Personalistika

Odpojení, nejistota nebo ztráta kontroly nad týmem, to jsou pocity, které do mnoha kanceláří přinesla pandemie covid-19 a s ní i práce z domova. Mnozí manažeři tehdy zareagovali instinktivně: začali více kontrolovat, vyžadovat časté reporty a schvalovat i drobné kroky. Mikromanagement se stal jakýmsi „manažerským autopilotem“ a mnozí jej transformovali z dočasného nástroje na dlouhodobě využívaný styl. Jenže tento styl řízení dlouhodobě brzdí důvěru, odpovědnost i výkon. Jak tuto past rozpoznat a jak z ní ven? Cestou je přechod od kontroly k autonomii a kultuře důvěry. Ovšem jak poznat, že v týmu převládá mikromanagement? Jaké jsou skutečné podmínky autonomie zaměstnanců? A co přináší paradox vztahu mezi důvěrou a kontrolou? Odpovědi na tyto otázky jsou rozklíčovány v následujících odstavcích, a to včetně empirických poznatků z tuzemské praxe.

Vyhláška č. 572/2025 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026 Vyhláška stanoví paušální částku, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům za náklady při práci z domova (např. spotřeba elektrické energie, vody či tepla). Nová sazba pro rok 2026 s ohledem na vývoj cen energií a inflaci činí 4,70 Kč.

Máme povinnost uvádět v pracovněprávní dokumentaci tituly zaměstnanců? 

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney.

Firmy nejčastěji postrádají pracovníky pro výrobu, odborné technické profese, pracovníky služeb, ale také manažery a další řemeslníky. Nedostatek se netýká jen několika úzkých profesí, ale projevuje se plošně napříč širokou škálou oborů. Vyplývá to z průzkumu o chybějících profesích, které uskutečnil analytický tým Hospodářské komory mezi 450 firmami napříč regiony a odvětvími.

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Naše firma se snaží dlouhodobě zlepšit zdraví svých zaměstnanců. Nyní nám přišla nabídka od firmy, která nabízí své služby v oblasti psychologie. Nabízejí online konzultace pro naše zaměstnance. Náklady by hradil zaměstnavatel. Firmu jsme ale nenalezli v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb. Můžeme poskytovat tento benefit z fondu FKSP a za jakých podmínek? Pokud ano, do které kategorie tento benefit zařadit a jak to bude z hlediska zákona o daních z příjmů? 

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 16. 12. 2025 výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny projekty za 635 milionů korun.

Konkurenční jednání může představovat riziko pro zaměstnavatele i ze strany bývalých zaměstnanců. Z tohoto důvodu se zaměstnavatelé snaží znemožnit zaměstnancům aspoň po určitou dobu po skončení pracovněprávního vztahu vykonávat činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Řešením dle zákoníku práce je institut tzv. konkurenční doložky. Podstatou konkurenční doložky je závazek zaměstnance, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru se zdrží jednání, které by mohlo konkurenčně ohrozit jeho bývalého zaměstnavatele. Právní úprava konkurenční doložky je zakotvena v ust. § 310 a § 311 zákoníku práce . V tomto článku se dozvíte, jak uzavřít dohodu o zdržení se konkurenčního jednání zaměstnance a jaké nároky vyplývají pro zaměstnavatele i zaměstnance z takové dohody.

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity. Škoda Auto se chystá svým zaměstnancům letos přilepšit plošným bonusem a navíc vánoční odměnou ve výši šesti tisíc korun. Chce tak motivovat případné nové uchazeče třeba mezi studenty. „Chceme udržet kontinuální nábor, máme v Mladé Boleslavi střední i vysokou školu, staráme se o to, abychom jejich absolventy mohli přijmout,“ popisuje člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. Odměnit zaměstnance plánují i v dalších firmách. Vánoční bonus v podniku Linde Material Handling, který vyrábí hlavně vysokozdvižné vozíky, dostanou zaměstnanci plošně, odvíjí se ale od firemních výsledků. „V letošním roce se podařilo navázat na úspěšné výsledky, takže i v roce 2025 dostanou naši zaměstnanci tuhle odměnu,“ avizuje marketingový manažer Petr Vaněk. Kromě peněz navíc dostanou také potravinové balíčky a placené volno.

Rádi bychom pro naše 3 zaměstnance pronajali byt, který bychom pronajali na firmu. Předpokládám, že je potřeba zaměstnancům navýšit vyměřovací základy o část nájemného, který by byl benefitem. Musí být celé nájemné rozloženo mezi zaměstnance nebo může část platit i firma, aniž by zaměstnancům navyšovala VZ? Jak pak řešit situaci, kdy v bytě zůstanou po nějakou dobu třeba jen dva zaměstnanci?

