ošetřovné

Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.

Zaměstnankyně doprovázela 13leté dítě k lékaři, dítě se už do školy nevracelo, zůstalo doma a zaměstnankyně s ním. Lékař jí údajně odmítl vystavit rozhodnutí OČR na jeden den (pátek) navíc, když už byla předtím v práci (směna jí začala v 7:00 a v 8:00 odjela pro dítě do školy a následně s ním k lékaři) s tím, že ze zákona má nárok na to, aby jí tento den proplatil zaměstnavatel. Na propustce je poznámka „dnes domácí léčení“. Já se však domnívám, že zaměstnavatel proplácí pouze nezbytně nutnou dobu na doprovod, který sice v rámci nároku může být ve výši času celodenní směny, ale to není tento případ, protože k dětskému lékaři to má zaměstnankyně cca půl hodiny cesty. Domnívám se, že fakt, že byla předtím zaměstnankyně v práci, na situaci nemá žádný vliv a lékař měl vystavit rozhodnutí o OČR a přestože to neudělal, není zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy za celý den, ale pouze za čas strávený nezbytně nutnou dobou při doprovodu. Je můj názor správný? 

Má zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o výkonu práce na dálku max. na 16 hodin/týden a 4 hodiny/týden má pracovat na adrese zaměstnavatele, nárok na ošetřovné, když má home office? Celkový úvazek zaměstnance je 20 hodin/týden. 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zápočtu delší rodičovské dovolené, novém klíči přidělování OSSZ, zvýšeném odpočtu darů a připomenu termín pro vyúčtování daně z příjmů 2024.

11. – 14. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o novele zákona o zaměstnanosti, důchodové reformě, centrální evidenci srážek ze mzdy atd.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila novelu zákona o nemocenském pojištění. Do elektronické komunikace mají být zahrnuty další dávky nemocenského pojištění: peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská a vyrovnávací...

9. – 19. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se budu zabývat především záležitostmi týkajícími se povodní, tj. informacemi z ČSSZ, Finanční správy a SÚIP.

Pokud během povodní došlo k uzavření školy či školky a váš zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, má nárok na pracovní volno a zároveň na ošetřovné. Podle...

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Dne 7. května schválila vláda novelu zákona o nemocenském pojištění. Novela rozšiřuje elektronickou komunikaci dávek nemocenského pojištění o peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovskou a vyrovnávací příspěvek v...

Dobrý den, prosím o informaci jaká doba je započtena jako doba výkonu práce (tedy ne do limitu 20ti násobku TPD) při čerpání ošetřovného (§39 ZNP) a dlouhodobého ošetřovného (§41a ZNP)? Započte se do doby výkonu práce celá omluvená doba nebo pouze doba, po kterou náleží dávky nemocenského pojištění? Děkuji.

Považuje se pro účely dovolené "OČR" za výkon práce v plném rozsahu své doby trvání? Např. u ošetřování dítěte mladšího než 10 let v době od 1. 11. do 30. 11. 2022 bude mít zaměstnanec 9 dní zaplacených a následujících 21 dní bude neplacených od ČSSZ. Započítává se placená i neplacená OČR pro účely dovolené, stejně jako vlastní výkon práce v plném rozsahu své doby, nebo se "neplacená OČR" započítává pouze v omezeném rozsahu do 20násobku stanovené TPD?

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Zaměstnanec předložil Rozhodnutí o potřebě ošetřování ode dne 31. 3. 2022 (datum vystavení 31. 3. 2022). Ošetřovat začal až 1. 4. 2022 (31. 3. byl v práci), tuto skutečnost zapsal do tiskopisu, ošetřování bylo ukončeno 5. 4. 2022. Zaměstnavatel uvedl ty samé údaje (ošetřoval od 1. 4. do 5. 4. 2022, 31. 3. 2022 pracoval, 6. 4. 2022 nastoupil do zaměstnání). Do přílohy k dávce jsme uvedli rozhodné období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022, tak, jako již mnohokrát. Nyní se ale ozvali z OSSZ, že musíme rozhodné období o měsíc posunout a má se uvádět stejně jako při vzniku DPN, když zaměstnanec 1. den vzniku pracuje, posouvá se DPN ode dne následujícího. U ošetřovného jsme vždy zasílali přílohu ke dni vzniku potřeby ošetřování, u DPN jsme období uváděli podle skutečného počátku. Jaké rozhodné období je u OČR správně v tomto případě?

Zaměstnanec se v roce 2021 dlouhodobě staral o syna věku 15 let, protože syn nemohl kvůli nemoci COVID navštěvovat speciální školské zařízení. Od OSSZ dostával dávky ošetřovného. Je tato doba plně započitatelná podle § 348 ZP pro výpočet nároku na dovolenou nebo spadá do částečně započitatelných dob (do 20násobku stanovené týdenní pracovní doby)? Bude nějaký rozdíl ve výpočtu, pokud by zaměstnanec pečoval o dospělého člena domácnosti v rámci dlouhodobého ošetřovného?

Dotaz č. 1 V lednu jsem byl nemocný s covid-19, přibližně v tomto období byl doma i můj syn a nechodil do školy, protože měl nařízenou karanténu. O syna...

Společně s dalšími pěti dávkami (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská) je dlouhodobé ošetřovné jednou z dávek českého systému nemocenského pojištění. Nárok na dlouhodobé ošetřovné mají osoby pečující o osobu blízkou od června 2018. Tato dávka umožňuje občanům zůstat doma a pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči rozhodl, že zdravotní stav osoby propuštěné z hospitalizace vyžaduje domácí celodenní péči. Dlouhodobé ošetřovné tak dává rodině možnost, jak se o člena rodiny postarat v situaci, kdy tento posléze bude třeba vyžadovat péči. Jednou z možností je následně uplatňovat příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

S ohledem na opětovně velmi nepříznivou epidemiologickou situaci vláda připravila mimořádný zákon o tzv. krizovém ošetřovném pro zaměstnance a další různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ. Krizové ošetřovné upravuje zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, který dne 15. 12. 2021 schválil Senát a 16. 12. 2021 podepsal pan prezident.

Od roku 2022 nastávají na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, změny též u ošetřovného, které mají praktické dopady jak v oblasti nemocenského pojištění, tak v oblasti pracovněprávní. V tomto článku podrobněji upozorňujeme na tyto praktické dopady včetně konkrétních příkladů.

V oblasti nemocenského pojištění nastávají od 1. ledna 2022 některé změny na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny se týkají dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a spočívají v rozšíření nároků na tyto dávky.