Práce na dohodu - strana 7

Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.

Jednatel s. r. o. má bezplatný výkon funkce pro společnost. Je možné, aby takovýto jednatel uzavřel se společností DPP do 10 000 Kč a případně za jakých podmínek? Pokud by to bylo možné, jak by se tato DPP zdaňovala? 

Je možné sjednat s fyzickou osobou dohodu o provedení práce na opakující se činnost? Samozřejmě za předpokladu, že budou dodrženy všechny ostatní parametry (např. celkový počet hodin atd.). Nehrozí v tomto případě překlasfikování ze strany FÚ, SSZ a ZP, že se jedná o vztah, který má být zpojistněn, tj. má být hrazeno ZP a SP a odváděna daň z vyšší částky (tj. ze základu doně po brutaci o pojištění). Existuje k této oblasti nějaký oficiální výklad či judikatura? 

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

V souvislosti s nedostatkem pracovních sil na trhu práce zaměstnavatelé stále více využívají i mladistvé zaměstnance. Jaké podmínky platí při zaměstnávání těchto osob jak z hlediska některých aspektů pracovního práva, tak ve zdravotním pojištění?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti. Ve smlouvě je sjednána pevná měsíční výše odměny a k ní je sjednáno, že zaměstnanec odpracuje 20 hodin týdně. Můj dotaz se týká situace, kdy zaměstnanec v únoru překročí sjednaný rozsah týdenní pracovní doby např. o 10 hodin. Je možné, aby v březnu namísto toho odpracoval o 10 hodin méně a přitom měl měl v obou měsících stejnou výši odměny? Anebo v únoru musí mít adekvátně zvýšenou odměnu o 10 hodin odpracovaných navíc? Pokud ano, bude se těchto 10 hodin odpracovaných nad rámec sjednaného rozsahu práce posuzovat jako přesčas? 

Je možné se zaměstnancem, s nímž máme uzavřenou dohodu o provedení práce na úklidovou činnost, po naplnění 300 hodin sjednat návazně dohodu o pracovní činnosti na stejnou činnost?

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 

Máme jednoho zastupitele, který má odměnu schválenou ve výši 1 500 Kč a je s ním uzavřena DPP ve výši 2 500 Kč. Zakládá se povinnost odvádět z toho příjmu zdravotní i sociální pojištění? Sčítají se tyto příjmy?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

Náš zaměstnanec - důchodce - bude mít na prosinec u naší firmy dohodu o provedení práce s odměnou 10 000 Kč - nepodepsal daň. prohlášení, takže se mu srazí daň 15 %. Ještě sipřivydělává i u jiné firmy na DPP také s odměnou 10 000 Kč. Vím, že hodiny z dohod u jiných firem se nesčítají, ale jak je to s odměnami, sčítají se? Má zaměstnanec povinnost sám odvést zdravotní a sociální pojištění? My jako každá samostatná firma ho nepřihlásíme na zdravotní pojištění, protože má na dohodu jen 10 000 kč. Má zaměstnanec povinnost něco sám odvádět? 

Dohoda o provedení práce patří mezi tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce obsahuje pouze minimální právní úpravu a náležitosti dohody o provedení práce, a proto je...

Dohoda o pracovní činnosti patří mezi tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Náležitosti dohody o pracovní činnosti si smluvní strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) mohou do určité míry sjednat...

Ve zdravotním pojištění není rozhodující jen forma pracovněprávního vztahu, ale především částka příjmu dosaženého v daném kalendářním měsíci. V případě dohod o provedení práce je rozhodnou částka převyšující 10 000 Kč. V praxi však nastávají případy, kdy je příjem zúčtován dodatečně.

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pokud chci zaměstnat mladistvého na DPP nebo DPČ (kancelářské práce), mám mu nejprve zajistit lékařskou prohlídku? Našla jsem protichůdné názory. 

V naší firmě jsme přijali zaměstnance na DPČ nebo na DPP do Call Centra. Tito zaměstnanci mají předem naplánované směny na svém stálém pracovišti (nemohou pracovat z domova), pracují tedy občas i v noci, o sobotách a nedělích a ve svátek. V dohodách (DPČ, DPP) mají pevně stanovenou hodinovou sazbu. Musí se i u DPP a DPČ zaměstnavatel řídit zákoníkem práce a je povinen k této odměně za odvedenou práci (tzn. počet odpracovaných hodin x hodinová sazba) poskytnout těmto dohodářům příplatky za práci v noci, víkend a svátek?

Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně?