zaměstnanost

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Český trh práce je na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzývá k otevření debaty o řízené pracovní migraci, rozšíření okruhu partnerských zemí a silnější roli státu při zajištění bezpečného a předvídatelného náboru pracovníků ze zahraničí. „Na české trhu práce chybí přibližně 250 tisíc pracovníků a porodnost v Česku klesla v loňském roce podle předběžných údajů Českého statistického úřadu na nový historický rekord od počátku statistik v 18. století. Zaměstnavatelé proto potřebují otevřít debatu o rozšíření možností efektivní a bezpečné ekonomické migrace, protože bez zahraničních pracovníků neudrží provoz ani základní služby,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Účastníci kulatého stolu se shodli, že pokud má Česká republika uspět v konkurenci ostatních evropských zemí, které čelí obdobnému nedostatku pracovní síly, je nutné zvolit pružnější a předvídatelný model pracovní migrace. Ten musí být ekonomicky funkční, bezpečný a dlouhodobě udržitelný jak pro firmy, tak pro stát. Jedním z hlavních témat kulatého stolu byl model Skills Mobility Partnership, který umožňuje cílený nábor zahraničních pracovníků včetně jejich odborné a jazykové přípravy již v zemi původu. Zásadním tématem byla zejména právní a ekonomická jistota pro zaměstnavatele. Firmy dnes investují významné finanční prostředky do jazykové a odborné přípravy zahraničních pracovníků, aniž by měly jakoukoli záruku, že pracovník po příjezdu zůstane u původního zaměstnavatele. „Pokud chceme udržet konkurenceschopnost české ekonomiky, musíme na pracovní migraci pohlížet jako na řízený, dlouhodobý a partnerský proces. Firmy jsou připraveny investovat do přípravy zahraničních pracovníků, ale potřebují k tomu jasná pravidla, větší míru jistoty a aktivní roli státu v bilaterálních jednáních s partnerskými zeměmi,“ dodal předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová. Podle Hospodářské komory by měl být model řízené pracovní migrace posílen především v zemích, které jsou již zařazeny do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a zároveň rozšířen o další státy s dostatečným pracovním a kvalifikačním potenciálem. Současný okruh náborových zemí je kapacitně do značné míry vyčerpán, a vláda by proto měla určit nové strategické partnerské země a s nimi systematicky pracovat. Diskutovalo se také o připravovaném zákoně o pobytu cizinců, který má přinést digitalizaci pobytové a vízové agendy a zjednodušit vstup cizinců na český pracovní trh. Jeho účinnost se však předpokládá až od roku 2029, což znamená, že neřeší akutní problémy, kterým dnes český pracovní trh čelí. Hospodářská komora proto vyzývá k rychlejším a cíleným krokům, jež pomohou zaměstnavatelům již v nejbližších měsících a letech. Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uspořádalo 24. června 2025 ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) odborné fórum věnované podpoře pracovní mobility pro zaměstnance ve středním a vyšším věku. Na fóru byla představena nová studie Podpora lepší mobility v rámci kariéry pro delší pracovní život: Česká republika, která se zabývá tím, jak zlepšit pracovní příležitosti a podmínky  v pozdějších fázích kariéry. Studie zdůrazňuje, že podpora profesních změn v průběhu celého pracovního života je zásadní nejen pro jednotlivce, ale i pro dlouhodobou výkonnost a konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zavedení jednorázové náhrady místo odstupného, právu určit si čerpání dovolené nebo o využívání slev na pojistném.

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Podle výsledků Sčítání 2021 byly v Česku zaměstnány dvě třetiny mužů a polovina žen. Mezi důchodci byl zaměstnaný každý pátý, přičemž podíl zaměstnaných důchodců na všech pracujících přesahoval 10 %.

Knižní novinkou společnosti Wolters Kluwer ČR je Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Komentář. Publikace čtenáře provádí nejen zněním zákona účinným k 1. 4. 2023, ale reflektuje také úskalí, která...

Zákonem č. 285/2020 Sb. byla přijata poměrně rozsáhlá a dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Tento zákon přináší i změny v některých dalších právních předpisech. V tomto článku se budu věnovat dvěma z nich, totiž novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“).

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „Zvláštní senát“) v přelomovém usnesení ze dne 14. 12. 2017, Konf 44/2017, svěřil soudní přezkum rozhodnutí ve věci mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“) do kompetence soudů ve správním soudnictví, když konstatoval, že tyto mzdové nároky mají veřejnoprávní povahu. Do doby vydání tohoto rozsudku totiž v této oblasti rozhodovaly civilní soudy podle části páté občanského soudního řádu, tedy v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. V následujícím textu si tak stručně shrneme vybranou dosavadní rozhodovací praxi správních soudů v této oblasti.

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Nejvyšší správní soud v rozsudku, který se týkal vyřazení uchazečky o zaměstnání v návaznosti na velice častou argumentaci, posuzoval situaci, kdy došlo k nenastoupení do zprostředkovaného zaměstnání, neboť uchazečka o zaměstnání namítala jeho nevhodnost z důvodu dosažené kvalifikace, avšak vzhledem ke všem okolnostem neměla tato její argumentace v daném případě úspěch.

V době přezaměstnanosti mohou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody znamenat řešení pro zaměstnavatele s nedostatkem pracovníků. Jejich zaměstnávání se často jeví jako problematické, avšak ve spolupráci zaměstnavatelů s příslušnými odborníky se zvyšuje šance, že konkrétní osoby při návratu do pracovního prostředí uspějí.

V návaznosti na novelizační zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce, došlo také k zakotvení některých institutů a skutkových podstat a k dalším změnám právní úpravy, které přímo ovlivní také činnost orgánů inspekce práce. Uvedený článek tak má za cíl upozornit na změny nejdůležitější, ačkoliv v širším pojetí lze konstatovat, že většina změn provedená zmiňovaným novelizačním zákonem se v určitém, byť minimálním ohledu, může činnosti orgánů inspekce práce dotknout.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

V důchodovém pojištění patří mezi klíčové instituty doba pojištění, která ovlivňuje nárok na přímé důchody, tj. důchody starobní a invalidní, a jejich výši. V rámci dob pojištění se tradičně rozlišují vlastní doby pojištění, za které se platí pojistné, a náhradní doby, za které se pojistné neplatí (takzvané nepříspěvkové doby); obě tyto kategorie dob pojištění mají v důchodovém pojištění různý způsob hodnocení. V tomto článku se upozorňuje zejména na praktický význam náhradních dob.

Tento článek navazuje na první část a bude se tedy snažit popsat další milníky, které se mohou v kontrolním procesu objevit po shromáždění podkladů, kterým byl minulý článek zakončen. Jak již bylo zmíněno v předcházející části, předmětná problematika je nazírána optikou zákona o inspekci práce a zákona o zaměstnanosti jako speciálních předpisů ke kontrolnímu řádu.