Otázky a odpovědi - strana 56

Postupuji správně při výpočtu řádné dovolené? V r. 2016 - v r. 2016 mateřská dovolená 1. 1. - 30. 4. 2016, dále do konce roku rodičovská dovolená, zaměstnankyně v roce odpracovala více než 60 dnů (mateřská dovolená se posuzuje jako odpracované dny), je tedy nárok na 20 dní dovolené, tyto dny se pak krátí o zameškané dny na rodičovské dovolené (krácení prvních 100 zameškaných dní o 1/12, dalších každých 21 zameškaných dní o 1/12). Po mateřské dovolené zaměstnankyně nepožádala o čerpání dovolené.

Jakou výši minimální mzdy si od roku 2018 musím stanovit jako jednatel firmy - pobírající mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele? Nevím, do jaké z osmi skupin přesně tuto funkci zařadit, nebo zda se vůbec na tuto smlouvu skupiny vztahují? Jsem jednatel s. r. o., jediný vlastník.

Jak správně zpracovat poslední mzdu zaměstnanci, který ukončil pracovní poměr a zaměstnavatel mu dříve povolil více dovolené, než na kolik měl v daném období nárok, přečerpal dovolenou o 5 dnů? 1) Jak správně srazit zaměstnanci přečerpanou dovolenou v poslední mzdě (řešit to jako neplacené volno?) 2) Jak to bude s odvody na sociálního a zdravotního pojištění v poslední mzdě? 3) Musí se dělat nějaká oprava v odvodech za měsíc, kdy byla dovolená přečerpána (06/2017)?

Malá společnost s ručením omezeným podniká v oblasti nákupu a prodeje zboží. Firma nemá auto, na služební cesty používá jednatel soukromé vozidlo a uplatňuje náhrady dle zákona (tzv. kilometrovné). Firma má jako jediného zaměstnance jednatelku. Tato jednatelka je současně společníkem a druhým společníkem je její manžel. Jelikož jednatelka již nestíhá uzavírání obchodů, uvažují manželé, že by druhý z nich pracoval na DPP, ale jen jako společník. 1) Je možné, aby společník pracoval pro společnost a byl odměňován na DPP, pokud nepřesáhne za rok 300 hodin? 2) Pokud může společník na DPP pracovat, může používat své soukromé vozidlo (má jiné než manželka - jednatelka firmy) na cesty za účelem obchodování, když má DPP? V dohodě by bylo používání osobního vozidla s povinností vést řádně knihu jízd sjednáno. Dohodu by podepisovala jednatelka firmy (manželka společníka). Z DPP by byla odváděna srážková daň, případně SP a ZP dle výše dohody.

Prosím o odpověď na otázky, týkající se smlouvy o výkonu funkce: 1) Jednatel, který má ve společnosti pouze smlouvu o výkonu funkce bude dostávat stravenky - je potřeba nějak vykazovat to, že odpracoval každý den minimálně 3 hodiny? 2) Nemocenská - předpokládám, že se na něj vztahuje, když odvádí SP, dovolená - předpokládám, že se na něj nevztahuje, nejedná se o pracovní poměr. 3) Výpověď smlouvy o výkonu funkce - jednatel může smlouvu vypovědět písemně s jednoměsíční výpovědní lhůtou, jak je to ze strany společnosti, za jakých podmínek může smlouvu vypovědět společnost a musí např. uvádět důvody? 4) Pokud jednatel vykonává funkci koordinátora techniků, je toto možné na základě smlouvy o výkonu funkce, nebo je nutná pracovní smlouva? 

Jsme výrobní závod, pracovní doba od 7 do 15 hod. Zaměstnanci se chodí sprchovat v 14:30. Je to možné, nebo by měli chodit až po 15 hod.? Patří sprchování do pracovní doby?

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr (obchodní zástupce pro Moravu) a žádá nás o to, aby mohl pracovat na své IČO. Je to vůbec možné - abychom nebyli napadnuti ze švarcsystému?

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Uzvařeli jsme s pracovníkem dohodu o provedení práce - úklid kanceláře, na 20 hodin měsíčně. Musí předložit doklad od lékaře potvrzující způsobilost vykonávat tuto práci?

Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?

Pokud je tedy práce na pile zařazena do druhé kategorie bez rizika a tato práce není ani uvedená jako práce riziková v jiných předpisech, tak nemusíme požadovat od zaměstnanců na DPP vstupní lékařskou prohlídku? 

Prosíme o radu v následující situaci. Zaměstnanec z Ukrajiny, daňový nerezident, jehož pracovní povolení je vydáno na dobu 3 měsíců, u nás podepsal prohlášení poplatka k dani z příjmů. Můžeme mu poskytnou slevu na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, jestliže má ČR s Ukrajinou podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Domníváme se, že to možné je, ale rádi bychom měli jistotu. 

Vzhledem k tomu, že nabyl účinnost od 1. 11. 2017 zákon č. 202/2017 Sb., mám dotaz k proplacení vstupní lékařské prohlídky. Musí zaměstnavatel hradit vstupní lékařskou prohlídku po uzavření pracovně právního vztahu vždy?

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?

Máme zaměstnance ve směnném provozu, kdy plný úvazek 1,00 je 37,5 hod./týdně. Chceme uzavřít úvazek ve výši 0,75 - bude úvazek se tento úvazek počítat z 37,5 hod., tj. že by mělo být odpracováno u úvazku 0,75 celkem 28 hod./týdně? Jedná se o hodinovou mzdu s nerovnoměrně rozvrženou dobou - vyrovnávací období 26 týdnů, tak máme rozvrh na půl roku, v každém měsíci odpracuje jiný počet hodin, tzn. mzda bude vždy přesně za odpracované hodiny, ale v součtu za 26 týdnů si splní svůj úvazek 0,75, tj. 728 hod., je to tak dobře? 

Pokud má zaměstnanec pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr na dobu určitou a po uplynutí této doby dojde k ukončení pracovního poměru dle smlouvy, je legální, aby následující den nastoupil u stejného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a příležitostně vykonával tu samou práci, jako při hlavním pracovním poměru?

Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 

Po novele zákona o zaměstnanosti má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely - předpokládám od 1. 10. 2017? 

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Můžu poprosit o radu k zaměstnávání nezletilých na DPP? Vím, že můžu uzavřít DPP s nezletilým, kterému bylo 15 let a zároveň ukončil základní školu. K jakému datu se považuje ukončení povinné školní docházky? K 30. 6. nebo až k 31. 8.? Jde mi o to, jestli mohu uzavřít dohodu s nezletilým, kterému bylo 15 let a 30. 6. vyšel z deváté třídy hned o navazujících prázdninách.