Otázky a odpovědi - strana 54

1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas: a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce), b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%. 2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat: a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce), b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %. Je tento postupu správný?

Společnost, která se ruší, vyplácí zaměstnancům odstupné. Jeden zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu určitou (do 31. 1. 2018), odpracoval více než 2 roky. Dle mého názoru jemu náleží odstupné trojnásobku jeho průměrného výdělku [zákoník práce - § 67 odst. 1 písm. c)]. Ze strany daňového poradce bylo mi řečeno, že dostane odstupné dvojnásobku jeho průměrného výdělku, odůvodnil to tím, že zaměstnanci zůstává odpracovat dva měsíce (prosinec a leden). V jaké výši by měl zaměstnanec dostat odstupné?

Zaměstnanec ukončil se svým zaměstnavatelem pracovní poměr dohodou. Ale hlavním důvodem bylo dlouhodobé neproplácení všech odpracovaných přesčasových hodin. Zaměstnanec-řidič nákladního auta rozvážel maso a uzeniny po území ČR a Slovenska. Může zaměstnanec žádat po zaměstnavateli zpětně za 3 roky proplacení všech odpracovaných a nezaplacených přesčasových hodin? Odpracovaná doba se dá doložit z puťovek-doklad o provozu vozidla, z karty řidiče, z evidence docházky na vrátnice-sledování průjezdu aut. Je pravděpodobné, že na to zaměstnavatel nepřistoupí a zaměstnanec by se musel obrátit na soud. 

Pokud bychom uzavřeli se žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese s motivačním příspěvkem ve výši 2 500 Kč měsíčně a zároveň by u nás student chtěl pracovat na dohodu o provedení práce na práci ve výši 7 500 Kč měsíčně, kterou by vykonával i po ukončení studia, musel by odvést pojištění (zdravotní, sociální) a z jaké částky? Zahrnula by se jakákoliv výše motivačního příspěvku do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, v případě že by se dohoda týkala stejné práce? Bral by se úhrn příjmů dohromady? 

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dohodou na začátku měsíce. V tomto měsíci nedosáhl nezabavitelné částky. Mohu mu srazit ze mzdy náhradu za přečerpanou dovolenou? Kromě toho má uzavřen se zaměstnavatelem dodatek, že se bude podílet na výdajích za stravné a ubytování. Částka na tyto výdaje je mu pravidelně srhávána ze mzdy. Mohu i v tomto případě srazit tyto výdaje?

Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, zaměstnává jednoho pracovníka, Který je dobrovolným členem hasičského sboru. Od obce jsme obdrželi potvrzení, že se dne 2. 11. 2017 od 21:51 hod do 3. 11.207 do 4:00 hodin zúčastnil na výzvu KOPIS zásahu. Pracovník druhý den nepřišel do práce s odůvodněním, že byl unavený. Pracovní doba pracovníka je 7:00 – 15:00 hodin. Zajímá mě: 1. Jak v tomto případě má firma postupovat. 2. Refundace (mzda, SP, ZP) bez DPH. 3. Jak řešit časový rozdíl mezi zásahovou akcí a pracovní dobou. Na potvrzení je citace: Refundaci mzdy jmenovaného uhradí výše uvedená obec, jako zřizovatel jednotky v souladu s § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a navazujícího § 22 nařízení vlády č. 172/2001 Sb.

Je uzavřena dohoda o pracovní činnosti s osobou, která je evidovaná u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si zdravotní pojištění 1485 Kč. Jak se bude odvádět zdravotní a sociální pojištění a jak má postupovat zaměstnanec? Jiné příjmy zaměstnanec nemá. 1) Sjednaná měsíční odměna 2.000 Kč. Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Má zaměstnanec povinnost nahlásit tuto skutečnost na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění? 2) Sjednaná měsíční odměna 4.000 Kč. Zaměstnavatel odvádí z částky 4.000 Kč zdravotní i sociální pojištění? Musí zaměstnanec nahlásit tuto skutečnost, že má sjednanou dohodu o pracovní činnosti na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění v plné výši 1 485 Kč, nebo se částka ponižuje o zaplacené pojistné z dohody o provedení činnosti? Nebo už si zdravotní pojištění nemusí platit sám vůbec? 3) Za jakých podmínek u dohody o pracovní činnosti, (výše sjednané odměny) již osoba není považována za osobu bez zdanitelných příjmů a nemusí si sama platit zdravotní pojištění? 

Je nějaký limit odpracovaných hodin pro zkrácený úvazek? Máme zaměstnankyni, která je na rodičovském příspěvku, 2. 1. 2018 by se měla vrátit do zaměstnání. My už pro ni práci nemáme, pozice je obsazena. Můžeme jí sice nabídnout obdobnou pozici, ale jen na 2 dny v týdnu. Zaměstnankyně s tím souhlasí, nemá zajištěno hlídání pro dítě. Lze na tento počet hodin uzavřít pracovní smlouvu? Je třeba ukončit původní pracovní poměr a udělat nový nebo lze udělat změnu dodatkem k původní pracovnímu poměru? Odměna bude vyšší, než je minimální mzda. Nástup by byl již 1. 12. 2017. 

Má zaměstnanec nárok na dovolenou za říjen, když končí pracovní poměr 20. 10.?

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Mpůže se ředitelka MŠ zaměstnat na DPP a dohodu si sama podepsat za zaměstnavatele i zaměstnance, nebo za zaměstnavatele bude muset oznamovat MČ zřizovateli a předložit k podepsání? Dohoda se týká termínu od 1. 9. do 31. 12. 2017 za vykonávání administrativní práce, sepisování smluv, dozor nad výkonem zájmových kroužků, zařizování zástupů v době nepřítomnosti lektorů, styk s agenturami pořádajícími zájmové kroužky, vedení osobního dialogu s lektory a odpovědnost za úhradu poplatků. 

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti od 4. 1. do 31. 12. Má odpracováno v současnosti už 1 115 hodin. Jak správně postupovat, pokud bude překročen limit 20 hod./týden? Změnit DPČ na pracovní smlouvu? Zdravotní i sociální pojištění bylo v jednotlivých měsících odvedeno, hrubá mzda byla vždy více než 2 500 Kč. 

Zaměstnanec má dohodu o pracovní činnosti s tím, že pracuje v měsíci jen občas, tj. do 2 500 Kč měsíčně (zároveň je veden na úřadu práce). Musí se přihlásit na ossz i na zdravotní pojišťovnu? Jak je to se zdaněním této mzdy a může mít základní odpočet (tj. 2070 Kč měsíčně)?

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

V poslední době zaměstnanci zneužívají § 219 odst. 2 zákoníku práce - čerpají dovolenou na den svátku. Šetří si tak dny dovolené. Musíme jim platit svátek nebo dovolenou? Jedná se o práci v kravíně, pokud si zaměstnanec vezme na tento den dovolenou, jiný ho musí nahradit. Jak tomuto zabránit? 

Je nějak omezena doba, po kterou poskytne zaměstnavatel zaměstnanci neplacené volno na základě jeho žádosti?

Zaměstnáváme pracovníky, kteří u nás pracují pouze na denní směnu, i ve smlouvě to tak mají. Jak máme postupovat, když firma chce z důvodu velkého množství zakázek otevřít odpolední směnu? Je možné to zaměstnancům nařídit, případně jak to jinak řešit?

Má vnučka nárok na volno s náhradou mzdy při pohřbu dědečka v pracovní den nebo jen omluvené volno (pohřeb nezařizovala)? Musela žít ve společné domácnosti? Někteří zaměstnavatelé trvají na podmínce žití ve společné domácnosti s dědečkem. My se ale domníváme, že dle přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. bod 7. úmrtí, písm. c) má nárok na 1 den na placené volno s náhradou mzdy. Platí podmínka společné domácnosti jen pro osoby jiné než v příbuzenském vztahu?