pracovní podmínky

Český průmysl, stavebnictví i sektor služeb se bez kvalifikovaných pracovníků neobejdou. Národní mistrovství odborných dovedností CzechSkills 2026 představí špičku technických, řemeslných a servisních oborů a dá prostor mladým profesionálům ve věku 17 až 24 let, kteří poměří své schopnosti a ukážou, jak může vypadat budoucnost těchto profesí v praxi.

Hospodářská komora České republiky upozornila na důsledky nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vedeného pod spisovou značkou 21 Cdo 351/2024. Rozsudek se týká výkladu pravidel rovného zacházení mezi agenturními zaměstnanci a zaměstnanci uživatelských firem, zejména v oblasti mzdových a pracovních podmínek.

Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.

Kurýři společnosti Wolt se v pátek odpoledne znovu vrátili do ulic centra Prahy. Už podruhé během února tak dali najevo nespokojenost s úpravami systému odměňování, které podle jejich zkušeností vedly k výraznému poklesu skutečných příjmů. Shromáždění začalo na Václavském náměstí a postupně se proměnilo v pochod napříč městem až k holešovickému sídlu firmy. Podle účastníků protestu je hlavním problémem nepřehledný způsob výpočtu odměn a zároveň vysoký počet nově přijímaných kurýrů. Ten má v praxi znamenat méně zakázek na jednotlivce a tím i nižší výdělek. Někteří demonstrující popisovali konkrétní čísla ze své každodenní práce. Kurýr, který rozváží autem, uvedl, že za zhruba desetihodinovou směnu inkasuje dvě až dvě a půl tisíc korun. Po odečtení nákladů na provoz vozu, palivo, pojištění a povinné odvody mu ale podle jeho slov zůstává jen minimum. Podobné zkušenosti zaznívaly i od dalších účastníků akce. Na Václavském náměstí vystoupil také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Protesty označil za oprávněné a upozornil, že současný model spolupráce klade na kurýry značná rizika. Zároveň je vyzval, aby se nebáli spolupracovat s odbory při prosazování stabilnějších a předvídatelnějších podmínek. Po přibližně dvou hodinách se demonstranti vydali na pochod ulicemi širšího centra, mimo jiné přes magistrálu. Akce si vyžádala dočasná dopravní omezení, dopravu na frekventovaných místech usměrňovala policie. Před sídlem společnosti v Holešovicích kurýři pískali, skandovali hesla a vyzývali vedení firmy k dalšímu jednání, poté se pokojně rozešli. Společnost Wolt uvedla, že protest neměl dopad na fungování rozvážkové služby a zákazníci žádná omezení nepocítili. Podle mluvčí firmy je vedení dlouhodobě připravené s kurýry komunikovat a na jejich podněty reagovat. Firma zároveň tvrdí, že výdělek kurýrů se po krátkodobém výkyvu vrátil na původní úroveň a že běžná hodinová odměna se má pohybovat ve vyšších stovkách korun. Už na začátku února se ve stejném místě konala podobná demonstrace. Po následném jednání s organizátory tehdy Wolt oznámil zvýšení minimální odměny za jednu objednávku o deset až dvacet procent v závislosti na regionu. Část kurýrů však považuje tento krok za nedostatečný, a proto se rozhodla protest zopakovat. Wolt v současnosti působí v patnácti českých městech a většina jeho kurýrů pracuje jako osoby samostatně výdělečně činné, které si veškeré náklady i povinné odvody hradí samy.

