Povinnosti zaměstnavatele - strana 5

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Plánujeme přijmout novou zaměstnankyni, která má v současnosti již uzavřený pracovní poměr v jiné společnosti (letecké společnosti). Tam bude mít kvůli pandemii covid-19 po dobu 1 roku neplacené volno - udržuje si tím licenci na práci letušky. Na tento rok bychom jí přijali k nám. Můžeme na plnou pracovní dobu - 40 hodin týdně, když ve svém stávajícím zaměstnání nebude vůbec pracovat? Nebude tím pádem mít pro nás zápočtový list, vyžádáme si alespoň doklad o neplaceném volnu. V tom případě by si i u nás mohla podepsat Prohlášení poplatníka k dani? 

Aby zaměstnanec věděl, kdy konkrétně má pracovat a nakdy připadá jeho doba odpočinku, je zaměstnavatel povinen až na výjimky vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Za jakých podmínek může být za neomluvenou absenci považována situace, kdy se zaměstnanec změně takového rozvrhu nepodrobí?

Jak dlouho se musí archivovat pracovní smlouvy? Je to 10 let od ukončení pracovního poměru? 

Jaké ustanovení kterého zákona řeší zákonné náležitosti výplatní pásky. Našla jsem pouze informace, co musí obsahovat výplatní páska, ale bez odkazu na konkrétní zákon.

Má zaměstnavatel povinnost uschovávat výplatní pásky zaměstnanců? Pokud ano, který předpis mu to stanoví a musí být tyto výplatní pásky podepsané zaměstnancem? 

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky? 

Je nutné v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu) uvádět doby pracovní neschopnosti?

Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci, aby si vyřídil u lékaře zdravotní (tzv. potravinářský) průkaz. Je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci poplatek, který uhradil lékaři za vyřízení toho průkazu? Upravuje tuto problematiku nějaký právní předpis?  

Zákoník práce v současné době doznává změn v souvislosti s novelou, jejíž část nabyde účinnosti k 1. lednu 2021. Část změn je účinných již od 30. července 2020 a jednou...

Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce 1. 1. 2021. Práci ve skutečnosti začne vykonávat v pondělí 4. 1. 2021. K jakému dni musím nástup této zaměstnankyni nahlásit u zdravotní pojišťovny a na PSSZ?

Přijetím zákona č. 285/2020 Sb., kterým se změnil mj. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce), nabyly dne 30. července 2020 účinnosti změny v oblasti doručování písemností v pracovněprávních vztazích. Tyto změny mohou mít dopad i na agendu zdravotního pojištění.

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce přijatá jako zákon č. 285/2020 Sb. (dále jen „novela“), která mění zásadním způsobem právní úpravu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 zákoníku práce (dále jen „převod“). Ačkoli tyto změny nejsou z pohledu běžné personální nebo mzdové praxe natolik přelomové jako změny v koncepci dovolené účinné k 1. 1. 2021, většina právníků již tuší, že jde o důležitou změnu, se kterou se bude muset praxe vypořádat.

Ke dni 30. 7. 2020 vešla v účinnost část novely zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb., a to mimo jiné také část týkající se doručování důležitých pracovněprávních písemností, tedy některé změny právní úpravy obsažené v § 334 až § 337 zákoníku práce. V praxi se tato úprava aplikuje především na doručování písemností, kterými se rozvazují pracovní poměry, tedy především výpovědi z pracovního poměru.

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Ve Sbírce zákonů již vyšla dne 26. 6. 2020 dlouho očekávaná novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), která přináší pro personální praxi mnoho zajímavých a praktických novinek. Systematicky tato novela navázala na plánovanou novelu z roku 2016, která nakonec nebyla schválena.

Zaměstnáváme na DPP zaměstnance vedené v evidenci ÚP. Mám jako zaměstnavatel povinnost oznamovat ÚP, že mám tohoto zaměstnance, nebo to si mají hlídat sami ti, co jsou v evidenci ÚP?