Otázky a odpovědi - strana 2

Podle koncernových směrnic mají zaměstnanci možnost zažádat o měsíční příspěvek na pořízení automobilu. Mohou si vybrat jakýkoliv typ vozu, ale měsíční příspěvek je pevně stanoven podle pracovní pozice dle interních směrnic. Nyní řešíme, jak k tomuto měsíčnímu příspěvku přistupovat, zda jako k benefitu (například dopravné), a tudíž ho zdanit jako mzdu a odvést sociální a zdravotní pojištění, nebo zda k tomu přistupovat jako k pronájmu – dáme mu peníze za to, že po nás zaměstnanec nepožaduje služební automobil. Jaká varianta je správná? Respektive jak k příspěvku na auto přistupovat? 

 Kmenovým zaměstnancům vyplácíme pololetní odměnu za loajalitu (odměna je vyplácena v listopadovém a březnovém termínu výplaty). Kritérii pro výpočet této odměny je délka pracovního poměru v kmenovém stavu a odpracovaná doba (zohledňujeme neodpracovanou dobu z důvodu absencí, DPN apod.) v příslušném pololetí. Odměna není vyplácena za konkrétní pracovní výsledky zaměstnanců v daném pololetí, ale jen podle těchto kritérií. Takto vypočtenou odměnu nezahrnujeme do výpočtu průměrného výdělku. Důvodem je, že v literatuře jsme našli, že v případě, že se jedná o odměny věrnostní a stabilizační povahy, neměly by být zahrnuty do výpočtu průměrného výdělku. Postupujeme správně? Druhá část dotazu se týká agenturních zaměstnanců. Musíme tuto odměnu vyplácet i agenturním zaměstnancům? Myslíme si, že by se jim tato odměna neměla vyplácet – vycházíme z pokynu Generálního Inspektora SÚIP, kde je uvedeno, že agenturní zaměstnanci musí dostat odměnu jen přímo související s výkonem práce.

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Dobrý den, rádi bychom poskytovali zaměstnancům nepeněžní dar z FKSP pomocí poukázek Unišek+FSKP. Snažíme se vymyslet a nastavit nějaká pravidla, momentálně uvažujeme o poskytnutí poukázek v červenu 2000 Kč a v prosinci 2000 Kč každému zaměstnanci. A řešíme, zda nepeněžní poukázky Unišek+FKSP jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozeny do částky 20 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. d), nebo jsou od daně osvobozeny do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g)? U zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené lze poskytnout také tyto poukázky? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Náš zaměstnanec si požádal o předčasný důchod od 31. 12. 2022 bez výplaty. Na základě čeho prý může pracovat dále, když je to předčasný důchod? Jak zjistíme, zda výplatu nezačal pobírat a tedy nesmí pracovat při předčasném důchodu? Kdy máme vyplatit odměnu z FKSP při prvním odchodu do důchodu, v termínu přiznání předčasného důchodu nebo přiznání výplaty?

Může zaměstnavatel přispívat na životní pojištění pouze některým zaměstnancům, eventuelně přispívat každému jinou částkou?

Ve fondu FKSP nám v tomto roce zůstane větší obnos finančních prostředků. Jelikož máme dvě skupiny zaměstnanců (THP a zaměstnance, kteří slouží ve výjezdu ZZS - lékaři, záchranáři atd.) je velký problém použít tyto finanční prostředky tak, aby byli zaměstnanci z větší míry spokojeni. Má otázka zní: je možné tyto prostředky rozpočítat na jednoho zaměstnance a použít je např. pro 30 zaměstnanců THP na nákup poukazů na rekreaci a pro zbývající zaměstnance ve výjezdu za to pořídit lepší vybavení na pracoviště nebo na něco jiného, co umožňuje vyhláška FKSP?

Zaměstnavatel (ZAMV) vyplatil zaměstnacům z pokladny na výdajové pokladní doklady nazvané "odměna - příležitostná výpomoc" částky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč (likvidace archivu, archivace, úklid po malování,inventura apod.). Jednalo se jak o kmenové zaměstnance ZAMV, kteří měli se ZAMV uzavřeny smlouvy na HPP tak o občany, kteří u ZAMV nebyli zaměstnáni. Dle sdělení účetní se jednalo o příležitostné zaměstnání dle ustanovení § 10 odst. 1 ZDP. Na tyto činnosti nebyly uzavřeny žádné smlouvy ani dohody. Odměny byly vypláceny v každém z kalendářních měsíců roku 2018. Z těchto odměn ZAMV neodvedl pojistné na sociální zabezpečení. Je postup zaměstnavatel správný?

