Odměňování - strana 6

Musí zaměstnavatel srážet zdravotní, sociální pojištění a zálohovou daň z následujících benefitů pro zaměstnance? 1) Zaměstanci, který má dlouhodobou pracovní neschopnost, je nakoupeno ovoce v hodnotě do 100,- Kč. Placeno z fondu kulturních a sociálnch potřeb - účet 423. 2) Zaměstnanec přinese vstupenky na různé kulturní akce (z kina, divadla, vstupenka na hrad atd.) v hodnotě nad 2 000 Kč. Hotově je mu proplacena částka 2 000 Kč rovněž z fondu kulturních a sociálních potřeb. V případě, že by zaměstnavatel nakupoval tyto benefity pro zaměstnance, musí být na dokladu jako odběratel uveden přímo zaměstnavatel, aby se jednalo o nepeněžní plnění, ze kterého není třeba odvádět sociální, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmu zaměstnance?

Umožňuje vyhláška č. 114/2002 Sb., aby zřizovatel (město) přidělil příspěvkové organizaci do FKSP více, než činí základní příděl, a to každoročně?

Firma se rozhodla poskytovat zaměstnancům benefity na kulturu, tělovýchovu, zdravotní potřeby apod. co jsou vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu a tento nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně. Formou poskytování těchto benefitů je zakoupení Flexi pasů Sodexo, kterými pak může zaměstnanec tyto benefity hradit. Já jako účetní vidím faktury od Sodexo, že každému zaměstnanci je každý měsíc připsán na jeho Flexi pas příspěvek zaměstnavatele ve výši 1500 Kč měsíčně. To zatím považuji za nákup cenin a účtuji na 213. Ale vůbec nemám žádné vyúčtování, kdy, v jaké hodnotě a za jaké položky bylo těmito Flexi pasy placeno. Manažer, který jednal se zprostředkovatelem ze Sodexo uvádí, že Sodexo sdělilo, že Flexi pas nelze použít k úhradě jiných benefitů než těch, které zákon vyjmenovává v § 6 odst. 9 a tedy že není třeba žádné vyúčtování a bez ohledu na to, kdy byl Flexi pas skutečně použit k úhradě zdravotnického zboží nebo rekreace apod, tak že připsání příspěvku zaměstnavatele na ten Flexi pas už je poskytnutím příspěvku, žádnou ceninou, jejíž čerpání by se mělo dále sledovat. To se mi moc nezdá, tak se raději ptám, zda skutečně faktura od Sodexo za připsání příspěvku na Flexi pas je už tím nedaňovým nákladem firmy na zaměstnanecký benefit, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu a není třeba toto použití příspěvku dále dokládat, a ustojí se při případné kontrole, že to byl u zaměstnance opravdu osvobozený příjem. 

Klient - jednatel s. r. o. - si koupil automobil v hodnotě 1 mil. Kč včetně DPH. Odhadl, že soukromě bude jezdit cca 20 %. Uplatnili jsme pouze 80 % nároku na DPH. A firma navrhla řešení. Všechny náklady na vozidlo i PHM se bude uplatňovat do nákladů a uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Za počet ujetých soukromých kilometrů se vypočítá nějaká částka, kterou jednatel uhradí, a z této částky se bude vracet DPH. 1)     Bude se přidaňovat k platu jednatele 1 % z ceny automobilu za každý měsíc anebo jenom za ty měsíce, kdy se jezdí soukromě? 2)      Jak přidaňovat, když jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele na 15 000 Kč nebo na 1 000 Kč anebo ji má bez peněz? 3)      Jedno vozidlo již mají, a teď se rozhodli, že tím automobilem bude pracovně jezdit zaměstnanec. Automobil koupili loni a DPH uplatnili v celé výši. Teď i ten zaměstnanec od května může použít automobil na soukromé účely. Bude moct zase platit za ujeté soukromé kilometry a přidaňovat jenom za ty měsíce, kdy jsou soukromé jízdy? 4)      Nebo pokud bude jednatel nebo zaměstnanec platit za soukromé jízdy a firma z toho bude platit DPH, tak se nemusí dodaňovat?

Žádám o sdělení, zda lze poskytnutí příspěvků z FKSP zaměstnancům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty, rehabilitace a masáže, popř. i na poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění, podmínit vnitřní směrnicí délkou minimálního trvání pracovního poměru. Např. textem " Příspěvky jsou poskytovány zaměstnancům, pokud jejich pracovní poměr u organizace trvá minimálně 2 roky a následně vždy po dvou letech".

