Prevence rizik, řízení BOZP - strana 3

I za normálních okolností se prevence rizik musí provádět průběžně, natož v době pandemie. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik musí být zajistit podmínky, které rizika odstraní u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Pokud riziko zcela odstranit nejde, jedná se o tzv. zbytkové (reziduální) riziko.

Nedávno, spíše s nostalgií jsem listoval v časopise BHP a narazil jsem na článek s názvem: Zamyšlení nad obsahem slov „bezpečnost práce“. Na chvíli jsem se i já zamyslel a až potom jsem zaregistroval jméno autora – Ing Antonín Dušátko. Přečetl jsem si celý článek, a ještě dva na něj navazující. Autora znám už doslova několik desetiletí a jeho práce byly vždy na vysoké úrovni, vždy byly podloženy prověřenými fakty, a přitom jsou psány velmi srozumitelně. Jeho otázka zněla jako výzva a zejména, když mě osobně požádal o názor jsem o otázce začal uvažovat ve všech mě známých souvislostech.

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovištích.

Řešení muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací zlepšuje životy pracovníků a z ekonomického hlediska se vyplatí. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) připravila na období 2020-2022 další ze svých kampaní, tentokrát zaměřenou na muskuloskeletální poruchy související s prací.

Zemědělství, lesnictví a rybářství spadají do skupiny nejrizikovějších odvětví v České republice, což vyplývá z údajů Českého statistického úřadu a Státního úřadu inspekce práce. Odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství tak patří mezi nejrizikovější, ale i zároveň mezi nejmenší skupinu povolání v České republice.

V rámci přechodu na systém managementu BOZP podle ČSN ISO 45001 je nutné najít způsob, jak dostát některým novým nebo jinak formulovaným požadavkům. Jedním z možných řešení některých z nich je zavedení motivačního školení zaměstnanců (pracovníků) na podporu vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik.

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako COVID-19, se stále častěji hovoří o používání osobních ochranných pracovních prostředků a o poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Přinášíme zde proto základní fakta k této problematice.

Podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) přibližně polovina zaměstnanců pravidelně zažívá na svém pracovišti stres. Ten má negativní dopad na lidské zdraví a nemalou měrou zvyšuje pracovní neschopnost zaměstnanců. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož je zaměstnání zdrojem stresu pro 39 % Čechů. Nespokojený a přetížený zaměstnanec má vyšší riziko pracovních úrazů a chyb, má i nižší pracovní výkonnost.

Společnosti v průběhu svého vývoje procházejí krizovými obdobími. Pro zmírňování negativních následků těchto krizových období je na pracovištích budována osobní a organizační resilience. Resilience na pracovišti je o vytváření a podpoře odolnosti organizace a jejích zaměstnanců. Organizační resilience je schopnost přežít krizi a prosperovat ve světě nejistoty. Resilience nám pomáhá přežít, pomáhá nám také růst a rozvíjet se.

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem, která mimo jiné poskytuje obory vzdělávání s výučním listem (kuchař, zahradník). Je povinností školy poskytnout těmto žákům OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) při výkonu praktického vyučování?

Evropská rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (směrnice 89/391/EHS), přijatá 12. června 1989, byla zásadním milníkem v oblasti zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a završila téměř 20letý tlak odborových svazů na vytvoření tohoto legislativního opatření. Směrnice zaručuje minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví po celé Evropě, ačkoli si členské státy mohou zachovat nebo přijmout přísnější opatření.

V administrativní budově mohou pobývat a často pobývají psi zaměstnanců. Nyní nastoupila kolegyně, která trpí alergií na psy. Jaká jsou doporučení pro řešení takovýchto situací? Dotýká se této problematiky některý ze zákonů? 

Tento článek si klade za cíl upozornit na důležitost pravidelných kontrol funkčnosti již instalovaných zařízení a všech souvisejících prvků a popsat provádění základních zkoušek vycházejících z norem ČSN EN 60079-29-1 a ČSN EN 45544-1. Aby spolehlivost zařízení byla co nejvyšší, je nutno dodržovat pravidelné kontroly za účelem zjištění stability měřených koncentrací, přednastavených hodnot a výrobcem udávaných parametrů.

1. Úvod Vnitropodniková doprava je důležitou součástí činností každé organizace. Ovšem, jako každá jiná lidská činnost, sebou přináší i jistá rizika. Při provozování vnitropodnikové dopravy často dochází ke střetu...

Zaměstnavatel má povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a přijímat opatření proti jejich opakování. Pro účinné předcházení opakování pracovních úrazů jsou klíčové dva faktory, první je nalezení skutečné, „kořenové“, příčiny pracovního úrazu a druhý je poučení se z tohoto úrazu.

Jak by měl vypadat správný pracovní postup - lze např. odkázat na manuál od výrobce zařízení, kde je popsána obsluha stroje a dále odkaz na hodnocení rizik, které zpracovala odborně způsobilá osoba? Oba dokumenty jsou na pracovišti k dispozici. 

Bezpečnost není jen nízký počet pracovních úrazů, bezpečnost je především přítomnost účinných a proaktivních opatření na pracovištích. Jedním z těchto opatření je filozofie Lidské a organizační výkonnosti (Human and Organisational Performance), směřující k využití společenských věd k lepšímu pochopení toho, jak navrhovat odolné systémy.