Novela školského zákona mění od příštího roku způsob financování škol: mzdy nepedagogických pracovníků přecházejí ze státu na obce a kraje jako zřizovatele. Samosprávy na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů, část z nich ale upozorňuje, že navýšení nemusí pokrýt reálné náklady a může ohrozit stabilitu platů školníků, kuchařek, uklízeček nebo administrativních pracovníků.
Změna je součástí širší reformy, která má podle vlády zvýšit efektivitu školské sítě. Novela počítá i se slučováním menších škol v příštích letech. Současně ale posiluje podporu ve výuce – školní psychologové a speciální pedagogové budou nově hrazeni přímo ze státního rozpočtu a zákon zakotvuje i roli sociálního pedagoga.
Kraje a obce mají z vyšších daňových příjmů financovat nejen nepedagogické pracovníky, ale i provozní výdaje škol, učebnice, další vzdělávání učitelů nebo školní aktivity. Kritici upozorňují, že přesun odpovědnosti přichází bez dostatečných záruk, zatímco ministerstvo argumentuje větší flexibilitou a férovějším rozdělováním peněz podle typu škol a počtu dětí.
Novela obsahuje i další změny – od podpory provázejících učitelů přes úpravy přijímacího řízení na střední školy až po možnost nových forem závěrečných prací. Největší pozornost ale budí právě otázka, zda samosprávy zvládnou novou roli bez dopadu na zaměstnance škol.