Zaměstnávání cizinců - strana 4

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

V souvislosti s pohybem osob v rámci Evropské unie registrujeme tzv. mezinárodní prvek, což může být například výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v jiném státě.

Mohu v ČR zaměstnat na DPP cizince ze Singapuru (státní příslušnost Indonésie), který má povolení k pobytu (přechodný) za účelem zaměstnání na Slovensku? 

Je možné zaměstnat na DPP občana Slovinska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovinska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, jen srážková daň. Je možno uzavřít DPP nebo musí být v případě cizince uzavřena DPČ? A je nutno takového cizince hlásit na ÚP? 

Agentury práce tvoří v dnešní době významný a specifický subjekt pracovněprávních vtahů. Agenturní zaměstnávání je uživateli využíváno především k zajištění pracovníků pro obtížně obsaditelné profese či k pokrytí vyšší potřeby zaměstnanců během sezóny nebo při nárůstu zakázek. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání i pro cizince.

Srážky z cestovních náhrad Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň...

Občané členských států Evropské unie (EU) a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považováni za cizince, a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky (ČR).

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s výjimkou změny výše slevy za umístění dítěte a změny rozhodné výše příjmu pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu nebyly změněny ani pro rok 2019, ani pro stávající zdaňovací období roku 2020. Maximální výše slevy za umístění dítěte a stejně tak i podmínka určité výše příjmů pro uplatnění daňového zvýhodnění formou měsíčního nebo ročního daňového bonusu jsou odvozeny od vyhlášené minimální mzdy účinné k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a ta byla změněna jak s účinností od 1. ledna 2019 (13 350 Kč), tak i s účinností od 1. ledna 2020 (14 600 Kč).

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.

Množství cizinců pracujících v ČR se rok od roku zvyšuje, cizinci jsou jako zaměstnanci v současnosti pro českou ekonomiku velmi důležití. Na živobytí si jich v tuzemsku vydělává 698 tis.,...

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo příručku, jaké dopady do oblasti zaměstnávání a sociálního zabezpečení bude mít vystoupení Velké Británie z Evropské unie, ke kterému má dojít do konce října...

Zaměstnavatel přijal na DPČ občana Slovenska. Tento zaměstnanec prozatím čeká na určení příslušnost k právním přepisům. Rádi bychom se zeptali, do kterého státu máme odvádět zdravotní a sociální pojištění do chvíle, než obdržíme rozhodnutí o určení příslušnosti? 

Dne 16. července 2019 byla po více než rok trvajícím legislativním procesu vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb., dále jen „Zákon“). Tato novela byla již velmi očekávaná, a to nejen z důvodu potřeby implementovat směrnici 2016/801/EU, která měla být implementována již do 23. května 2018, a po tomto datu se tedy Česká republika ocitla v porušení evropského práva. Novela je významná i z pohledu jejího dopadu na současné existující procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území České republiky. Změnám souvisejícím s výkonem práce cizinců na území České republiky se bude věnovat i tento článek.

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla o tom tento týden...

Současná velká poptávka po pracovní síle ze zahraničí a poměrně složitý a zejména časově náročný proces vyřizování příslušných povolení má velký vliv na výskyt nelegální práce cizinců. V praxi se lze setkat s případy, kdy je nelegální práce nejen otevřeně nabízena, např. ze stran tzv. nepravých agentur práce, ale i s případy, kdy zaměstnavatelé cizince nelegálně zaměstnávají nevědomky. Vzhledem k vysokým pokutám a dalším citelným sankcím, které z těchto situací pro zaměstnavatele vyplývají, je tedy velmi důležité znát základní podmínky pro výkon práce cizinců, ale i případy, kdy k nelegální práci může dojít.