výpovědní doba

Máme zaměstnance v dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo nařízeno zaměstnavatelem (mám písemně) čerpání ŘD, z ČSSZ nám byla doručena pracovní neschopnost - nemoc od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DNP + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DNP, bude mu běžet dále čerpání ŘD nebo by mu to měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnácti denní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci, s tím, že po ukončení DNP nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DNP skončí? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení flexibilní novely zákoníku práce, minimální důstojné mzdě, podání daňového přiznání bez sankcí a připomenu slevu pro pracující důchodce.

Zkušební doba pro zaměstnance se prodlouží až o dva měsíce a výpovědní lhůta začne doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte. Tyto a další změny přinese takzvaná flexinovela zákoníku práce, kterou dne 25. dubna podepsal prezident Petr Pavel.

Na setkání předplatitelů verze Komplet/Premium s naším odborníkem na příjmu, které se konalo 10. 4. 2025, jsme se věnovali změnám, které přinese flexinovela zákoníku práce. Flexinovela byla 9. 4. 2025 schválena Senátem a její účinnost se předpokládá od 1. 6. 2025.  Mgr. Veronika Odrobinová představila celou problematiku a odpověděla na dotazy k možnosti prodlužování zkušební doby u smluv uzavřených před účinností flexinovely, k nutnosti měnit stávající pracovní smlouvy, jak vnímat „celou směnu“ u prodlužování zkušební doby, zda lze zavést starou právní úpravu vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. Zmínili jsme i zákaz mlčenlivosti a nutné změny vyplývající ze směrnice EU o transparentnosti odměňování.

V prostorách Deloitte se uskutečnil diskusní seminář v rámci iniciativy Zákon roku, a to se zaměřením na projednávanou novelu zákoníku práce známou jako flexinovela. Semináře se zúčastnili kromě advokátů z pracovněprávního týmu Deloitte Legal účastnili i vedoucí oddělení poradců Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Skalková, vrchní ředitelka sekce legislativy na MPSV Dana Roučková i generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký. Zástupci státní správy i advokátní kanceláře Deloitte Legal se shodli, že flexinovela je nezbytný krok správným směrem.

Senát schválil novelu zákoníku práce, která výrazně zvýší flexibilitu v oblasti pracovněprávních vztahů. Posílí nejen konkurenceschopnost zaměstnavatelů, ale také ochranu práv zaměstnanců. Tzv. flexinovela zohledňuje aktuální potřeby moderního trhu práce a zlepšuje postavení rodičů, kteří se vrací zpět do práce po rodičovské dovolené, čímž pomáhá ve slaďování rodinného a pracovního života. Spolu s novelou jde ruku v ruce i lepší podpora v nezaměstnanosti.

V tomto vydání týdeníku se budu věnovat především novele zákoníku práce, dále nové úpravě koncesionářských poplatků a připomenu termín pro vyúčtování daně z příjmů 2024.

Nedávno schválená novela zákoníku práce posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. S touto reformou jde ruku v ruce i změna systému podpory v nezaměstnanosti.

Poslanci schválili tzv. flexibilní novelu zákoníku práce, která přináší několik zásadních změn, včetně prodloužení zkušební doby zaměstnanců a stanovení výpovědní lhůty již doručením výpovědi.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexinovele zákoníku práce, limitech u zaměstnání malého rozsahu a DPP nebo ročním zúčtování.

Od 1. 1. 2025 vstoupí v platnost mimo jiné samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Praktické příklady i shrnutí dalších novinek v zákoníku práce a v souvisejících předpisech přehledně podá ve svém webináři JUDr. Dominik Brůha již 17. ledna 2025.

21. 8. - 5. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákoníku práce, růstu průměrné mzdy či novém podání "Výkaz příjmů z DPP".

Dne 24. 6. 2024 proběhne další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát bude Mgr. Veronika Odrobinová odpovídat na otázky k připravovaným změnám v zákoníku práce v rámci takzvané flexibilní novely...

Ministerstvo práce a sociálních věcí odprezentovalo zásadní změny navrhované další novelou zákoníku práce, tzv. Flexi novelou. Ta je odpovědí na požadavky evropských směrnic na zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů a na...

4. – 18. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení odkladu změn u dohod o provedení práce, připravované novele zákoníku práce, minimální důstojné mzdě atd.

Základní informace Výpověď je jednostranným právním jednáním, které směřuje k rozvázání pracovního poměru. Výpovědí lze rozvázat pracovní poměr bez ohledu na to, zda je sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Výpověď musí být vždy písemná a může ji dát zaměstnavatel i zaměstnanec. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů, přičemž výpovědní důvod musí být ve výpovědi náležitě uveden a po doručení výpovědi nesmí být dodatečně měněn, zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu.

Až na výjimky činí výpovědní doba 2 měsíce. Prodloužena smí být přitom jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Lze takovou dohodu uzavřít třeba i v okamžiku, kdy už běh výpovědní doby začal?

Pokud dá zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, přitom se však se zaměstnavatelem dohodne, že nemusí dodržet klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtu, nýbrž skončí již za měsíc. Jedná se v tomto případě stále o výpověď nebo o dohodu o ukončení pracovního poměru?

Vztah k právním předpisům § 50 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ustanovení související: § 51, § 51a zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Pojmové znaky Rozvázání pracovního poměru, Jednostranné...

Existují situace, kdy ačkoliv jsou splněny výpovědní důvody, zákoník práce poskytuje zaměstnanci tzv. ochrannou dobu, ve které zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Právní úprava vychází z toho, že je třeba zaměstnance chránit v situacích, kdy se mohou důsledky výpovědi z pracovního poměru projevit zvlášť tíživě.