Zaměstnanec začne od června pobírat starobní důchod, ve firmě (s. r. o.) zůstane v zaměstnání malého rozsahu se sjednanou odměnou ve výši 2 900 Kč měsíčně. Může nadále používat služební automobil a čerpat ze sociálního fondu?  

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Jsme základní škola - příspěvková organizace - zřizovatel město. Je možno v zásadách o hospodaření s finančními prostředky FKSP stanovit výši daru při životním jubileu takto: Při 50. narozeninách bude zaměstnancům poskytnut věcný dar do výše 2 000 Kč a peněžní dar ve výši 3 000 Kč. Myslíme si, že vyhláška o FKSP neukládá udělovat buď peněžní dar, nebo nepeněžní dar, z čehož vyplývá, že by námi uvedená možnost byla možná. 

Platí stále pravidlo, že lze příspěvek poskytnout pouze v nepeněžní formě a celá hodnota musí být uhrazená na základě dokladu vystaveného na organizaci, která příspěvek poskytuje, s tím, že případný podíl na financování hradí zaměstnanec přímo organizaci? Ptám se proto, že se setkáváme s dotazy zaměstnanců ohledně internetových rezervací rekreačního pobytu v zahraničí např. přes "booking". Po potvrzení rezervace je zaměstnanci předepsaná částka měsíc před nástupem rekreace inkasována z jím uvedené platební karty, která byla ověřena při podání žádosti na rezervaci. Jak máme postupovat v tomto případě při poskytování příspěvku z FKSP? Doplňující otázka: Existuje reálná možnost poskytnout příspěvek v peněžní formě? Např. když si zaměstnanec nejdříve zažádá na konkrétní rekreaci v zahraničí, u které musí uvést osobu, na kterou je voucher vystaven a současně musí uvést číslo své platební karty, z níž si sami zinkasují platbu měsíc před nástupem. Je možno, abychom mu potvrdili, že si může pobyt zarezervovat výše uvedeným způsobem a mi mu poskytneme příspěvek z FKSP v peněžní formě? Samozřejmě včetně zdanění a provedení odvodů, o které mu bude poskytnutý příspěvek pokrácen v rámci mzdy. Nebo v případě, že tvoříme FKSP, musíme dodržovat nepeněžní formu plnění, tj. vyžadovat fakturaci na poskytovatele.

V rámci projektu "Rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žena a mužů" vznikla zajímavá studie, která se zaměřuje na rozdíly právě v odměňování žen...

Uvažujeme o zavedení nového benefitu - pěněžní příspěvek na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání. Záměrem je přispívat zaměstnancům dle vzdálenosti od místa výkonu práce a přispívat jen těm, kteří dojíždějí např. více než 30 km. Případně výši peněžního příplatku odstupňovat od vzdálenosti. Další alternativou, kterou zvažujeme, je přiznat tento benefit jen určitým kategoriím zaměstnanců, např. manageři nebo laboranti. Pokud bude tento postup takto popsán v kolektivní smlouvě či vnitřním předpise, je to v souladu s principy rovného zacházení?

Zaměstnancům poskytujeme následující benefity: Příspěvek na ubytování Poskytujeme příspěvek zaměstnancům s trvalým pobytem na Slovensku formou nepeněžního plnění. Přechodné bydliště mají sjednané na adrese v Příbrami (pronajatý byt). Smlouva o pronájmu je mezi naší firmou a pronajímatelem bytu. Příspěvek platíme rovnou pronajímateli, u zaměstnance je v pracovní smlouvě sjednán příspěvek zaměstnavatele na ubytování ve výši 3 000 Kč/měs., to mu proběhne i výplatní páskou, ale nic se neodvádí. Je tento postup správný? Lze takto poskytovat příspěvek na ubytování i občanům z ČR? Pokud budou mít jiné trvalé bydliště než je místo výkonu práce? Jsme firma z Příbrami, zaměstnanec by měl trvalé bydliště např. v Českých Budějovicích nebo Ostravě, přičemž totedy znamená, že nemůže každý den dojíždět nebo by mu to činilo velké obtíže. Příspěvek na provoz předškolního zařízení nebo příspěvek na letní tábor dítěte zaměstnance O letních prázdninách bychom chtěli zaměstnancům poskytovat příspěvek na pobyt jejich dětí ve školkách či dětských skupinách (dva pokladní doklady – jeden by byl na pobyt dítěte v zařízení a druhý na stravné dítěte v daném zařízení; případně faktura) nebo na letní tábor dítěte. Jednalo by se o příspěvek na jedno dítě max. 2 500 Kč/měs., na druhé dítě max. 2 000 Kč/měs., formou nepeněžního plnění, jako firma bychom hradili částku rovnou danému zařízení. Zaměstnavatel by účtoval příspěvek jako nedaňový náklad. U zaměstnance by se tedy jednalo o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 bod d) ZDP, pojistné by se neodvádělo. Vybraným zaměstnancům se též poskytuje příspěvek na dovolenou, taktéž formou nepeněžního plnění. Započítával by se příspěvek na pobyty dětí do osvobozených 20 000 Kč/rok? Lze takto zaměstnancům přispívat a byl by tento postup správný?  

