hrubé porušení povinností

Počet vyhledaných dokumentů: 17
Počet vyhledaných dokumentů: 17
  • Článek
Nejvyšší soud v nedávné době pod sp. zn. 21 Cdo 1915/2023 rozhodoval o dovolání zaměstnance, kterému zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr protože (mimo jiné) udeřil pěstí do obličeje svého kolegu. Nejvyšší soud došel k závěru, že odvolací soud pochybil, když považoval okamžité zrušení za platné a rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu jej k dalšímu řízení. Autorky tohoto článku se zamýšlejí nad důsledky tohoto rozhodnutí. Otevírají se tímto rozhodnutím dveře k legalizovanému násilí na pracovišti?
Vydáno: 29. 04. 2024
Pokud zaměstnanec poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, nabízí se zaměstnavateli dvě možnosti – výpověď dle § 52 písm. g) ZP, nebo okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Okamžité zrušení je však mimořádným opatřením, které může zaměstnavatel použít pouze tehdy, pokud po něm nelze spravedlivě požadovat zaměstnávání zaměstnance až do uplynutí výpovědní doby.
  • Článek
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jaké okolnosti a v jaké míře zvažovat při hodnocení intenzity takového porušení a pro volbu způsobu rozvázání pracovního poměru?
Vydáno: 23. 06. 2023
  • Článek
Když už zaměstnavatel přistoupí k tak výjimečnému způsobu rozvázání pracovního poměru, jakým je jeho okamžité zrušení pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem, musí si být velmi jistý, že zaměstnanec porušil svoji povinnost právě touto intenzitou a že po zaměstnavateli nelze za daných okolností spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, byť jen po výpovědní dobu.
Vydáno: 29. 01. 2021
Máme zaměstnankyni na pozici vedoucí laboratoře. Měla na starosti odebírání vzorků, které se měly odebírat v průběhu celého roku, dle plánu odběrů vzorků schváleného ASLABem. Koncem října jsme přišli na to, že zaměstnankyně nesplnila plán odběrů. Vyhodnotili jsme to jako závažné porušení pracovních povinností a napsali jí vytýkací dopis s možností výpovědí. Můžeme jí z tohoto důvodu rozvázat pracovní poměr?
Vydáno: 19. 11. 2020
  • Článek
Může se stát, že skončení pracovního poměru předcházejí postupně dvě rozvazovací právní jednání, přičemž na základě jen jednoho z nich pracovní poměr skončí. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanec obdrží výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“), ve výpovědní době „se neudrží“ a pracovní kázeň poruší znovu, navíc zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel na to zareaguje okamžitým zrušením pracovního poměru a doručením písemnosti o tom pracovní poměr skončí.
Vydáno: 29. 05. 2020
Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.
Vydáno: 16. 01. 2020
  • Článek
Uvedený soudní spor se týkal řady věcí, mj. platnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele okamžitým zrušením pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Pro účely této rubriky považuji ale za nejzajímavější pasáž týkající se jedné z cestovních náhrad, totiž stravného ve smyslu ustanovení § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 29. 04. 2019
U zaměstnankyně (úřednice ÚSC) jsme zjistili, že neplní část svojí náplně práce. Pracuje na úseku školství (krátce) a vymáhání pohledávek daňovou exekucí. Do dnešního dne od loňského července, kdy tuto činnost začala vykonávat, nevydala jediný exekuční příkaz a vydala pouze několik (cca 25) předexekučních výzev k zaplacení. Byla nadřízenou vyzvána asi před měsícem k aktivnímu vymáhání pohledávek (ústně), protože její nečinností vzniká zaměstnavateli škoda (ten se má chovat jako řádný hospodář). Nečinnost spočívá v lenosti dané zaměstnankyně. Porušení náplně práce to úplně dle mého názoru není, neboť nějakou činnost částečně vykonává. Zaměstnavatel tuto situaci určitě nezavinil – ani ukládáním nepřiměřeného množství práce a úkolů, nebo neseznámením s předpisy potřebnými pro výkon práce, naopak se zaměstnankyni dostává od zaměstnavatele podpory k výkonu její práce. Pokud se domnívám správně, že jde o neuspokojivé pracovní výsledky a zaměstnankyně dostane písemnou výzvu k odstranění a lhůtu by nesplnila, může následovat výpověď podle § 52 písm. f) ZP?
Vydáno: 21. 03. 2019
Zaměstnanec se rozhodl, že chce ukončit pracovní poměr hned, protože dostal lepší pracovní nabídku. Zaměstnavatel mu sdělil, že ho propustí, až uplyne 2 měsíční výpovědní lhůta. To se zaměstnanci nelíbilo a druhý den již nepřišel do práce. Na telefony nereaguje, již 14 dní nechodí do práce a dle informací už pracuje u nového zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel neví, jak dále správně postupoval. Může ho propustit pro hrubé porušení pracovní kázně, k jakému datu? Musí mu proplatit nevyčerpanou dovolenou?
Vydáno: 16. 10. 2018
Zaměstnanec má občas nepravidelně jeden den neomluvené absence. Kdy mohu v tomto případě ukončit pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně? Je zde nutné dávat po každém dni neomluvené absence písemné upozornění na porušení pracovní kázně? A když je neomluvená absence vkuse, od kolika dní je to důvod pro ukočení pracovního poměru? 
Vydáno: 27. 07. 2018
  • Článek
Na stůl Nejvyššího soudu se ta věc sice dostala, ale dovolací soud ji řešil toliko co do splnění poučovací povinnosti soudu a co do vlivu na zákonnost soudního řízení. Protentokrát proto připomenu v této rubrice rozhodování soudů 1. a 2. stupně, které se ve svém posouzení shodly. Význam jejich rozhodnutí vidím v tom, že se zabývaly platností rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který pro svou osobní (soukromou) potřebu použil telekomunikační zařízení zaměstnavatele (telefonní přístroj), aniž by respektoval nastavená pravidla mj. ve vztahu k úhradě s tím spojených nákladů.
Vydáno: 04. 12. 2017
  • Článek
Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.
Dne 18. 5. byl zaměstnanci prokázan na pracovišti pozitivní nález na drogy, tudíž jsme s ním chtěli okamžitě rozvázat pracovní poměr podle § 55, jenže zaměstnanec svévolně opustil pracoviště a my mu na druhý den poslali s 10denní dodejní lhůtou okamžité zrušení pracovního poměru. Nicméně jsme v následujících dnech obdrželi jeho pracovní neschopnost k datu 19. 5. Lze ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením se zaměstnancem v době jeho pracovní neschopnosti?
Vydáno: 24. 05. 2017
  • Článek
Právní věta Stav, kdy zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce vstupuje na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje, nemusí být dán již pouhým...
Vydáno: 21. 04. 2017
  • Článek
Pokud mají zaměstnavatel nebo i zaměstnanec v úmyslu ukončit pracovněprávní vztah prostřednictvím použití institutu okamžitého rozvázání pracovního poměru, pak by měla každá ze smluvních stran přistupovat k tomuto kroku s velkou opatrností. Zákoníkem práce jsou totiž v tomto případě kladeny velmi přísné nároky, proto je nezbytné odpovědně zvážit, zda jsou – s ohledem na povahu vzniklé situace – zákonem stanovené důvody skutečně naplněny.
Vydáno: 24. 06. 2016
  • Článek
Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...
Vydáno: 22. 04. 2016