zaměstnanost

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Kurýři společnosti Wolt se v pátek odpoledne znovu vrátili do ulic centra Prahy. Už podruhé během února tak dali najevo nespokojenost s úpravami systému odměňování, které podle jejich zkušeností vedly k výraznému poklesu skutečných příjmů. Shromáždění začalo na Václavském náměstí a postupně se proměnilo v pochod napříč městem až k holešovickému sídlu firmy. Podle účastníků protestu je hlavním problémem nepřehledný způsob výpočtu odměn a zároveň vysoký počet nově přijímaných kurýrů. Ten má v praxi znamenat méně zakázek na jednotlivce a tím i nižší výdělek. Někteří demonstrující popisovali konkrétní čísla ze své každodenní práce. Kurýr, který rozváží autem, uvedl, že za zhruba desetihodinovou směnu inkasuje dvě až dvě a půl tisíc korun. Po odečtení nákladů na provoz vozu, palivo, pojištění a povinné odvody mu ale podle jeho slov zůstává jen minimum. Podobné zkušenosti zaznívaly i od dalších účastníků akce. Na Václavském náměstí vystoupil také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Protesty označil za oprávněné a upozornil, že současný model spolupráce klade na kurýry značná rizika. Zároveň je vyzval, aby se nebáli spolupracovat s odbory při prosazování stabilnějších a předvídatelnějších podmínek. Po přibližně dvou hodinách se demonstranti vydali na pochod ulicemi širšího centra, mimo jiné přes magistrálu. Akce si vyžádala dočasná dopravní omezení, dopravu na frekventovaných místech usměrňovala policie. Před sídlem společnosti v Holešovicích kurýři pískali, skandovali hesla a vyzývali vedení firmy k dalšímu jednání, poté se pokojně rozešli. Společnost Wolt uvedla, že protest neměl dopad na fungování rozvážkové služby a zákazníci žádná omezení nepocítili. Podle mluvčí firmy je vedení dlouhodobě připravené s kurýry komunikovat a na jejich podněty reagovat. Firma zároveň tvrdí, že výdělek kurýrů se po krátkodobém výkyvu vrátil na původní úroveň a že běžná hodinová odměna se má pohybovat ve vyšších stovkách korun. Už na začátku února se ve stejném místě konala podobná demonstrace. Po následném jednání s organizátory tehdy Wolt oznámil zvýšení minimální odměny za jednu objednávku o deset až dvacet procent v závislosti na regionu. Část kurýrů však považuje tento krok za nedostatečný, a proto se rozhodla protest zopakovat. Wolt v současnosti působí v patnácti českých městech a většina jeho kurýrů pracuje jako osoby samostatně výdělečně činné, které si veškeré náklady i povinné odvody hradí samy.

Českému trhu práce chybějí stovky tisíc lidí a bez zahraničních pracovníků nebude možné dlouhodobě udržet chod firem ani základních služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzvala stát k rychlejším krokům v oblasti řízené pracovní migrace. Podle Komory dnes schází přibližně 250 tisíc zaměstnanců a situaci dál zhoršuje demografický vývoj, když porodnost v Česku klesla na historické minimum. Připravované systémové změny, včetně nového zákona o pobytu cizinců, mají podle zaměstnavatelů přijít příliš pozdě a neřeší akutní nedostatek pracovní síly.