Na podzim loňského roku proběhly volby do zastupitelstev obcí. V souvislosti se zvolením nových obecních zastupitelstev vyvstávají některé otázky týkající se právní úpravy odměňování a dalších právních nároků jejich členů. Stručné shrnutí odpovědí na tyto otázky je zaměřené na právní úpravu obsaženou v zákoně o obcích, s ohledem na obdobnou právní úpravu je však odpovědi možné vztáhnout i na členy zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy.

Zaměstnankyně, která v naší organizaci pracuje od 1. 9. 2016, žádá z FKSP finanční dar k 40. pracovnímu výročí ve školství. Dle doloženého průběhu zaměstnání vyplývá, že začala pracovat ve školství 1. 7. 1978. V průběhu let do roku 2018 byla 3x na mateřské dovolené (celkem 8,5 let), 1x evidována na ÚP (31. 5. 2000 - 27. 8. 2000) a 1x uvádí OSVČ (1. 7. 2014 - 7. 9. 2014). Dle přehledu - splňuje odpracovaných 40 let ve školství? 

Je možno uhradit z prostředků FKSP účast pedagoga na doplňujícím didaktickém studiu anglického jazyka a všeobecně účast pracovníků školy na vzdělávacích kurzech a workshopech? Pokud ANO, jak je to s případným zdaněním a odvody pojistného?

a) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy dlouhodobě nemocnému zaměstnanci v průběhu roku – např. 2 měsíce? b) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy dlouhodobě nemocnému zaměstnanci, jehož pracovní nemoc v době výdeje vitaminu trvá (např. nemoc delší než 1 rok)? c) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy zaměstnanci, který je ve výpovědi? d) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy zaměstnanci, který je ve výpovědi a současně v pracovní neschopnosti, a je za něj v organizaci přijatý nový pracovník? Lze krátit tomuto novému pracovníkovi příspěvek na vitaminy? e) Lze poskytnout zaměstnancům různé výše příspěvku na penzijní připojištění a za jakých podmínek? f) Lze poskytnout zaměstnanci vyšší měsíční příspěvek na penzijní připojištění, než je měsíční splátka penzijní připojištění konkrétního zaměstnance? g) Lze krátit příspěvky v souvislosti s nižším pracovním úvazkem (např. úvazek 0,5)?

Jsme ZŠ a MŠ a chtěli bychom dát našim zaměstnancům poukázku na saunu z FKSP. Sauna je provozována firmou, která poskytuje další služby (např. kadeřnictví, pedikúra, manikúra...). Je možné použít FKSP příspěvek? Jaký vitaminový produkt lze použít na poukázku a musí být doporučení lékaře?

Firma vyplácí stravenky zaměstnancům až po skončení měsíce, kdy ví, na kolik dní měli nárok. Je to takto správně? Nebo musí být stravenky čerpány dopředu?

Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?

V současné době, kdy je v některých profesích nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží pro své zaměstnance vytvořit co nejvýhodnější podmínky. V této oblasti hrají významnou roli zaměstnanecké benefity, neboť jsou součástí odměňování zaměstnanců za jejich práci. Mnozí zaměstnavatelé postupují ve strategii odměňování v podobě mzdy (platu) a benefitů systematicky, kdy se jednotlivé oblasti odměňování vzájemně doplňují a přinášejí výsledky v podobě loajality a stabilizace stávajících zaměstnanců a také jsou motivačním prostředkem pro získání nových perspektivních zaměstnanců.