jiného zaměstnance).

Základní informace Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst. 3 zákoníku práce, což je vedoucí: a)    organizační složky státu; b)    organizačního útvaru organizační složky státu; c)    organizačního útvaru státního podniku; d)    organizačního útvaru státního fondu; e)    příspěvkové organizace; f)    organizačního útvaru příspěvkové organizace; g)    organizačního útvaru v Policii České republiky. Musí se vždy jednat o vedoucího zaměstnance, tedy zaměstnance, který má alespoň jednoho podřízeného. V soukromém sektoru pracovní poměr jmenováním již nevzniká. Zvláštními předpisy jsou např. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi atd.

Základní informace Práci přesčas jako práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – k nařízení práce přesčas nepotřebuje zaměstnavatel souhlas zaměstnance, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje.  Nařízení práce přesčas ani dohoda o ní nevyžadují písemnou formu.

Základní informace Zkušební doba je institut, který si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat, aby na začátku trvání pracovního poměru každý z nich posoudil, zda má zájem na pokračování pracovního poměru, a případně jej mohl během této doby snadno rozvázat. Zkušební doba musí být sjednána písemně – v pracovní smlouvě nebo i v jiné smlouvě, a to i po uzavření pracovní smlouvy (např. dodatkem).  Vždy však nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.  Upozornění: Pokud by zkušební doba nebyla sjednána v písemné formě nebo by byla sjednána po dni nástupu zaměstnance do práce, bude celé ujednání o zkušební době neplatné a nebude vůbec vyvolávat zamýšlené následky.

Nejčastěji využívaným smluvním typem pro účely zajištění výkonu určitých prací pouze příležitostně nebo v malém rozsahu (typicky v případě sezónních brigád či nepravidelné spolupráce) jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr („dohody“), tedy dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti („DPČ“).  Tato pracovní situace se věnuje dohodě o pracovní činnosti. Pracovní situaci věnující se DPP naleznete zde.

Základní informace Nejčastěji využívaným smluvním typem pro účely zajištění výkonu určitých prací pouze příležitostně nebo v malém rozsahu (typicky v případě sezónních brigád či nepravidelné spolupráce) jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr („dohody“), tedy dohoda o provedení práce („DPP“) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ).  

Základní informace Den nástupu do práce je vedle druhu práce a místa výkonu práce třetí podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Bez jeho sjednání nemůže pracovní smlouva platně vzniknout. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nikoliv již dnem uzavření pracovní smlouvy. Ode dne uzavření pracovní smlouvy existují sice mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovněprávní vztahy, nikoliv však pracovní poměr, který vzniká až od sjednaného dne nástupu do práce. Od sjednaného dne nástupu do práce zároveň vzniká zaměstnanci povinnost vykonávat práci a zaměstnavateli povinnost práci zaměstnanci přidělovat.

Základní informace Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli je upraveno v § 43a zákoníku práce a v praxi je poměrně často využívaným institutem. Zaměstnavatelé mohou dočasným přidělením řešit situace, kdy dochází k útlumu produkce a je potřeba snížit na přechodnou dobu počet zaměstnanců, ale také situace, kdy potřebují svého zaměstnance přidělit v rámci spolupráce na společných projektech s jinými firmami nebo v rámci skupiny. Zákoník práce umožňuje dočasné přidělení mezi zaměstnavateli pouze v případě souhlasu všech zúčastněných stran, tzn. zaměstnance, který má být dočasně přidělen, jeho zaměstnavatele a zaměstnavatele, ke kterému má být zaměstnanec přidělen.

Základní informace Druh práce a místo výkonu práce jsou vedle dne nástupu do práce podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy. Pracovní smlouva může platně vzniknout jen tehdy, dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem alespoň na nezbytných náležitostech pracovní smlouvy, tedy na druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce. Druh práce Druh práce vymezuje, jaké práce má zaměstnanec povinnost pro zaměstnavatele vykonávat. Práce, které nespadají do sjednaného druhu práce, není zaměstnanec povinen vykonávat a zaměstnavatel mu jejich výkon, s výjimkou převedení zaměstnance na jinou práci, nemůže nařídit. Odmítne-li zaměstnanec konat práce náležející do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, dopustí se zaměstnanec porušení svých pracovních povinností se všemi následky s tím spojenými, včetně možnosti zaměstnavatele rozvázat se zaměstnancem z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením. Místo výkonu práce Místo výkonu práce vymezuje, kde může zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci, a zároveň by mělo odpovídat potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno. Mimo sjednané místo výkonu práce je zaměstnanec povinen (po předchozí dohodě) konat práci jen v případě vyslání na pracovní cestu. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného, než v pracovní smlouvě sjednaného místa je pak možné pouze s jeho souhlasem a vyžaduje-li to nezbytně provozní potřeba zaměstnavatele, zatímco v rámci sjednaného místa či míst výkonu práce je zaměstnavatel oprávněn práci zaměstnanci přidělovat a zaměstnanec je povinen ji v takovém místě či místech vykonávat.

Základní informace Pracovní poměr může být rozvázán jen způsoby předvídanými a taxativně vymezenými v § 48 zákoníku práce. Dohoda představuje způsob dvoustranného rozvázání pracovního poměru, jedná se způsob rozvázání pracovního poměru vyžadující vzájemnou kooperaci a shodu obou stran.

Základní informace Základem pracovního vztahu je, aby zaměstnanec znal svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel je proto povinen je písemně sdělit při nástupu i při každé změně pracovního poměru, včetně vyslání do zahraničí nebo dohod mimo pracovní poměr.

Základní informace Zákoník práce omezuje výdělečnou činnost zaměstnanců ve prospěch oprávněných zájmů zaměstnavatele a chrání ho před negativními důsledky, které by pro zaměstnavatele mohly být spojeny s tím, že by jeho zaměstnanci vykonávali výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a mohli by tak zneužívat informace nabyté v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele, příp. zaměstnavateli konkurovat. Za výdělečnou činnost se považuje jakákoli výdělečná činnost bez ohledu na to, zda je vykonávána v pracovněprávním či jiném vztahu. Rozhodující je, že je to činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku (zisku) a není přitom rozhodující, zda skutečně daná činnost výdělek přinesla. Za výdělečnou činnost se považuje i členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.