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory. Přechody zaměstnanců se týkají spíš dodavatelů automobilek. Osobní auta za o poznání větší vozy vyměnil třeba výrobní ředitel Tatra Defence Vehicle Jiří Věžník, který strávil v autoprůmyslu celý profesní život. U zbrojařů pracuje od poloviny letošního roku. „Automotive segment je nějakým způsobem v recesi, oproti tomu defence (obrana, pozn. red.) je něco, kde rosteme,“ popisuje. Ve společnosti pracuje skoro půl roku i Petr Svrčina, který u aut předtím strávil třináct let. V kopřivnické firmě se nyní stará o to, aby byl materiál pro výrobu včas a na správném místě. Odvětví automotive však dle něj v poslední době provází stagnace. „To je něco, co mám ve své práci rád asi úplně nejméně,“ říká. Víc lidí teď nabral i pardubický výrobce radarů ELDIS. Řešit, jak dohlížet na provoz na nebi, se rozhodli i Jaroslav Greguš a Miroslav Hošek. „Jedna věc je, že jsem v automotive průmyslu strávil asi téměř třináct let. Další věc je, že celosvětová situace zrovna automotive průmyslu moc nenahrává,“ vysvětluje projektový manažer Hošek. „Bylo to tak 50 na 50. Z padesáti procent jsem už viděl ty mráčky na obloze – to byla jedna věc. A z padesáti procent to byl nějaký svůj vlastní progres,“ shrnul motivaci ke změně vedoucí konstrukce Greguš. Podle generálního ředitele společnosti Vladimíra Vojáčka v okolí dojezdu uzavřelo své provozy několik subdodavatelů, kteří byli zaměřeni na automotive. „Tito lidé potom hledají práci,“ dodává. Zvýšený zájem potvrzuje také další holding, v Poličce na Svitavsku vyrábí velkorážovou munici. „Uchazeči začali vnímat obranný průmysl jako odvětví, které nabízí výrazně větší stabilitu a dlouhodobou perspektivu,“ vysvětluje personální ředitelka STV Group Veronika Jurenková.

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.

S nejrůznějšími stresory se v životě občas setkává každý z nás. Sahají od zvýšených pracovních nároků přes mezilidské konflikty až po životní krize. Někteří se pod jejich tlakem hroutí, jiní jsou však vůči nim překvapivě imunní, a svou emocionální stabilitu si zachovávají i v poměrně náročných situacích. Jednou z hlavních okolností, která jim v tom napomáhá, je schopnost využívat, vědomě nebo nevědomě, tzv. copingové strategie, tedy individuální psychologické metody zvládání stresu. Článek se zaměřuje na to, na čem jsou tyto strategie založeny, jak fungují, jaké jsou jejich hlavní typy a techniky a jak jich lze v každodenním životě využít.

Vítáme vás u pilotního dílu nového seriálu o prevenci pracovního vyhoření Páteční restart. Cílem je nabídnout jasný, praktický pohled na to, jak si udržet dlouhodobou výkonnost, nastavit zdravé pracovní hranice a rozpoznat první signály přetížení. Jsme ve fázi, kdy umělá inteligence přebírá lidské procesy, a to, co nám fungovalo před rokem, může být dnes již nepotřebnou dovedností. Přesto se všichni snažíme. Nechceme zaostávat. Na pomoc nám přichází stále nové technologie, firemní procesy a rapidně se rozrostl i  segment s wearables - od hodinek měřících naši fyzickou aktivitu přes aplikace hlídající kalorické příjmy až po prsteny, které nám kontrolují kvalitu spánku... Přesto, míra lidí, kteří zažili pracovní vyhoření rychle, rychle roste.

Pokud odborová organizace ukončí u zaměstnavatele svoji činnost v průběhu platnosti kolektivní smlouvy, zůstávají nároky zaměstnanců platné dle podepsané kolektivní smlouvy až do konce platnosti této smlouvy? Má zaměstnavatel tedy čas na přípravu vnitřních předpisů po dobu platnosti kolektivní smlouvy a všechna „zvýhodnění“ budou daňově uznatelná? 

MPSVvyhlásilo 3. listopadu druhou výzvu pro předkládání projektů na podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou z Operačního programu Zaměstnanost plus podpořeny projekty za 700 milionů korun.

Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o...

Zaměstnavatel chce začít zaměstnancům přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří. Žádost o tento benefit zaměstnavatel podmínil mimo jiné doložením příslušné smlouvy (smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...). Někteří zaměstnanci nám však dokládají pouze dokumenty typu „Opis smluvních údajů“. Jedná se tedy jen o nějaké jednostranně elektronicky vygenerované dokumenty s aktuálním, nynějším datem. Předpokládám, že stažené z osobního elektronického účtu u daného penzijního fondu/společnosti. Tyto „opisy“ obsahují jen nejzákladnější údaje. Pokud by nám přišla kontrola např. z finančního úřadu, ÚSSZ nebo zdravotní pojišťovny (kontrola oprávněnosti posouzení příspěvku zaměstnavatele jako příjmu osvobozeného od daně a nevstupujícího do vyměřovacího základu pro výpočet soc. a zdrav. poj.), spokojila by se pouze s těmito opisy smluvních údajů, nebo by chtěla doložit kopie smluv? Jaká je v tomto aktuální praxe kontrolních orgánů? Kdybych si oklikou vypomohla § 38l zákona o daních z příjmů (prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně), požaduje doložení smlouvy. Předpokládám, že tím se myslí (zjednodušeně řečeno) buďto oboustranně podepsaný smluvní dokument, nebo návrh smlouvy plus akceptace tohoto návrhu.

Většina rodičů má k dispozici celkem dvacet až 25 dnů dovolené v průběhu celého roku, zatímco děti jsou po odečtení víkendů doma zhruba 65 dnů. Je to ještě více, když se k tomu přidají ředitelská volna. Tato skutečnost představuje zvýšenou zátěž nejen pro rodiče, ale také pro zaměstnavatele a personální oddělení, která se stále častěji stávají klíčovým partnerem při hledání efektivních řešení. Jedním z nejvýznamnějších nástrojů, který může zaměstnancům s dětmi výrazně pomoci, je práce na dálku (home office).