Odměňování - strana 7

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Je možno z FKSP uhradit zhotovení vánočních přání uvnitř s malým dárkem prezentující naši základní školu? Vánoční přání by byla určena pouze pro naše starobní a invalidní důchodce.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin? 

Pokud by zaměstnanec používal firemní auto k soukromým účelům, jak v tomto případě postupovat z hlediska mezd, popř. smlouvy se zaměstnancem?

V současné době, kdy je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat nové pracovníky, nabývá při jejich získávání a také udržení stávajících zaměstnanců na významu i nabídka nejrůznějších benefitů, tedy dalších plnění poskytovaných zaměstnancům vedle mzdy nebo platu, z nichž nejoblíbenější jsou ty, které jsou u zaměstnance osvobozené od daně a zaměstnavatel si výdaje spojené s jejich pořízením či poskytnutím mohou uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedním z nejoblíbenějších benefitů pak je zajištění stravování.

Poskytování závodního stravování ze strany zaměstnavatelů zaměstnancům se stalo běžnou součástí jejich pracovních podmínek. Cenově zvýhodněné závodní stravování poskytuje značná část zaměstnavatelů, a to buď odběrem jídel ve vlastním zařízení (provozované buď zaměstnavatelem samým nebo smluvním dodavatelem formou služby), nebo prostřednictvím stravenek, jimiž zaměstnanci hradí jídlo a nápoje v restauračních zařízeních. Pracovněprávní úpravu obsahuje ustanovení § 236 zákoníku práce (ZP).

Stravování zaměstnanců je jednou z oblastí, kterou zákonná úprava, jak je obsažena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), řadí do Části desáté nazvané Péče o zaměstnance, a to vedle pracovních podmínek zaměstnanců, odborného rozvoje zaměstnanců a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců.

Spravedlivé odměňování je v současné společnosti frekventovaně diskutovaným tématem, a to jak zaměstnavateli, zaměstnanci, tak i řadou iniciativ a neziskových organizací. V návaznosti na primární akty Evropské unie, které jsou závazné pro všechny členské země, se problematika diskriminace a spravedlivého odměňování aktivně řeší i v ostatních členských zemích Evropské unie.

Zaměstnanci vznikl nárok na náhradní volno. Zaměstnanec odpracoval od začátku pracovní směny 1,5 hodiny, následně čerpal náhradní volno 5 hodin, vrátil se zpět a odpracoval 1,5 hodiny do konce pracovní směny. Vznikl mu nárok na stravenku a zaměstnavateli na daňový výdaj, jestliže v úhrnu byl na pracovišti 3 hodiny?

Takzvané sick days, ve volném překladu „dny zdravotního volna“, se v posledních letech staly oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Zařadily se tak definitivně mezi další tradiční zaměstnanecké výhody, jakými jsou například příspěvek na stravování (stravenky), pětitýdenní dovolená, příspěvek na penzijní či životní pojištění a jiné. Oproti jiným uvedeným výhodám lze však na sick days nahlížet jako na oboustranně výhodný nástroj.

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Osobní pohovory slouží většinou jako hlavní nástroj výběru zaměstnanců. Mohou mít značnou vypovídací hodnotu, předpokladem však je, že jsou správně zaměřeny i vhodně vedeny. V opačném případě mohou mít...

Zástupci odborové organizace se na vedení školy obrátili se žádostí o poskytnutí dárkových poukazů z FKSP všem zaměstnancům (hodnota cca 300 Kč). Mají ovšem představu, že tento poukaz budou moci zaměstnanci použít na předvánoční nákup např. v prodejně potravin nebo v supermarketu. Domníváme se, že takové použití dárkového poukazu není v souladu s pravidly čerpání FKSP. Existuje nějaká možnost, jak vyjít tomuto požadavku vstříc a přitom neporušit zákon?

Zaměstnanci jsme zaplatili v roce 2017 tuzemskou dovolenou na rok 2018. Počítá se tato částka do limitu zaměstnance 20.000 Kč (osvobození od daně) za rok 2017 nebo 2018. Je rozhodující rok čerpání nebo rok úhrady? Musí být na faktuře uvedeno jméno zaměstnance, nebo stačí jeho podpis na námi vyhotoveném zápisu, že se jedná o jeho dovolenou?

Jsme střední škola, v rámci příspěvků zaměstnanců na rekreace z FKSP máme fakturu od Cestovní kanceláře - Žilina, tedy Slovensko. Pobyt zaměstnance je v Velkých Losinách Česko. Jak to bude s DPH? Na faktuře prý nebude vyčíslena. Zatím máme zálohovou - tam také není. Máme se nějak zajímat o dodanění zde v Česku? Jedná se o cestovní službu? Bude osvobozeno a my nemusíme řešit?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

Jsme vědecko-výzkumná organizace a tvoříme sociální fond ve výši 2 %. Na vedení organizace se obrátila zaměstnankyně se žádostí o příspěvek na léčení. Má závažnou nemoc a byla jí nabídnuta léčba, na kterou ale musí přispět 100 000 Kč. Je možné poskytnout příspěvek, a pokud ano, z jakého titulu?

Jsme ZŠ. Zaměstnancům pořizujeme poukázky SODEXO (Relax Pass), které naši zaměstnanci využívají na sportovní aktivity, na kulturu a rehabilitaci (§ 8, § 9 zákona č. 114/2002 Sb.) Tyto účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou faktury je seznam provozoven, kde lze tyto poukázky využít a je v souladu s vyhláškou o FKSP. Pro rok 2017 je do seznamu provozoven a.s. SODEXO Pass ČR navíc zařazena provozovna Sport Bečvář Strakonice, kde se jedná o prodej sportovního vybavení a opravu kol. Domníváme se, že v tomto případě nelze poukázky Relax Pass pro zaměstnance zakoupit, protože prodej sport. vybavení jednotlivci vč. opravy kol není v souladu s vyhláškou o FKSP. Můžete nám poradit, jak postupovat v tomto případě, protože nelze v tomto případě doložit, že poukázky byly využity na kulturu, tělovýchovu, sport a relaxaci?

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.