Otázky a odpovědi - strana 57

Můžu poprosit o radu k zaměstnávání nezletilých na DPP? Vím, že můžu uzavřít DPP s nezletilým, kterému bylo 15 let a zároveň ukončil základní školu. K jakému datu se považuje ukončení povinné školní docházky? K 30. 6. nebo až k 31. 8.? Jde mi o to, jestli mohu uzavřít dohodu s nezletilým, kterému bylo 15 let a 30. 6. vyšel z deváté třídy hned o navazujících prázdninách. 

Lze v rámci dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce dohodnout se zaměstnancem pracovní pohotovost?

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Přijali jsme do pracovního poměru pracovníka z Ukrajiny. Zaměstnanci jsme pomohli při vyřizování zaměstnanecké karty, víza a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu, víza, překlady a související náklady na právní poradenství jsme jako budoucí zaměstnavatel hradili na náš vrub. Je přípustné žádat po zaměstnanci plnou či částečnou úhradu těchto nákladů či vázat jejich úhradu na podmínku setrvání v pracovním poměru po konkrétně stanovenou dobu? Jde o tyto náklady: a) poplatek za zaměstnaneckou kartu, b) víza zaměstance, c) výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky).

Doslechla jsem se, že došlo k novému rozhodnutí Ústavního soudu, které mění dosavadní praxi týkající se souběhu funkcí. Dosud, dle převažujícího názoru odborné veřejnosti, po zavedení platnosti zákona o obchodních korporacích, byl souběh funkce považován za nelegální. Jak to bude nyní? Je možné, aby jednatel společnosti měl smlouvu o výkonu funkce jednatele, z titulu funkce pobíral pravidelnou měsíční odměnu a zároveň tento jednatel pracoval pro stejnou firmu na základě pracovní smlouvy jako ředitel a pobíral měsíční mzdu - za předpokladu, že by z odměny za jednatelství a zároveň ze mzdy ředitele bylo pravidelně odváděno zdravotní pojištění, sociální pojištění i daně? Jak by se tato situace měla řešit v praxe? Mělo by na situaci nějaký vliv to, jestli by funkce jednatele byla vykonávána bezúplatně bez jakékoli odměny a jednatel by pracoval pouze na základě pracovní smlouvy jako ředitel a z tohoto titulu by pobíral mzdu? Jak bychom měli postupovat a konkrétně tuto situaci řešit?

Zaměstnali jsme slovenského studenta na DPP s fixní mzdou, která je vyšší než 10 000 Kč. Tudíž nám vznikne povinnost odvodů. Zaměstnanec má nyní pojištění u VSZP na Slovensku, budeme jej muset přihlásit na VZP v ČR. Jak konkrétně postupovat, abychom něco neopominuli? Bude se muset zaměstnanec u své pojišťovny odhlásit?

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Mám otázky ohledně dohody o pracovní činnosti. 1)    Pokud je částka vyplacená na základě dohody o pracovní činnosti menší než 2 500 Kč, jedná se o "zaměstnání malého rozsahu", je to tak? Tento pojem se používá pouze v souvislosti s dohodou o pracovní činnosti nebo může jít i o jinou situaci? 2)    Je rozdíl, zda-li je dohoda o pracovní činnosti uzavřena s běžným zaměstnancem nebo s jednatelem firmy? Konkrétně mi jde o situaci, že když odměna je menší než 2 500 Kč, zaměstnanec potom neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Slyšela jsem, že u jednatele je to jinak, že sociální v tomto případě neodvádí, ale zdravotní ano, je to pravda? 3)    Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o pracovní činnosti, příjmy z nich v jednotlivých měsících se z hlediska odvodu zdravotního i sociálního pojištění sčítají? To znamená, že když v součtu jsou příjmy 2 500 Kč nebo více, odvádí se z nich zdravotní i sociální pojištění? 4)    A sčítají se příjmy z "dohody o pracovní činnosti" nebo ze "zaměstnání malého rozsahu"? V publikaci M. Hnátka se píše, že pokud si na jednu dohodu o pracovní činnosti zaměstnanec vydělá přes 2 500 Kč a na druhou např. jen 2 000 Kč, tak v prvním případě se prý bude jednat o "ostatní zaměstnání" a ve druhém případě o "zaměstnání malého rozsahu". Sociální pojištění by se mělo podle autora odvést jen z toho prvního příjmu. Je to tak?

Zaměstnanec čeká se svou družkou dítě, má nárok na doprovod k lékaři své družky - vyšetření co se týče těhotenství? Musí spolu žít ve společné domácnosti, pokud ano, musí být doloženo?

Dle § 241 zákoníku práce zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o snížení týdenní pracovní doby. U zaměstnance se změnily okolnosti a požádal o návrat na plnou týdenní pracovní dobu. Je zaměstnavatel povinen vyhovět i opačné žádosti zaměstnance k návratu na plný úvazek?

Jak se má správně přepočítat nárok na dovolenou, pokud měl zaměstnanec k 31. 3. 2017 plný úvazek ( 5 dní/40 hod), zbývající nevybraná dovolená ve výši 11 dnů a od 1. 4. změna úvazku na 3 dny v týdnu po 8 hod? V jaké výši bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou za předpokladu, že do 31. 12. 2017 už bude pracovat jen na ten zkrácený úvazek?

