průměrná mzda - strana 2

Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.

Nařízení vlády č. 381/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.

Zejména v návaznosti na změny v souvisejících právních předpisech dochází od data 1. ledna 2020 ke změnám ve zdravotním pojištění.

Nařízení vlády č. 260/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2020.

Leden 2020 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 260/2019 Sb.

Sociální a zdravotní pojištění, solidární zvýšení daně Průměrná hrubá mzda roste každý rok, ne jinak je tomu i letos. Od průměrné hrubé mzdy se pak odvozuje všeobecný vyměřovací základ,...

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2019 se jedná o nařízení vlády č. 213/2018 Sb.

Nárůst průměrné mzdy je třeba respektovat nejen v praxi zaměstnavatelů při plnění úkolů v oblasti důchodového (resp. nemocenského) pojištění jejich zaměstnanců, ale též v praxi orgánů sociálního zabezpečení při provádění kontroly plnění příslušných povinností zaměstnavatelů a dále při rozhodování o nárocích pojištěnců na dávky důchodového pojištění a o výši těchto dávek.

V nominálním vyjádření stoupla průměrná hrubá mzda v členských zemích OECD mezi roky 2011 až 2017 více než v Česku pouze v devíti zemích, inflace však v Česku byla v daném období nižší, takže reálný růst průměrných mezd v Česku je jeden z nejvyšších z vyspělých zemí světa.

V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění významnou roli i institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Prosím o upřesnění, zda jsou správně obě varianty výpočtu pro pravděpodobný průměr a pak záleží jen na tom, jakou variantu si společnost určí pro výpočet ve své směrnici? Zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období - předchozí čtvrtletí 21 dnů, měsíční mzda ve smlouvě: 20 000 Kč, úvazek 40 hod/týdně: a) (20 000 : 40) : 4,348 = 114,995 - výpočet koeficientem, b) (3 x 20 000) : 520 = 115,384 - výpočet dle fondu pracovních hodin v předchozím čtvrtletí.

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Od 1. 1. 2018 dochází v oblasti mzdového účetnictví ke změnám parametrických údajů v souvislosti s nově stanovenou výší všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2018 jsou příslušné údaje uvedeny v nařízení vlády č. 343/2017 Sb.

Rok 2018 přinese v sociální oblasti mnohem více změn než roky předchozí. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2018. S dalšími změnami a novinkami vás seznámíme v následujících číslech.

Zvýšení minimální mzdy Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč. Počínaje 1. lednem 2018 bude minimální měsíční mzda ve výši...

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

Jeden z nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, jímž je podpora v nezaměstnanosti, má poměrně explicitně stanovená pravidla, kdy ji lze uchazeči o zaměstnání přiznat, po jakou podpůrčí dobu a rovněž v jaké výši, stejně tak jako důvody pro přerušení či zastavení poskytování nebo její vrácení. Může však nastat, a v praxi samozřejmě nezřídka nastává, i situace, kdy pravidla pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti z posledního příjmu uchazeče o zaměstnání (důchodově pojištěné zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost) aplikovat nelze, a to z důvodů vyjmenovaných v ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?