odměňování

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na rizika spojená s nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 351/2024), který se týká srovnávání mzdových a pracovních podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců. Rozhodnutí soudu popírá dosavadní dlouholetou praxi i metodické pokyny státních orgánů a vytváří nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance. Jádrem problému je výklad, podle kterého by agentury práce měly odpovídat za poskytování specifických benefitů (např. příspěvků na penzijní připojištění) stejně jako uživatelé, ke kterým jsou zaměstnanci přiděleni. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím fakticky povýšil teoretický konstrukt rovnosti nad realitu fungování trhu, aniž by zohlednil praktické dopady. „Rozsudek je ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje,“ uvádí Jaroslava Rezlerová předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR. Pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení to znamená zásadní problém. Agentura nemá možnost ovlivnit, zda a v jaké výši uživatel poskytuje svým kmenovým zaměstnancům benefity, přesto by za jejich dorovnání měla nést odpovědnost. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobé stabilizace a retence kmenových zaměstnanců, což se u dočasného přidělení míjí účinkem. Hospodářská komora rovněž v této souvislosti kritizuje nepředvídatelnost právního prostředí. Rozhodnutí soudu jde přímo proti dosavadnímu metodickému pokynu Státního úřadu inspekce práce i výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž nadstandardní příspěvky nad zákonný rámec nebyly považovány za srovnatelnou mzdovou podmínku. „Stát nemůže zaměstnavatelům něco metodicky vysvětlovat, roky je podle toho kontrolovat a následně to jedním rozsudkem celé popřít. To je nešťastný precedens, který podkopává důvěru v předvídatelnost práva v České republice,“ doplňuje Jaroslava Rezlerová. Agenturní zaměstnávání je klíčovým nástrojem flexibility v ekonomice, která se potýká s chronickým nedostatkem pracovníků. V Česku tento model využívají statisíce lidí a agentury zaměstnávají zhruba 300 tisíc pracovníků. Omezování tohoto nástroje dopadne na schopnost firem reagovat na výkyvy poptávky. „Nastalou situaci je třeba legislativně ošetřit. Navrhujeme proto využít probíhající transpozici směrnice o transparentním odměňování jako příležitost k vyjasnění všech nejistot, které Nejvyšší soud svým rozsudkem do problematiky vnesl. Není možné, aby zaměstnavatelé dopláceli na zpětnou změnu výkladu pravidel, která léta dodržovali. Je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů a hasičů. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50.000 korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.     "Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby," uvedl Metnar. O tom, jak bude navyšování pokračovat, se podle něj nyní vede odborná debata. Doplnil, že by každý rok měly nástupní platy příslušníkům stoupnout o pět procent, což vyjde na zhruba 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly nástupní platy vzrůst včetně letošního navýšení dohromady o 20 procent, čímž podle něj na avizovanou výši dosáhnou Důležité je podle ministra ale také materiální vybavení bezpečnostních sborů a jeho modernizace, nastavení kariérního řádu, kvalitní výcvik či omezení administrativní zátěže. Policejní prezident Martin Vondrášek doplnil, že u policie nyní chybí asi 5000 příslušníků. U sboru je ale podle něj nyní více než 41.000 policistů, což je nejvíce od roku 2012. Navýšení tarifních platů pro policisty je podle něj pro stabilizaci důležité, důležitý je však i předvídatelný vývoj podmínek služby a jejího ohodnocení. Jako jednu z velkých ambicí policie zmínil digitální přestupkové řízení. Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka je nastavení platového systému rovněž pro personální stabilizaci zásadní. Zopakoval, že by hasiči potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku. Jako další prioritu zmínil zajištění varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku, tzv. systém Cell Broadcast. Letos v létě skončí Vlčkovi funkční období, Vondráškovi uplyne pět let ve funkci příští rok na jaře. "Zatím to u mě není na programu dne aktuální, ale mohu vás ujistit, pokud k tomu dojde, tak já budu přistupovat k tomu, že budu chtít na ta daná místa dosadit odborníky, kteří projdou výběrovým nebo nabídkovým řízením, a potom se rozhodnu," řekl k možné výměně pozic Metnar. Zdroj: ČTK

Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.c

Vláda potvrdila dohodu s odborovými organizacemi z minulého týdne a schválila novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, která od 1. dubna 2026 zvýší platy zaměstnancům ve veřejných službách a správě. Cílem změn je zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením jejích příjmů. Navýšení se dotkne zhruba 380 000 státních zaměstnanců. Už od ledna se zvýšily platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách. 

Našim zaměstnancům ve vedoucích pozicích nebyly vypláceny výkonnostní prémie od 1. 4. 2025. Někteří zaměstnanci z této skupiny byli 31. 7. 2025 z organizačních důvodů propuštěni. Bylo jim vyplaceno odstupné, jeho výše byla vypočtena z průměrného hodinového výdělku za 2. čtvrtletí. Do tohoto průměru nebyly zahrnuty nevyplacené výkonnostní prémie a tím byl tento hodinový průměr nižší, než kdyby tyto prémie byly vyplaceny. Ve mzdě za listopad 2025 byly zpětně tyto výkonnostní prémie všem dotčeným zaměstnancům zúčtovány a vyplaceny. Mají tito propuštění zaměstnanci nárok na přepočet průměrného hodinového výdělku za uvedené 2. čtvrtletí a tím i na přepočet výše odstupného?

