Veronika Jelínková

Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují. Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.

Většina špatných hiring rozhodnutí nevzniká až ve chvíli, kdy si vybereme „špatného člověka“. Vzniká mnohem dřív. V momentu, kdy si z jednoho signálu nebo domněnky uděláme závěr. Právě první dojem má u pohovoru významný vliv na to, jak poté hodnotíme kandidátovi odpovědi. A čím méně je pohovor strukturovaný, tím více prostoru dostává náš vlastní filtr. To je mimochodem důvod, proč bývá nábor zrádný i pro zkušené manažery. Opírat se o bohaté zkušenosti je praktické – ale ve chvíli, kdy se zkušenosti přelívají do předsudků, máme problém. Zavrhneme silného kandidáta, protože byl u pohovoru roztěkaný. Přijmeme „sympaťáka“, který ale po nástupu nic nepředvede. Anebo zbytečně zúžíme okruh lidí, které pro pozici oslovíme…