Otázky a odpovědi - strana 6

Zaměstnanci vznikl nárok na náhradní volno. Zaměstnanec odpracoval od začátku pracovní směny 1,5 hodiny, následně čerpal náhradní volno 5 hodin, vrátil se zpět a odpracoval 1,5 hodiny do konce pracovní směny. Vznikl mu nárok na stravenku a zaměstnavateli na daňový výdaj, jestliže v úhrnu byl na pracovišti 3 hodiny?

Zástupci odborové organizace se na vedení školy obrátili se žádostí o poskytnutí dárkových poukazů z FKSP všem zaměstnancům (hodnota cca 300 Kč). Mají ovšem představu, že tento poukaz budou moci zaměstnanci použít na předvánoční nákup např. v prodejně potravin nebo v supermarketu. Domníváme se, že takové použití dárkového poukazu není v souladu s pravidly čerpání FKSP. Existuje nějaká možnost, jak vyjít tomuto požadavku vstříc a přitom neporušit zákon?

Zaměstnanci jsme zaplatili v roce 2017 tuzemskou dovolenou na rok 2018. Počítá se tato částka do limitu zaměstnance 20.000 Kč (osvobození od daně) za rok 2017 nebo 2018. Je rozhodující rok čerpání nebo rok úhrady? Musí být na faktuře uvedeno jméno zaměstnance, nebo stačí jeho podpis na námi vyhotoveném zápisu, že se jedná o jeho dovolenou?

Jsme střední škola, v rámci příspěvků zaměstnanců na rekreace z FKSP máme fakturu od Cestovní kanceláře - Žilina, tedy Slovensko. Pobyt zaměstnance je v Velkých Losinách Česko. Jak to bude s DPH? Na faktuře prý nebude vyčíslena. Zatím máme zálohovou - tam také není. Máme se nějak zajímat o dodanění zde v Česku? Jedná se o cestovní službu? Bude osvobozeno a my nemusíme řešit?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

Jsme vědecko-výzkumná organizace a tvoříme sociální fond ve výši 2 %. Na vedení organizace se obrátila zaměstnankyně se žádostí o příspěvek na léčení. Má závažnou nemoc a byla jí nabídnuta léčba, na kterou ale musí přispět 100 000 Kč. Je možné poskytnout příspěvek, a pokud ano, z jakého titulu?

Jsme ZŠ. Zaměstnancům pořizujeme poukázky SODEXO (Relax Pass), které naši zaměstnanci využívají na sportovní aktivity, na kulturu a rehabilitaci (§ 8, § 9 zákona č. 114/2002 Sb.) Tyto účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou faktury je seznam provozoven, kde lze tyto poukázky využít a je v souladu s vyhláškou o FKSP. Pro rok 2017 je do seznamu provozoven a.s. SODEXO Pass ČR navíc zařazena provozovna Sport Bečvář Strakonice, kde se jedná o prodej sportovního vybavení a opravu kol. Domníváme se, že v tomto případě nelze poukázky Relax Pass pro zaměstnance zakoupit, protože prodej sport. vybavení jednotlivci vč. opravy kol není v souladu s vyhláškou o FKSP. Můžete nám poradit, jak postupovat v tomto případě, protože nelze v tomto případě doložit, že poukázky byly využity na kulturu, tělovýchovu, sport a relaxaci?

