Slevy a zvýhodnění - strana 15

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Každý rok do 15. února provádíme zúčtování daně většině svých zaměstnanců. Od manželů, nebo manželek zaměstnanců, kteří u nás uplatňují daňové zvýhodnění na děti, požadujeme od jejich zaměstnavatele potvrzení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňují. Není nám však jasné, za jaké období to máme požadovat. Např. v letošním roce máme požadovat potvrzení, že neuplatnili slevu za rok 2016 a také potvrzení, že nebudou uplatňovat slevu v roce 2017? Tedy 2 potvrzení. Nebo stačí vždy jen jedno potvrzení, např. na začátku rok 2017, že nebudou uplatňovat slevu v roce 2017, ale to se může přece změnit. V případě, že je manžel nebo manželka našeho zaměstnavatele OSVČ, požadujeme čestné prohlášení. Prosím, je to tak v pořádku? Stejně tak musíme dodat manželům, případně manželkám našich zaměstnanců potvrzení, že jejich manžel, pracující u nás, neuplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na děti u nás, ale opět nevím, jestli jim toto potvrzení máme vystavit na rok 2017 s datem např. 20. 1. 2017, nebo i za rok 2016, např. s datem 20. 1.2017? 

Novela 1. 4. 2017 (tisk 873) Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s dopady zejména do oblastí daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a správy daní. Nejdůležitější změny týkající...

Musí prohlášení poplatníka ("růžový papír) podepsat nový zaměstnanec, potom musíme podat na finančním úřadu? Nebo stačí mít u sebe, a v novém roce taky podepíše zaměstnanec a zase nemusíme podat na finančnímu úřadu? 

Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?

Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním pojištěním (dle skupin zdravotního postižení). Definice výpočtu je uvedena v § 35 zákona o dani z příjmu, kde je také definováno, co se nezapočítává do celkového počtu hodin zaměstnance se zdravotním pojištěním. Vylučují se i neodpracované hodiny za prvních 14 dní nemocenské, která je hrazena dle zákona zaměstnavatelem?

Manželé - osoby spolupracující v § 13. Manžel rozděluje na manželku podíl příjmů a výdajů ve výši 50 %. Manželka má převzaté příjmy od manžela i své příjmy z vlastního podnikání. Dále je přerozděluje ve výši 30 % na své studující dítě. Dle § 13 odst. 4 písm. b) si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může si daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti uplatnit manžel?

Zaměstnankyně měla v roce 2016 nízké příjmy (celkem cca 20 000 Kč u více zaměstnavatelů na DPP), v jednom měsíci měla příjmy 5 000 Kč a v tom měsíci jí by také vyplacen měsíční bonus na 1 dítě ve výši 1 117 Kč. Zároveň v tomto roce odvedla u jednoho zaměstnavatele na DPP 822 Kč na srážkové dani. Může jí být v rámci daňového přiznání vráceno těch sražených 822 Kč? Má nárok na to, aby jí byl "zachován" tento jeden vyplacený měsíční bonus na dítě (když nesplnila podmínku roční výše příjmu) a vrácena daň? 

Student dovrší 1. 6. 2017 věk 26 let. Může si rodič uplatnit ještě za měsíc červen slevu na dani?

Zzaměstnanec má vedle stálého měsíčního z příjmu ze zaměstnání ještě příjem ze závislé činnosti od státní organizace ve výši 10.000 Kč měsíčně, z něhož je odváděna záloha na daň a pojistné. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nemůže udělat za rok 2016 vyúčtování daně, ale musí si sám podat daňové přiznání. 1) Můj první dotaz je, zda se bude v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět na řádku 64 základní sleva na poplatníka 24.840 Kč, když je tato sleva uplatňována v rámci měsíční mzdy u zaměstnavatele, zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů FO, ve kterém slevu uplatňuje? 2) A ještě druhý dotaz, zda se ve formuláři prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti budou uvádět případné úroky z hypoték či životní pojištění-oddíl 2-nezdanitelné části základu daně, pokud si zaměstnanec bude sám podávat daňové přiznání nebo zda tyto kolonky ponechat prázdné a neuvádět?

