průměrná mzda - strana 2

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Pro výpočet náhrady mzdy (Antivirus B) je rozhodným obdobím 4.Q 2020, ale v tomto období už byly vypláceny náhrady z důvodu uzavření provozovny (zaměstnanci nemají odpracované dny). Jak zjistím průměrný výdělek pro výpočet náhrady v roce 2021?

Jak správně stanovit průměrnou čistou mzdu zaměstnanci, který ukončil PP v lednu 2021 (potvrzení pro ÚP). Máme stanovenu průměrnou hrubou mzdu za rozhodné období 4. čtvrtletí 2020. Jak z této hrubé mzdy spočítat čistou? Použít metodu roku 2020 vč. superhrubé mzdy a nebo použít metodu 2021, tedy po zrušení superhrubé mzdy? 

Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.

Nařízení vlády č. 381/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.

Zejména v návaznosti na změny v souvisejících právních předpisech dochází od data 1. ledna 2020 ke změnám ve zdravotním pojištění.

Nařízení vlády č. 260/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2020.

Leden 2020 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 260/2019 Sb.

Sociální a zdravotní pojištění, solidární zvýšení daně Průměrná hrubá mzda roste každý rok, ne jinak je tomu i letos. Od průměrné hrubé mzdy se pak odvozuje všeobecný vyměřovací základ,...

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2019 se jedná o nařízení vlády č. 213/2018 Sb.

Nárůst průměrné mzdy je třeba respektovat nejen v praxi zaměstnavatelů při plnění úkolů v oblasti důchodového (resp. nemocenského) pojištění jejich zaměstnanců, ale též v praxi orgánů sociálního zabezpečení při provádění kontroly plnění příslušných povinností zaměstnavatelů a dále při rozhodování o nárocích pojištěnců na dávky důchodového pojištění a o výši těchto dávek.

V nominálním vyjádření stoupla průměrná hrubá mzda v členských zemích OECD mezi roky 2011 až 2017 více než v Česku pouze v devíti zemích, inflace však v Česku byla v daném období nižší, takže reálný růst průměrných mezd v Česku je jeden z nejvyšších z vyspělých zemí světa.

V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění významnou roli i institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Prosím o upřesnění, zda jsou správně obě varianty výpočtu pro pravděpodobný průměr a pak záleží jen na tom, jakou variantu si společnost určí pro výpočet ve své směrnici? Zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období - předchozí čtvrtletí 21 dnů, měsíční mzda ve smlouvě: 20 000 Kč, úvazek 40 hod/týdně: a) (20 000 : 40) : 4,348 = 114,995 - výpočet koeficientem, b) (3 x 20 000) : 520 = 115,384 - výpočet dle fondu pracovních hodin v předchozím čtvrtletí.

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Od 1. 1. 2018 dochází v oblasti mzdového účetnictví ke změnám parametrických údajů v souvislosti s nově stanovenou výší všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2018 jsou příslušné údaje uvedeny v nařízení vlády č. 343/2017 Sb.