Ústavní soud zrušil část zákona, která pro rok 2025 stanovovala sníženou platovou základnu soudců. Podle soudu šlo o neústavní zásah do odměňování, který nebyl dostatečně odůvodněn výjimečnými okolnostmi ani nebyl součástí širších úsporných opatření. Rozhodnutí má významný dopad na oblast HR ve veřejné sféře – zakládá nárok na zpětné doplacení platu a souvisejících náhrad.

V předchozím příspěvku jsme vás informovali o prvním zahraničním – švédském – uceleném návrhu transpozice. Od té chvíle postoupily v alespoň částečné transpozici některé další státy – Polsko, Litva, Finsko, Nizozemí, Belgie a Malta, a to především v oblasti týkající se náboru zaměstnanců. V tomto díle se budeme věnovat jednomu z ucelenějších návrhů – transpozici v Litvě, a to za pomoci odpovědí litevských expertů z advokátní kanceláře COBALT z mezinárodní aliance Ius Laboris, která se věnuje pracovnímu právu.

Směrnice EU o transparentnosti odměňování 2023/970/EU („GEP“) by měla být jednotlivými členskými státy implementována do 7. června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit. Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten jsme na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, Ph.D., a Mgr. Bc. Lucií Krejčí, které se konalo 18. 6. 2025, probrali a ukázali, jak ho promítnout do českých podmínek. Na setkání jsme probrali klíčová témata: práva zaměstnanců, kategorizace („stejná práce nebo práce stejné hodnoty“), co zahrnout do odměňování, jaká je role zástupců zaměstnanců, individuální práva na informace a povinnosti hlásit rozdíly v odměňování žen a mužů, mechanismy prosazování, pokud nebudou pravidla dodržována.

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Prvního června letošního roku nabude účinnosti relativně rozsáhlá tzv. flexibilní novela zákoníku práce , která, kromě jiných změn, zahrnuje také některé novinky v odměňování zaměstnanců. V souladu s celkovým cílem novely se jedná o souhrn opatření, jež mají za cíl především zpružnit podmínky odměňování zaměstnance za práci, nikoliv o změny, jež by měly vždy nutně vliv na výši mzdy, platu nebo odměny z dohody. Novela především reaguje na požadavky digitalizovaného globálního věku na trh práce a vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Konkrétně zahrnuje upřednostnění bezhotovostní výplaty mzdy, rozšíření možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, zpřesnění popisu výpočtu průměrného výdělku, úpravu zákazu doložek mlčenlivosti o mzdě a nakonec i zjednodušení doručování mzdového výměru zaměstnanci.

Rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice patří mezi dlouhodobě diskutované problémy. České ženy vydělávají v průměru o 18 % méně než muži. Pojem Gender Pay Gap, kterým se tyto rozdíly nazývají, však není univerzálně srozumitelný. Tento rozdíl není jen pouhým ekonomickým ukazatelem, ale přetrvávající strukturální nerovností s hlubokými kořeny. V článku se seznámíme se skutečnými příčinami tohoto jevu, přičemž zohledníme individuální rozhodnutí ovlivněná společenskými stereotypy, netransparentní firemní politiky i význam systémové podpory ze strany státu. V příspěvku vysvětlíme, co Gender Pay Gap znamená, jak a kde vzniká a jaké faktory jej ovlivňují Zaměříme se také na roli zaměstnavatelů, kteří mohou prostřednictvím jasné politiky rovného odměňování přispět k posílení ekonomické nezávislosti žen a celkové sociální soudržnosti.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o započítávání náhradních dob do praxe, Dni daňové svobody a zavedení vstupní lékařské prohlídky i pro zaměstnance pracující na dohodu.

Praha - Ministerstvo vnitra žádá zvláštní odměňování pro bezpečnostní sbory. Navrhuje zvýšit jim postupně v příštích pěti letech platové tarify o čtvrtinu. Každý rok vždy od ledna by se jim zvedly o pět procent. Resort vnitra to uvedl v připomínkách k návrhu novely vládního nařízení o platových poměrech s úpravou započítávání praxe, který dnes projednává vláda. Podle ministerstva práce je možné výdělky bezpečnostních sborů upravit při celkové změně odměňování ve veřejné správě a službách, která se chystá. Vnitro by ale mělo přesně popsat podmínky práce, aby bylo možné je srovnat s jinými profesemi a zdůvodnit, proč by bezpečnostní sbory měly vydělávat víc.

Chceme odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. Tři největší zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v Česku požadují dvouletý odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování (2023/970) a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. V této souvislosti zaslali zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR společný dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi.

Dokumentem, ze kterého se zaměstnanec dozvídá důležité informace o výši svého platu a jeho jednotlivých složkách, je platový výměr. Právě obsahem platového výměru a chybami s ním spojenými se budeme zabývat na následujících řádcích, a to osvědčenou formou otázek a odpovědí.

V oblasti odměňování zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce nastaly významné změny, které zásadně ovlivňují způsob, jakým jsou tito zaměstnanci odměňováni. Za jednu z důležitých změn lze považovat to, že zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce mají nárok na některé příplatky shodně jako zaměstnanci pracující v pracovním poměru. Změny také rozšiřují práva zaměstnanců na pracovní volno v případě překážek v práci a stanovují nové podmínky pro povinné platby pojistného. Tento článek se zaměřuje na shrnutí a vysvětlení podstatných změn, ke kterým došlo v důsledku několika novelizací zákoníku práce .

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Mohu stanovit do Dohody o provedení práce - pozice tiskař nebo jiná výrobní profese, stanovit hodinovou sazbu 2000 Kč? Není zde nějaké omezení?