Na semináři nám bylo tvrzeno, že se daňový bonus, jak měsíční tak z ročního zúčtování, přičítá k částce čisté mzdy, ze které se dále odečítá nezabavitelná částka na poplatníka a na ev. další vyživované osoby. Toto tvrzení opírali o exekuční řád. Opačný názor jsem mimo jiné zachytila i v přiloženém textu (...výčet příjmů v ZP a OSŘ, z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování, a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti.). Prosím vás tedy o platné stanovisko. 

Rozvedení rodiče mají dvě děti ve střídavé péči, a to tak, že každý sudý týden jsou děti v péči matky a každý lichý týden jsou v péči otce. Jak je to s daňovým zvýhodněním na děti? Může každý z rodičů uplatňovat jedno dítě celý rok, s tím, že druhý rodič doloží potvrzení, že uplatňuje pouze jedno dítě? Nebo je nemohou uplatňovat vůbec a mohou to řešit daňovým přiznáním? 

1) V průběhu roku je žena několik měsíců na neschopence a mateřské - je možné uplatnit celou výši roční slevy na poplatníky, tj. 24 840 Kč nebo se krátí poměrnou část nemoci, resp. mateřské? 2) 10. 3. svatba - od kdy může manžel uplatnit slevu na manželku od 01. 04., tj. za 04-12 měsíců? A pokud byla manželka např. nemocná, na mateřské a po zbytek roku měla příjmy např. 50 000 - musí manžel slevu krátit měsíčně i dle nemoci? Např. manželka je tedy od 10. 03. a od 01. 01. - 31. 06. nemoc a od 01. 07. - 31.12. pracuje? Může manžel uplatnit slevu v poměru 4/12 nebo musí krátit i za ty měsíce co manželka nepracovala, resp. byla na neschopence? 3) Dítě po porodu zemřelo - může být uplatněna sleva za 1 měsíc na toto dítě nebo nikoliv? Je to podmíněno např. vystavením rodného listu a úmrtního listu? Co se má doložit k přiznání? 4) Zahrnuje se do limitu příjmů manželky - pro test uplatnění slevy na manželku - mateřská, nemoc a rodičovská dovolená?

V minulém čísle jsme se věnovali slevě na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení. K tématu se krátce vrátíme, ale především si připomeneme další podstatné změny, které nás při zpracování ročního zúčtování záloh čekají.

Přehled tiskopisů ke zdanění závislé činnosti navazuje na článek uveřejněný v minulém čísle. Na základě zkušeností z minulého zdaňovacího období opět upozorníme na důležité údaje a na častou chybovost, především však na změny v tiskopisech.

V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Je nutné dokládat Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění každý rok nebo stačí pouze dodat nové při změně údajů při uplatnění odpočtu na děti? Platí i pro rok 2017 formulář MFin 5556 - vzor č.1? V případě, že druhý z manželů je podnikající FO, popř. žena na rodičovské dovolené, platí stále čestné prohlášení? Musí se skutečnost o neuplatňování odpočtu na děti u druhého z manželů dokládat ještě jednou při provedení ročního zúčtování?

Může si matka uplatnit daňový bonus na syna, který je student, ale současně je zaměstnán a má i vedlejší příjmy, tudíž si bude sám podávat daňové přiznání? Může si on uplatnit slevu jako student? 

Má otec nárok na daňové zvýhodnění na dítě, které ukončilo střední školu v 5/2016 maturitou a v 9/2016 začalo studovat na jazykové agentuře v denním pomaturitním studiu anglického jazyka (20 hodin týdně). Pro školní rok 2016/2017 byl dítěti vydán statut studenta tímto zařízením (jazyková agentura). 

V přehledu tiskopisů týkajících se zdanění závislé činnosti se zaměříme na změny v jednotlivých vzorech, na důležité údaje a na případnou chybovost, kterou bylo možné zaznamenat v minulém zdaňovacím období.

Již od ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014 je možné po uplynutí zdaňovacího období od vypočtené daně uplatnit slevu ve výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení (dříve „zařízení péče o děti předškolního věku“), pro kterou se ujala zkratka „školkovné“.