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Naše společnost má stanoveny mzdové tarify/výše mzdy pro jednotlivé pracovní pozice, protože se jedná o pracoviště administrativy, nejsou tyto výše mzdy nikde zveřejněny (např. v kolektivní smlouvě). Výše mzdy je vždy sjednána v pracovní smlouvě. Náš zaměstnanec pracuje na marketingovém úseku, ve kterém pracují 3 vedoucí oddělení a několik projektových manažerů. Tento zaměstnanec byl v roce 2013 povýšen na vedoucího oddělení. Rozhodnutím dřívějšího vedoucího úseku mu ale byla přiřazena mzda, která náleží pro pozici projektového manažera (mzda je nižší než pro vedoucího oddělení), a to z důvodu, že neměl podřízené zaměstnance. Pro úplnost dodávám, že ostatní 2 vedoucí oddělení na úseku měli podřízené, takže jim náleží mzda pro vedoucího oddělení. Tento zaměstnanec se ale o rozdílném odměňování dozvěděl a požadoval změnu ve mzdě (její navýšení), což mu bylo nadřízeným zamítnuto se zdůvodněním, že nemá podřízené. Do této doby se v organizační struktuře nic nezměnilo, ale zaměstnanec nyní podal znovu na zaměstnavatele oficiální žádost o upravení mzdy a doplacení rozdílu. Názor zaměstnavatele (nás) je ten, že tento „vedoucí oddělení“ nemá nárok na dorovnání ani na mzdu vedoucího oddělení, protože nikdy přímo nevedl zaměstnance, takže nemůže mít stejnou mzdu jako ostatní vedoucí oddělení s podřízenými, a to i přesto, že pracovní smlouva uvádí něco jiného. Nyní jsme chtěli zaměstnanci také změnit pracovní smlouvu na pozici „projektový manažer“, ale zaměstnanec o tom nechce ani slyšet. Můžeme vás požádat o názor, jestli zaměstnanec má na dorovnání mezd nárok nebo můžeme trvat na našem stanovisku?

Je evidovanou tržbou převod mezi pokladnami? Pokladna A vydá hotovost do hlavní pokladny B. Je tento příjem v pokladně B evidovanou tržbou? Příjem za poměrnou část stravenky od zaměstnanců, kterou platí hotově do pokladny je nebo není evidovanou tržbou? 

Dobrý den, pro letošní rok jsme se rozhodli předat zaměstnancům (jsme základní škola) poukázky SODEXO v hodnotě 2 000 Kč. Poukázky budeme zaměstnancům dávat v lednu 2017 na celý rok. Zajímá nás, jak postupovat v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr v polovině roku a poukázky bude mít již vyčerpané. 

Jaké všechny podmínky musí jednatel společnosti s r. o. splnit, aby mohl obdržet stravenky a jejich příslušná část dle zákona o daních z příjmů byla daňově uznatelným nákladem? Musí sepsat smlouvu o výkonu funkce, kde sepíše, že má nárok na stravenky s tím, že musí odpracovat 3 hodiny denně a jeho pracovní doba bude např. 3 hodiny denně. Tuto smlouvu schválí valná hromada. Povede docházku, kde uvede ty dny, kdy pracuje. Za dny, které odpracuje nad 3 hodiny, náleží daňově uznatelná stravenka. Musí mít stanovenou i odměnu jednatele, tj. příjem dle § 6 zákona o daních z příjmů, aby byl považován dle zákona o daních z příjmů za zaměstnance, který tento benefit může pobírat? Může být tato odměna v minimální výši, např. od 1 Kč nebo musí být dodrženy ustanovení zákona o minimální mzdě a nejnižší zaručené mzdě, když vede docházku? Tzn. vztahují se i na jednatele s docházkou požadavky na minimální a nejnižší zaručenou mzdu? 2. Spolupracující osoba OSVČ Podnikající OSVČ má spolupracující osobu, manželku. Je nějaká možnost, aby i OSVČ a spolupracující osoba s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů obdrželi daňově uznatelné stravenky?

Lze uhradit z FKSP návštěvu sauny? Jsme střední škola, zřízená krajem. Lze pořídit UNIŠEKY a rozdat zaměstnancům?

Jednatel firmy podle smlouvy dostane odměnu za výkon své činnosti, a to jednorázově v měsíci prosinci za celý kalendářní rok ve výši 50 000 Kč. Co vše je třeba udělat? Kdy a jak ho přihlásit k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a jaké srážky z tohoto příjmu provést?

Od 1. 8. 2016 budeme zaměstnancům přispívat z FKSP na penzijní připojištění. Má být tato skutečnost zanesena v nějakém vnitřním předpise, např. v platovém?