Flexibilita práce z domova má i méně viditelnou stránku: lidé při ní tráví výrazně víc času vsedě. Data z Nizozemska ukazují, že dospělí pracovníci prosedí denně téměř devět hodin, přičemž tento údaj se v posledních letech prakticky nemění. Nejvíce času bez pohybu tráví zaměstnanci v kancelářských a technických profesích, zejména v IT a administrativě. Právě u nich se sezení často blíží délce celé pracovní doby. Naopak lidé ve službách nebo pohostinství mají výrazně aktivnější pracovní den. Rozdíl mezi prací z domova a prací na pracovišti je patrný napříč obory. Zaměstnanci na homeoffice sedí během dne v průměru více než dvakrát déle než ti, kteří pracují fyzicky na místě. Významnou roli hraje i práce s počítačem – čím delší čas u monitoru, tím méně přirozeného pohybu během dne.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Práce pro rozvozové a přepravní platformy nabízí flexibilitu, zároveň ale přináší nejistotu a napětí. Část kurýrů a řidičů upozorňuje, že nerozumí tomu, jak aplikace přidělují zakázky a proč mají někteří práci pravidelně víc než jiní. Podle nich algoritmy zásadně ovlivňují výdělek, aniž by měli možnost jejich fungování jakkoli ovlivnit nebo mu porozumět. Zaměstnanci platforem pracují buď jako OSVČ, nebo na dohody. Nemají garantovaný příjem ani zaměstnanecké jistoty, výměnou ale získávají volnost v organizaci práce. Platformy tvrdí, že většina spolupracovníků tuto flexibilitu vítá a bere rozvoz spíš jako přivýdělek. Ministerstvo práce naopak upozorňuje na absenci ochrany, například v oblasti minimální mzdy, dovolené nebo bezpečnosti práce. Vedle pracovních podmínek se pozornost úřadů stále více soustředí na peníze. Finanční správa se v posledních měsících zaměřuje na tzv. „flotily“ – prostředníky, přes které část řidičů jezdí. Právě u nich úřady podezírají rozsáhlé daňové úniky, zejména na DPH a daních z příjmů. Flotily podle úředníků často krátce fungují, střídají se a znesnadňují kontrolu. Situaci má do budoucna změnit nová evropská legislativa, která počítá s větší transparentností algoritmického řízení práce a s posílením práv lidí pracujících pro digitální platformy. Česko ji bude muset zapracovat do svého právního řádu nejpozději do konce roku 2026.

Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“

Základní informace Existují kategorie zaměstnanců, kterým zákoník práce přiznává zvýšenou ochranu v oblasti pracovní doby, a to tím, že jim dává možnost písemně požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti zaměstnance, musí své negativní rozhodnutí písemně zdůvodnit. Neučiní-li tak, hrozí mu pokuta od orgánu inspekce práce až do výše 200 000 Kč. Svého práva se může zaměstnanec domáhat žalobou k soudu. Účelem této právní úpravy je umožnit zmíněným zaměstnancům vykonávat závislou práci v pracovněprávním vztahu s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti, tj. skloubit pracovní a rodinný život.

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich hodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP. Příslušná právní úprava je zakotvena § 104 ZP , v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve vztahu k citovanému § 8 však není možné zapomínat ani na § 4a téhož nařízení, které řeší hygienické ztráty tekutin. Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledků hodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou dokumentaci.

30. září proběhne od 13 hodin již třetí setkání s odborníkem na příjmu.

Změna pracovních podmínek a pracovnělékařská prohlídka Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * Kolegiu byly popsány dvě situace spojené s posouzením zdravotní způsobilosti zaměstnance...

Lidé dělají chyby, je to v naší přirozenosti. Pochopením našich schopností a omezení a jejich uplatněním při návrhu pracoviště, systému nebo procesu je můžeme učinit bezpečnějšími. Lidský faktor je tak zapotřebí uplatnit při navrhování pracovišť, produktů a systémů tak, aby co nejlépe vyhovovaly lidem, kteří je používají. Vyhrazená technická zařízení představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a selhání člověka v této oblasti může mít fatální následky.

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP . Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením zákoníku práce .

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu vyjadřovali k problematice přiměřených opatření pro osoby se zdravotním postižením.1) Rozebírali jsme při tom judikaturu Nejvyššího soudu a byli jsme relativně kritičtí, neboť podle našeho názoru aspekt přiměřených opatření Nejvyšší soud dlouhodobě přehlížel. Konkrétně jsme měli výhrady zejména k ustálenému závěru judikatury Nejvyššího soudu, že pokud nemůže zaměstnanec konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů, je vždy zcela na volbě zaměstnavatele, zda zaměstnance propustí, nebo převede na jinou vhodnou práci, i když pro něj takovou práci má.

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči. Toto ustanovení navazuje na základní zásady zákoníku práce , neboť podle § 1a ZP uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů. Je však velice obecné, protože konkrétní povinnosti např. v oblasti BOZP obsahuje zákoník práce v samostatné části páté, tedy v § 101 až 108 ZP nebo v ostatních předpisech.

Bude muset být u zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce , považována za hodinu práce přesčas již první hodina vykonaná navíc nad rámec sjednaného kratšího úvazku? Nebo to stávající právní úprava takzvaně ustojí a bude stále legitimní za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, tedy nad rámec tzv. plného úvazku?

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců jsou nejen častým předmětem odborných diskusí, ale i častým předmětem kontrol ze strany inspektorátů práce. Nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2022 ve věci C-311/21 však už tak neklidné vody českého agenturního zaměstnávání ještě více rozvířil. Autoři se snaží v článku nastínit jeho možné důsledky pro praxi agenturního zaměstnávání v České republice.