Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.
Podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU‑ČSL) mohl důchodový účet skončit v kladných číslech už loni, a to zhruba v rozmezí pěti až sedmi miliard korun. Státní rozpočet přitom původně počítal se schodkem ve výši třinácti miliard. Na tom, co stojí za příznivějším vývojem, se ale představitelé současné a minulé vlády neshodují.
„Ono se to vyvíjí díky ekonomickému růstu, výši mezd a odvodům, které s tím souvisí, ať už od zaměstnanců, nebo zaměstnavatelů,“ uvedl ministr práce Aleš Juchelka.
Jurečka si naopak myslí, že klíčovou roli sehrály zásahy do samotného důchodového systému. „Přispěly k tomu faktory, které jsme udělali ve změnách v důchodovém systému, to znamená úpravy valorizací a úpravy předčasných důchodů. Zároveň přispívá nízká nezaměstnanost,“ reagoval.
Návrat k některým starším pravidlům
Současný ministr práce už má návrh změn penzijního systému připravený. Počítá například s návratem k původnímu nastavení řádných valorizací nebo se zastropováním věku odchodu do důchodu na 65 letech. Opoziční poslanci i část koaličních partnerů ale žádají, aby byly nejprve vyhodnoceny finanční dopady těchto úprav.
„Takže já se vrátím zpátky k tomu, že to necháme posoudit, abychom to měli černé na bílém. A samozřejmě, bude to co nejdříve,“ uvedl Juchelka.
Jurečka vůči plánovaným změnám zůstává kritický. „Já k tomu mám výhrady, protože to výrazně zadluží děti a vnoučata současných seniorů,“ řekl.
Podobně varuje i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který v minulosti vedl Asociaci penzijních fondů. „Pokud se zruší ty parametrické změny, bude to znamenat, že důchodový systém bude upadat do deficitu v řádu jednotek procent HDP. Uvědomme si, že jedno procento HDP je dnes okolo 85 miliard. To jsou stamiliardy, které by teoreticky chyběly,“ vysvětluje.
Rostoucí výdaje i příjmy
Důchody dlouhodobě představují jednu z největších položek státního rozpočtu. Výrazně se zvýšily zejména v letech 2022 a 2023, mimo jiné v důsledku vysoké inflace. Současně ale rostou i příjmy z pojistného. Pokud se letošní odhady naplní, měly by tyto příjmy celkové výdaje na penze převýšit.
Změny u náročných profesí budí otázky
Od letošního ledna platí nové povinnosti pro zaměstnavatele v případě pracovníků v náročných a rizikových profesích. Firmy musejí odvádět příspěvky na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Peníze směřují buď do penzijního připojištění se státním příspěvkem, nebo do doplňkového penzijního spoření.
I v této oblasti chce Juchelka systém upravit. Místo vymezování jednotlivých rizikových faktorů by se mělo vycházet z dat obsažených v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Tento záměr ale naráží na skepsi opozice.
„To je opravdu výborný nástroj pro sběr dat, ale sběr dat do budoucna. Takže pokud to chce postavit na jednotném měsíčním hlášení, jak se bude zohledňovat práce v náročných profesích v minulosti?“ ptá se místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
„My to chceme na základě spravedlnosti. Chceme to na základě i odborných poznatků a dat a vytvoříme skutečný systém pro náročné profese,“ doplnila místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD).
Zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů, které začalo platit od letošního ledna, nakonec kabinet Andreje Babiše (ANO) ponechá beze změn. Přestože v minulosti avizoval jeho zrušení, tato úprava zůstane součástí