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

Máme zaměstnance s několika exekucemi. Nyní si požádal o sociální výpomoc z FKSP ve výši 15 000 Kč.  1) Bude odvádět daň z této částky?  2) Může mu být vyplacena v hotovosti, když má exekuce?  3) Musí se tento příjem dát do exekučních srážek?

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává jediného zaměstnance v ČR. Zaměstnanec měl v roce 2021 třicetileté pracovní jubileum, ke kterému zaměstnavatel poskytuje odměnu. Tomuto zaměstnanci posunul německý zaměstnavatel výplatu odměny až na rok 2022, protože loni částku neměl zahrnutou v rozpočtu. Já - jako externí mzdová účetní - zpracovávám měsíční mzdy pro tohoto českého zaměstnance podle českých předpisů. Německý zaměstnavatel mě informoval e-mailem, že tuto odměnu mám vyplatit v březnové mzdě. Mohu ji vyplatit na základě e-mailové zprávy, anebo k tomu musím mít nějaký oficiální dokument? A spadá takováto odměna do těch, které se nezapočítávají do průměrného hodinového výdělku?

Provádějí se z odměny k pracovnímu výročí veškeré obvyklé odvody, tedy daň ze mzdy, sociální a zdravotní pojištění?

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Jsme příspěvková organizace zřízená městem a město (zřizovatel) nám poskytne 20 Kč příspěvek na stravování (stravenkový paušál). Jaká může být maximální výše příspěvku z FKSP na stravování? Prosíme o konkrétní částku v Kč dle našeho případu. Nejsme si jisti, zda je to 45 % z max. 75,60Kč = 34 Kč nebo 45 % z příspěvku zřizovatele 20 Kč = 9 Kč. 

Lze z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) příspěvkové organizace zřízené městem hradit nákup Fokus Passů za dále uvedených podmínek? Zaměstnanci by při převzetí Fokus Passů svým podpisem stvrdili poučení o správném použití těchto poukázek v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Navíc poskytovatel Fokus Passů má na svém webu uvedeno, že lze použít tyto poukázky pouze na účel stanovený vyhláškou o FKSP. Mohli bychom tedy předpokládat, že účel užití FKSP by byl dodržen. Jakým způsobem ale může organizace prokázat, že poukázky použil výhradně zaměstnanec, případně rodinný příslušník – a ne někdo jiný – komu teoreticky poukázku zaměstnanec může přenechat? Je to potřeba nějakým způsobem dokládat? Pokud ano, mohlo by být dostačující prohlášení zaměstnance, že poukázky použije pouze on (nebo rodinný příslušník)? Děkujeme za odpověď.

Jak je nutné vykládat délku lhůty uvedenou ve vnitřním předpise podniku (pracovní doba pondělí až pátek), pokud se odvíjí od textu - bude-li nepřítomnost zaměstnance na pracovišti trvat nepřetržitě déle než 30 dnů v průběhu příslušného roku, bude příspěvek krácen o celou dobu nepřítomnosti na pracovišti tohoto zaměstnance. Tj. zda lhůtu počítat obecně včetně svátků a víkendů, nebo když je odkazováno na přítomnost na pracovišti, tak pouze pracovní dny? Doplnění dotazu: Jedná se o krácení příspěvku ze sociálního fondu zaměstnancům. Prosím o případné krátké zdůvodnění, proč by se lhůta měla krátit daným způsobem.

Rádi bychom každému z našich zaměstnancům předali poukázku ve výši 4 000 Kč na rekreační pobyt dle vlastního výběru na portále spa.cz. Poukázka by byla na jméno zaměstnance, nepřenosná, termín uplatnění poukázky by byl leden až prosinec 2022, místo pobytu by bylo uvedené dle vlastního výběru ze seznamu dodavatele (spa.cz). Poukazy by byly zaměstnancům předány oproti podpisu na prezenční listině. Při předání poukazu by zaměstnanec zároveň obdržel od zaměstnavatele formulář s údaji (jméno, místo pobytu, termín atd.), který by si nechal v rekreačním zařízení potvrdit, čímž by doložil, že pobyt skutečně absolvoval. Toto potvrzení by pak vrátil zaměstnavateli k uložení pro případnou kontrolu. Součástí faktury od dodavatele by byl také jmenný seznam zaměstnanců, pro které by byl poukaz vystaven. Jsme příspěvková organizace a rádi bychom tak poděkovali našim zaměstnancům za jejich práci. Je tento způsob z hlediska dodržení legislativy a z pohledu případné kontroly možný?

V naší společnosti máme sociální fond, ze kterého bychom chtěli poskytnout dar (batoh) za výhru v soutěži o nejhezčí fotografii. Je možné toto nepeněžní plnění z tohoto fondu poskytnou a pokud hodnota daru bude do 2000 Kč je osvobozena u zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů od daně?