Otázky a odpovědi - strana 62

Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?

Firma (fyzická osoba) hodlá vyslat své zaměstnance do Nizozemka na práce na nemovitosti (řemeslníci-elektrikáři). Budou zde pracovat 2 týdny, pak se budou vracet zpět do ČR, kde budou týden a pak zase pojedou pracovat. Celá zakázka by neměla trvat déle než 3 měsíce. Prosím o informaci, jak to bude s odvodem sociálního a zdravotní pojištění a daně z příjmů v jejich mzdách? Budu stále odvádět odvody z mezd do České republiky? Je potřeba tyto skutečnosti hlásit na okresní správu nebo zdavotní pojišťovnu? Na co si máme dát pozor?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme sociální zařízení s nepřetržitým pracovním režimem. Zaměstnanci mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Uplatňujeme vyrovnávací období, vše podle legislativy. Zaměstnance dělíme do třech skupin. První skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 2 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/ a denní /7.00 - 19.00/. Druhá skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /19.00 - 7.00/. Třetí skupinu tvoří zdravotní sestry a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /18.30 - 7.00/. Všechny 3 skupiny zaměstnanců pracují v jedné budově, v jednom provozu, někteří na I. oddělení, jiní na II. oddělení a někteří /sloužící noční směny/na obou odděleních. Domníváme se, že první skupina zaměstnanců by měla být zařazena v jednosměnném pracovním režimu, tedy 40 hodin týdně. A druhá a třetí skupina by měla být zařazena jakou dvousměnná, tedy 38,75 hodin týdně. Je toto zařazení správné?

Může mít zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u dvou zaměstnavatelů, každou na plný úvazek?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.

Měli jsme kontrolu z inspektorátu práce. Ve firmě máme nainstalován systém evidence příchodů a odchodů - funguje na otisk palce. Podle měsíčních sjetin z tohoto systému se pak zpracovávají mzdy. Kontrolní pracovnice zkoumala příchody a odchody zaměstnanců, které se pohybovaly vždy kolem 3-5 min. před zahájením pracovní doby a 2-3 min. po ukončení pracovní doby. Bylo nám vytknuto, že tyto minuty nesčítáme a neproplácíme formou přesčasů. Marně jsme se snažili vysvětlit, že nemůže 30 pracovníků najednou přiložit prst na čtečku. Že je to technicky nemožné. A musejí to stihnout do začátku pracovní doby - jinak by neměli započtenou celou hodinu. Byl postup inspektorátu práce správný?  

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Za kolik Kč musíme nakoupit zboží s tzv. náhradním plněním v roce 2015, aby nám to nahradilo zaměstnávání jednoho zaměstnance ze ZPS?

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?

Zaměstnanci nepravidelně na DPP a měsíční odměna je do 10 000 Kč, jsou starobní důchodci, jedná se o lehčí domácí práci. 1)      musí mít tito zaměstnanci na DPP vstupní zdravotní prohlídku? 2)      musí se za ně platit zákonné pojištění odpovědnosti? 3)      týká se to také jednatele, který má smlouvu o výkonu funkce?

Náš kolega je v současné době měsíc pohřešován, s největší pravděpodobností zemřel v prosinci 2014 a nyní se čeká na testy DNA, popř. výsledky pitvy. Dle sdělení policie může dojít k ukončení vyšetřování až za několik měsíců. Chtěla jsem se zeptat, jak v takovém případě máme jako organizace postupovat. 1)      Zatím dotyčného uvádíme jako nepřítomného, uvádíme neplacené volno. Stále je veden seznamu zaměstnanců. Předpokládám, že tento stav bude trvat až do ukončení vyšetřování. A to může trvat měsíce či roky. Jde o správný postup? 2)      Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec neměl příbuzné, budeme to my, kteří budeme požadovat po úřadech zaslání úmrtního listu nebo nějaké oficiální zprávy o smrti. Poté pracovní poměr zaniká. 3)      Jak to bude s placením zdravotního pojištění? Po celou dobu jeho nepřítomnosti, tj. vyšetřování, budeme odvádět minimální částku na zdravotní pojištění? 4)      Pokud budeme odvádět zdravotní pojištění, bude nám po ukončení vyšetřování vráceno za tu dobu od data smrti do ukončení vyšetřování? 5)      Kdo za něj bude podepisovat daňové přiznání? Předpokládám, že ředitel školy. Předem děkuji za odpověď, zda postupujeme správně, a za doplňující odpovědi.

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.