Nová studie Ministerstva práce a sociálních věcí potvrzuje, že Česká republika bude v příštích desetiletích čelit výraznému nárůstu počtu seniorů odkázaných na dlouhodobou péči. Pro zaměstnavatele a HR je důležité zejména to, že poroste počet zaměstnanců pečujících o své blízké a současně se zvýší tlak na dostupnost sociálních služeb i pečovatelského personálu. Téma dlouhodobé péče se tak stále více stává i tématem pracovního trhu.
Jaké změny stát připravuje
Studie nepřináší konkrétní legislativní změnu, ale potvrzuje směr připravovaných systémových opatření státu v oblasti dlouhodobé péče.
Dosud: Systém dlouhodobé péče se potýká s nedostatkem kapacit, omezenou koordinací zdravotních a sociálních služeb a nepřesnými daty o skutečné poptávce po pobytových zařízeních.
Nově: MPSV avizuje rozvoj domácích, komunitních i pobytových služeb, lepší propojení sociální a zdravotní péče, podporu neformálních pečujících a přesnější plánování kapacit na základě reálné poptávky. Součástí priorit jsou také investice do nových pobytových zařízení a debata o dlouhodobě udržitelném financování systému.
Nejdůležitější posun spočívá v tom, že stát již nepočítá s tím, že rostoucí potřebu péče vyřeší pouze rodiny nebo pouze pobytová zařízení. Budoucí model má být založen na kombinaci různých forem péče.
Stárnutí populace mění potřeby zaměstnanců
Demografický vývoj naznačuje výrazný růst počtu osob starších 85 let a lidí s demencí či jinými onemocněními vedoucími ke ztrátě soběstačnosti. To bude znamenat vyšší nároky na financování systému i na personální kapacity.
Pro pracovní trh je podstatné zejména několik aspektů:
- Poroste počet zaměstnanců, kteří budou pečovat o rodiče nebo jiné blízké osoby.
- Zvýší se poptávka po pracovnících v sociálních a zdravotních službách.
- Zaměstnavatelé budou častěji řešit flexibilní pracovní režimy a slaďování práce s péčí.
- Nedostatek pečovatelských služeb může ovlivňovat pracovní účast zaměstnanců a zvyšovat absenci či tlak na zkrácené úvazky.
Studie zároveň upozorňuje na potřebu přesnějšího plánování kapacit sociálních služeb, protože současná data mohou být zkreslena duplicitními žádostmi o umístění do pobytových zařízení.
Důsledky pro pracovní trh
HR a pracovně-právní specialisté by měli počítat s tím, že péče o blízké se stane významnějším faktorem ovlivňujícím dostupnost pracovní síly. Vyplatí se proto již nyní vyhodnotit možnosti flexibilní práce, podporu zaměstnanců-pečujících, nastavení benefitů a interní politiky slaďování pracovního a osobního života. Z dlouhodobého hlediska může být podpora pečujících zaměstnanců důležitým nástrojem pro udržení pracovníků a snížení fluktuace.