Zaměstnankyně je od roku 2014 na mateřské dovolené a dovolenou ještě nečerpala. Nejsem si však jistá s nárokem na dovolenou. 1. Rok 2014 1.1.2014 - 16.8.2014 pracovala 17.8.2014 - 31.12.2014 byla na mateřské dovolené (PPM) má nárok na celých 20 dní? 2. Rok 2015 1.1.2015 - 28.2.2015 PPM 1.3.2015 - 31.12.2015 RP má nárok na dovolenou? 3. Rok 2016 1.1.2016 - 4.6.2016 RP 5.6.2016 - 31.12.2016 PPM na kolik dní má zaměstnankyně nárok? 4. Rok 2017 předpokládá se celý rok RP, bude mít nárok na dovolenou? V pracovní smlouvě je nárok na 20 dní dovolenou za kalendářní rok.

Společnost s. r. o., má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti, 5. díl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti donesl až po dvou týdnech po ukončení PN, za tuto dobu má neomluvenou absenci (máme s ním ukončený pracovní poměr), vyměřovací základ má 0 Kč, co se týče zdravotní pojištění za dobu neomluvené absence,  musí být odvedená poměrná část minimální mzdy (MM), a to tak, že zaměstnanec uhradí zdravotní pojištění zaměstnavateli a pak zaměstnavatel tuto částku odvede zdravotní pojišťovně (dále ZP)? Co, kdy zaměstnanec nezaplatí zaměstnavateli (má oddlužení), pak zdravotní pojišťovna bude vymáhat po zaměstnavateli jak částku, tak i penále, je to tak? Druhý dotaz zní: krácení dovolené - strhne se pouze počet dní nebo i částka ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění a daň z dovolené)?

Jaké doklady musí při nástupu do zaměstnání místo zápočtového listu předložit zaměstnavateli osoba, která ukončila výkon trestu (před nástupem do výkonu trestu byla evidována na úřadu práce)? 

Společnost s. r. o., předmět činnosti pohostinství, ukončila svou činnost k 31. 5. 2017, má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti od 1. 2. 2017 do současné doby. Společník chce tuto společnost prodat, víme, že nemůžeme se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, protože je na nemocenské. Je tu nějaké východisko, abychom s ním ukončili pracovní poměr, nebo musíme čekat, až nám donese 5. díl ukončení pracovní neschopnosti?

Na kolik dnů dovolené má nárok zaměstnanec, jehož pracovní poměr trvá od 2. 5. 2017 do 31. 7. 2017 s tím, že je odměňován měsíční mzdou, kdy za neodpracovaný svátek se mzda nekrátí a v červnu čerpal 1 den dovolené? Jak by tomu bylo, pokud by jeho pracovní poměr trval od 3. 5. 2017 do 31. 7. 2017?

Zaměstnankyně pracuje na dohodu o provedení práce, ve smlouvě není sjednáno, kolik hodin bude pracovat v týdnu. Pokud odpracuje celý měsíc 157,5 (tzn. 7,5 ráno * 21 dní) + 2 hodiny odpoledne (5x za měsíc po 2 hodinách odpoledne), jsou tyto hodiny považovány za přesčas? Jak se posuzuje přesčas u dohody o provedení práce a pracovní činnosti?

Zaměstnavatel zaměstnává prodavačky, mzdu v pracovní smlouvě mají sjednanou fixní, plný úvazek. Pracovní dobu mají sice nerovnoměrně rozvrženou, ale odpracují v přepočtu 40 hodin týdně. Nyní začaly pracovat několik hodin navíc, tak mají podle dodatku ke smlouvě nárok na proplacení přesčasů + příplatek. Dostávají tedy nadále fixní mzdu + proplacené hodiny za přesčasy, příplatek za přesčasy a příplatek za práci v SO a NE. Je možné u fixní mzdy takto postupovat? V jednom případě má jedna zaměstnankyně částečný úvazek, rovněž fixní mzdu, ale odpracuje třeba 10 hodin navíc. Není to práce přesčas, ale tzv. do úvazku, nemá nárok na příplatek. Je možné rovněž u fixního platu proplácet tyto hodiny průměrem (nepravidelně rozvržená pracovní doba). 

Musí být ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uveden počet odpracovaných hodin v měsíci, za který přísluší stanovená odměna? A pokud ano, je nutné tyto hodiny nějak vykazovat či evidovat? 

V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 

Dcera má několik zaměstnavatelů, pro které pracuje na základě DPP různě během měsíce. Práci nikdy nevykonává pro více zaměstnavatelů současně. Nicméně je můj názor správný, že prohlášení poplatníka může podepsat (a uplatňovat slevu) pouze u jednoho z nich a z odměn od těch ostatních zaměstnavatelů musí platit srážkovou daň? Má také jednu DPČ a zde se uplatňuje zálohová daň - může tedy aspoň u této odměny uplatnit slevu na studenta? Je možné v rámci ročního zúčtování daně z příjmu dosáhnout na vrácení nějaké částky?