zálohy na daň z příjmů

Počet vyhledaných dokumentů: 17
Počet vyhledaných dokumentů: 17
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?
Vydáno: 13. 11. 2023
Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 
Vydáno: 10. 11. 2023
Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 
Vydáno: 20. 03. 2023
Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?
Vydáno: 20. 01. 2023
Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?
Vydáno: 07. 12. 2022
Jaký typ daně bychom měli prosím použít v případě, že zaměstnanec skončil hlavní pracovní poměr 30. 4. 2021 a za měsíc 06/2021 mu byl zúčtován a vyplacen dodatečný příjem po skončení pracovního poměru? Hrubý příjem byl ve výši 2 000 Kč. Do 30. 4. 2021 měl podepsané prohlášení u nás. Od 05/2021 má podepsané prohlášení u nového zaměstnavatele. Měli bychom zdanit srážkovou či zálohovou daní? Změnila by se situace v případě, že by zaměstnanec nikde za měsíc 06/2021 neměl podepsané prohlášení (tedy by k žádnému novému zaměstnavateli nenastoupil)?
Vydáno: 10. 06. 2021
  • Článek
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, za rok 2020 nebude odrážet žádné významné změny zákona o daních z příjmů. Bude ovšem ovlivněno situací kolem covidu-19, a zaměstnavatelé se zřejmě setkají s vyššími částkami přeplatků na zálohách a s častější kompenzací přeplatků na dani a přeplaceného daňového bonusu. Cílem tohoto článku není provést čtenáře podrobně ročním zúčtováním, neboť většina postupů se provádí stejně a bez problémů již více let, ale upozornit na změny, odlišnosti nebo problematické oblasti formou otázek a odpovědí.
Vydáno: 19. 02. 2021
  • Článek
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí V minulých daňových aktualitách jsme vás informovali o tom, že vládní návrh zákona, kterým se ruší zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o...
Vydáno: 24. 09. 2020
Klient napsal počítačovou hru, společnost X si od něj koupila práva k této hře a vyplácí mu na základě smlouvy licenční poplatky. jde např. o tři platby ročně, z čehož největší platba byl v řádu milionu po koupi licence a pak později v průběhu roku asi dvě platby. v následujícím roce už se předpokládají platby pouze v řádu několika stotisíců. Klienta jsme přihlásili jako OSVČ (včetně CSSZ a VZP). stal se platcem DPH kvůli první platbě lic. poplatků která byla přes milion. udělali jsme mu daňové přiznání a vyšly mu velké zálohy na daň z příjmů i na důchodové pojištění. Musí je platit? Není nějaké pravidlo, že u licenčních poplatků se zálohy platit nemusí (pán je ještě k tomu zaměstnán a je OSVC vedlejši). Předpokládám, že pokud povinnost platit zálohy má, může požádat o jejich snížení/zrušení. Je to tak?
Vydáno: 04. 03. 2020
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů V ZDP je problematika ročního zúčtování záloh upravena konkrétně v § 38ch, dále např. v § 38k odst. 4 a 5 ZDP a dalších ustanoveních. Účelem podání žádosti o roční zúčtování daně je to, aby všichni zaměstnanci nemuseli podávat daňová přiznání v případě, že mají příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a nemají jiné zdanitelné příjmy. V rámci ročního zúčtování je provedeno výsledné stanovení daně z příjmu. Jsou zúčtovány všechny zálohy zaplacené v průběhu roku a uplatněno daňové zvýhodnění, o které si zaměstnanec požádal, a splňuje podmínky pro jeho uplatnění. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně (osvobozený nebo příjem, kde je daň vybírána srážkovou daní). Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Pro zdaňovací období 2021 stále platí formulář „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (MFin 25 5457/B vzor č. 2) (dále jen žádost), na základě kterého mohou zaměstnanci požádat o provedení ročního zúčtování záloh. Současně je k němu třeba přiložit tiskopis Prohlášení poplatníka k dani (MFin 25 5457 – vzor č. 26), do kterého se zaznamenávají informace týkající se požadavku pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění pro rok 2021 a případných změn. O provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění může poplatník požádat nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Žádost se podává u posledního z plátců, od kterého poplatník pobíral mzdu. V ročním zúčtování jsou zohledněny všechny mzdy, které v průběhu zdaňovacího období poplatník pobíral buď pouze od jednoho, nebo postupně od více plátců daně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a současně učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP. Roční zúčtování neprovádí plátce, pokud je poplatník povinen podat sám daňové přiznání. V případě, že dojde k zániku plátce daně a neexistuje jeho právní nástupce, lze požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně. Žádost je nutné podat nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce provede, jen pokud má k dispozici potřebné doklady, na jejichž základě byla v uplynulém zdaňovacím období (od všech předchozích plátců daně) zúčtována nebo vyplacena mzda, sraženy zálohy na daň z těchto příjmů či poskytnuta měsíční sleva na dani podle ustanovení § 35ba a § 35c ZDP a vyplaceny měsíční daňové bonusy. Roční zúčtování záloh, daňového zvýhodnění a výpočet daně plátce provede v termínu nejpozději 31. března po uplynutí zdaňovacího období. V § 38k ZDP jsou dále podrobně definovány podmínky pro uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, které je nutné respektovat (viz též situace uvedené níže). Pokud je poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění, musí plátce daně při provádění ročního zúčtování respektovat podmínky stanovené § 35d odst. 6 až 9 ZDP. V případě, že poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, pak je mu plátcem daně vrácen jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Výše přeplatku musí být větší než 50 Kč. O vrácené přeplatky z ročního zúčtování plátce daně sníží nejbližší odvody záloh správci daně (nejpozději do konce zdaňovacího období), případně požádá správce daně o jejich vrácení. Na rozdíl od daňového přiznání se nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží.
Vydáno: 24. 02. 2020
Jak to bude se zálohou z daně z příjmů u OSVČ, která je splatná 15. 3. 2019, jestliže OSVČ by podala přiznání za rok 2018 do 10. 3. 2019 a zálohy by nově byly 0 Kč nebo 15 000 Kč?
Vydáno: 06. 02. 2019
  • Článek
V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.
  • Článek
Po skončení zdaňovacího období může zaměstnanec, poplatník, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení „ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění“ (dále jen o „roční zúčtování“). Podmínky jak pro podání žádosti o roční zúčtování, tak i pro jeho provedení, jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Vydáno: 20. 12. 2018
V roce 2018 jsem podala DPFO za rok 2017 v termínu 30. 6. 2018. Byla mi vypočtena výše záloh na DPFO na rok 2018, a to tak, že úhradu záloh mám provést ve stanovené výši a to 15. 12. 2018 a 15. 6. 2019. V prosinci 2018 řádně uhradím zálohu ve stanovené výši. V roce 2019, budu podávat DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019. Kdy mám uhradit druhou zálohu, která měla být původně uhrazena 15. 6. 2019, když podám přiznání DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019? 
Vydáno: 05. 12. 2018
Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?
Vydáno: 16. 08. 2017
V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 
Vydáno: 23. 06. 2017
  • Článek
Čas pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) za rok 2015 i pro jeho provedení je již dávno pryč, přesto si ještě i v této době plátci daně nebo samotní poplatníci ověřují, zda bylo roční zúčtování provedeno správně, případně jak opravit nyní zjištěné chyby.
Vydáno: 24. 06. 2016