Práce pro rozvozové a přepravní platformy nabízí flexibilitu, zároveň ale přináší nejistotu a napětí. Část kurýrů a řidičů upozorňuje, že nerozumí tomu, jak aplikace přidělují zakázky a proč mají někteří práci pravidelně víc než jiní. Podle nich algoritmy zásadně ovlivňují výdělek, aniž by měli možnost jejich fungování jakkoli ovlivnit nebo mu porozumět. Zaměstnanci platforem pracují buď jako OSVČ, nebo na dohody. Nemají garantovaný příjem ani zaměstnanecké jistoty, výměnou ale získávají volnost v organizaci práce. Platformy tvrdí, že většina spolupracovníků tuto flexibilitu vítá a bere rozvoz spíš jako přivýdělek. Ministerstvo práce naopak upozorňuje na absenci ochrany, například v oblasti minimální mzdy, dovolené nebo bezpečnosti práce. Vedle pracovních podmínek se pozornost úřadů stále více soustředí na peníze. Finanční správa se v posledních měsících zaměřuje na tzv. „flotily“ – prostředníky, přes které část řidičů jezdí. Právě u nich úřady podezírají rozsáhlé daňové úniky, zejména na DPH a daních z příjmů. Flotily podle úředníků často krátce fungují, střídají se a znesnadňují kontrolu. Situaci má do budoucna změnit nová evropská legislativa, která počítá s větší transparentností algoritmického řízení práce a s posílením práv lidí pracujících pro digitální platformy. Česko ji bude muset zapracovat do svého právního řádu nejpozději do konce roku 2026.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uspořádalo 24. června 2025 ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) odborné fórum věnované podpoře pracovní mobility pro zaměstnance ve středním a vyšším věku. Na fóru byla představena nová studie Podpora lepší mobility v rámci kariéry pro delší pracovní život: Česká republika, která se zabývá tím, jak zlepšit pracovní příležitosti a podmínky  v pozdějších fázích kariéry. Studie zdůrazňuje, že podpora profesních změn v průběhu celého pracovního života je zásadní nejen pro jednotlivce, ale i pro dlouhodobou výkonnost a konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zavedení jednorázové náhrady místo odstupného, právu určit si čerpání dovolené nebo o využívání slev na pojistném.

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Podle výsledků Sčítání 2021 byly v Česku zaměstnány dvě třetiny mužů a polovina žen. Mezi důchodci byl zaměstnaný každý pátý, přičemž podíl zaměstnaných důchodců na všech pracujících přesahoval 10 %.

Knižní novinkou společnosti Wolters Kluwer ČR je Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Komentář. Publikace čtenáře provádí nejen zněním zákona účinným k 1. 4. 2023, ale reflektuje také úskalí, která...

Zákonem č. 285/2020 Sb. byla přijata poměrně rozsáhlá a dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Tento zákon přináší i změny v některých dalších právních předpisech. V tomto článku se budu věnovat dvěma z nich, totiž novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“).

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „Zvláštní senát“) v přelomovém usnesení ze dne 14. 12. 2017, Konf 44/2017, svěřil soudní přezkum rozhodnutí ve věci mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“) do kompetence soudů ve správním soudnictví, když konstatoval, že tyto mzdové nároky mají veřejnoprávní povahu. Do doby vydání tohoto rozsudku totiž v této oblasti rozhodovaly civilní soudy podle části páté občanského soudního řádu, tedy v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. V následujícím textu si tak stručně shrneme vybranou dosavadní rozhodovací praxi správních soudů v této oblasti.

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Nejvyšší správní soud v rozsudku, který se týkal vyřazení uchazečky o zaměstnání v návaznosti na velice častou argumentaci, posuzoval situaci, kdy došlo k nenastoupení do zprostředkovaného zaměstnání, neboť uchazečka o zaměstnání namítala jeho nevhodnost z důvodu dosažené kvalifikace, avšak vzhledem ke všem okolnostem neměla tato její argumentace v daném případě úspěch.

V době přezaměstnanosti mohou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody znamenat řešení pro zaměstnavatele s nedostatkem pracovníků. Jejich zaměstnávání se často jeví jako problematické, avšak ve spolupráci zaměstnavatelů s příslušnými odborníky se zvyšuje šance, že konkrétní osoby při návratu do pracovního prostředí uspějí.

V návaznosti na novelizační zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce, došlo také k zakotvení některých institutů a skutkových podstat a k dalším změnám právní úpravy, které přímo ovlivní také činnost orgánů inspekce práce. Uvedený článek tak má za cíl upozornit na změny nejdůležitější, ačkoliv v širším pojetí lze konstatovat, že většina změn provedená zmiňovaným novelizačním zákonem se v určitém, byť minimálním ohledu, může činnosti orgánů inspekce práce dotknout.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...