zálohy na daň z příjmů

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Jaký typ daně bychom měli prosím použít v případě, že zaměstnanec skončil hlavní pracovní poměr 30. 4. 2021 a za měsíc 06/2021 mu byl zúčtován a vyplacen dodatečný příjem po skončení pracovního poměru? Hrubý příjem byl ve výši 2 000 Kč. Do 30. 4. 2021 měl podepsané prohlášení u nás. Od 05/2021 má podepsané prohlášení u nového zaměstnavatele. Měli bychom zdanit srážkovou či zálohovou daní? Změnila by se situace v případě, že by zaměstnanec nikde za měsíc 06/2021 neměl podepsané prohlášení (tedy by k žádnému novému zaměstnavateli nenastoupil)?

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, za rok 2020 nebude odrážet žádné významné změny zákona o daních z příjmů. Bude ovšem ovlivněno situací kolem covidu-19, a zaměstnavatelé se zřejmě setkají s vyššími částkami přeplatků na zálohách a s častější kompenzací přeplatků na dani a přeplaceného daňového bonusu. Cílem tohoto článku není provést čtenáře podrobně ročním zúčtováním, neboť většina postupů se provádí stejně a bez problémů již více let, ale upozornit na změny, odlišnosti nebo problematické oblasti formou otázek a odpovědí.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí V minulých daňových aktualitách jsme vás informovali o tom, že vládní návrh zákona, kterým se ruší zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o...

Klient napsal počítačovou hru, společnost X si od něj koupila práva k této hře a vyplácí mu na základě smlouvy licenční poplatky. jde např. o tři platby ročně, z čehož největší platba byl v řádu milionu po koupi licence a pak později v průběhu roku asi dvě platby. v následujícím roce už se předpokládají platby pouze v řádu několika stotisíců. Klienta jsme přihlásili jako OSVČ (včetně CSSZ a VZP). stal se platcem DPH kvůli první platbě lic. poplatků která byla přes milion. udělali jsme mu daňové přiznání a vyšly mu velké zálohy na daň z příjmů i na důchodové pojištění. Musí je platit? Není nějaké pravidlo, že u licenčních poplatků se zálohy platit nemusí (pán je ještě k tomu zaměstnán a je OSVC vedlejši). Předpokládám, že pokud povinnost platit zálohy má, může požádat o jejich snížení/zrušení. Je to tak?

Jak to bude se zálohou z daně z příjmů u OSVČ, která je splatná 15. 3. 2019, jestliže OSVČ by podala přiznání za rok 2018 do 10. 3. 2019 a zálohy by nově byly 0 Kč nebo 15 000 Kč?

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Po skončení zdaňovacího období může zaměstnanec, poplatník, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení „ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění“ (dále jen o „roční zúčtování“). Podmínky jak pro podání žádosti o roční zúčtování, tak i pro jeho provedení, jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

V roce 2018 jsem podala DPFO za rok 2017 v termínu 30. 6. 2018. Byla mi vypočtena výše záloh na DPFO na rok 2018, a to tak, že úhradu záloh mám provést ve stanovené výši a to 15. 12. 2018 a 15. 6. 2019. V prosinci 2018 řádně uhradím zálohu ve stanovené výši. V roce 2019, budu podávat DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019. Kdy mám uhradit druhou zálohu, která měla být původně uhrazena 15. 6. 2019, když podám přiznání DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019? 

Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?

V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 

Čas pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) za rok 2015 i pro jeho provedení je již dávno pryč, přesto si ještě i v této době plátci daně nebo samotní poplatníci ověřují, zda bylo roční zúčtování provedeno správně, případně jak opravit nyní zjištěné chyby.