Odměňování a péče o zaměstnance

Devátý ročník HR Summitu proběhne 19. května 2026 v Praze a naváže na více než osmiletou tradici setkávání odborníků z oblasti lidských zdrojů, leadershipu a rozvoje firemní kultury. Letošní ročník ponese hlavní téma „HR v éře AI“ a zaměří se na to, jak může umělá inteligence podpořit nábor, rozvoj zaměstnanců či predikci trendů, aniž by byla narušena lidskost, autenticita a důvěra ve firemních vztazích.

Lze použít zaměstnanecký volnočasový benefit na úhradu školného pro žáka střední soukromé školy, jedná se o příbuzného zaměstnance? A je takové plnění osvobozeno od daně z příjmu, odvodu SP a ZP při dodržení zákonných podmínek?

Na pracovištích zaměstnavatele vykonávají činnost nejen jeho zaměstnanci, ale často též žáci středních škol a studenti vyšších odborných škol v rámci praktického vyučování a praktické přípravy, které jsou součástí jejich studia. S účinností od 1. 1. 2026 přitom došlo k důležitým změnám, pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů k takové činnosti. A předmětem právní úpravy ve školském zákoně se stalo též duální praktické vyučování (duální praktická příprava).

Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Máme v plánu poskytnout zaměstnanci ubytování ve služebním bytě zdarma. Jaké jsou s tím spojené povinnosti, především daňové? Platí se z poskytnutého benefitu pouze daň z příjmu nebo i odvody na zdravotní a sociální pojištění? Obvyklé tržní nájemné v okolí je cca 15 000 Kč. Musíme jako poskytnutý benefit počítat celou tuto částku, nebo se může krátit? Jak by se řešilo, pokud by byl zaměstnanec např. celý měsíc nemocný? 

Vyhláška č. 572/2025 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026 Vyhláška stanoví paušální částku, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům za náklady při práci z domova (např. spotřeba elektrické energie, vody či tepla). Nová sazba pro rok 2026 s ohledem na vývoj cen energií a inflaci činí 4,70 Kč.

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Naše firma se snaží dlouhodobě zlepšit zdraví svých zaměstnanců. Nyní nám přišla nabídka od firmy, která nabízí své služby v oblasti psychologie. Nabízejí online konzultace pro naše zaměstnance. Náklady by hradil zaměstnavatel. Firmu jsme ale nenalezli v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb. Můžeme poskytovat tento benefit z fondu FKSP a za jakých podmínek? Pokud ano, do které kategorie tento benefit zařadit a jak to bude z hlediska zákona o daních z příjmů? 

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 16. 12. 2025 výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny projekty za 635 milionů korun.

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity. Škoda Auto se chystá svým zaměstnancům letos přilepšit plošným bonusem a navíc vánoční odměnou ve výši šesti tisíc korun. Chce tak motivovat případné nové uchazeče třeba mezi studenty. „Chceme udržet kontinuální nábor, máme v Mladé Boleslavi střední i vysokou školu, staráme se o to, abychom jejich absolventy mohli přijmout,“ popisuje člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. Odměnit zaměstnance plánují i v dalších firmách. Vánoční bonus v podniku Linde Material Handling, který vyrábí hlavně vysokozdvižné vozíky, dostanou zaměstnanci plošně, odvíjí se ale od firemních výsledků. „V letošním roce se podařilo navázat na úspěšné výsledky, takže i v roce 2025 dostanou naši zaměstnanci tuhle odměnu,“ avizuje marketingový manažer Petr Vaněk. Kromě peněz navíc dostanou také potravinové balíčky a placené volno.

Rádi bychom pro naše 3 zaměstnance pronajali byt, který bychom pronajali na firmu. Předpokládám, že je potřeba zaměstnancům navýšit vyměřovací základy o část nájemného, který by byl benefitem. Musí být celé nájemné rozloženo mezi zaměstnance nebo může část platit i firma, aniž by zaměstnancům navyšovala VZ? Jak pak řešit situaci, kdy v bytě zůstanou po nějakou dobu třeba jen dva zaměstnanci?

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.

Vítáme vás u pilotního dílu nového seriálu o prevenci pracovního vyhoření Páteční restart. Cílem je nabídnout jasný, praktický pohled na to, jak si udržet dlouhodobou výkonnost, nastavit zdravé pracovní hranice a rozpoznat první signály přetížení. Jsme ve fázi, kdy umělá inteligence přebírá lidské procesy, a to, co nám fungovalo před rokem, může být dnes již nepotřebnou dovedností. Přesto se všichni snažíme. Nechceme zaostávat. Na pomoc nám přichází stále nové technologie, firemní procesy a rapidně se rozrostl i  segment s wearables - od hodinek měřících naši fyzickou aktivitu přes aplikace hlídající kalorické příjmy až po prsteny, které nám kontrolují kvalitu spánku... Přesto, míra lidí, kteří zažili pracovní vyhoření rychle, rychle roste.

MPSVvyhlásilo 3. listopadu druhou výzvu pro předkládání projektů na podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou z Operačního programu Zaměstnanost plus podpořeny projekty za 700 milionů korun.

Zaměstnavatel chce začít zaměstnancům přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří. Žádost o tento benefit zaměstnavatel podmínil mimo jiné doložením příslušné smlouvy (smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...). Někteří zaměstnanci nám však dokládají pouze dokumenty typu „Opis smluvních údajů“. Jedná se tedy jen o nějaké jednostranně elektronicky vygenerované dokumenty s aktuálním, nynějším datem. Předpokládám, že stažené z osobního elektronického účtu u daného penzijního fondu/společnosti. Tyto „opisy“ obsahují jen nejzákladnější údaje. Pokud by nám přišla kontrola např. z finančního úřadu, ÚSSZ nebo zdravotní pojišťovny (kontrola oprávněnosti posouzení příspěvku zaměstnavatele jako příjmu osvobozeného od daně a nevstupujícího do vyměřovacího základu pro výpočet soc. a zdrav. poj.), spokojila by se pouze s těmito opisy smluvních údajů, nebo by chtěla doložit kopie smluv? Jaká je v tomto aktuální praxe kontrolních orgánů? Kdybych si oklikou vypomohla § 38l zákona o daních z příjmů (prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně), požaduje doložení smlouvy. Předpokládám, že tím se myslí (zjednodušeně řečeno) buďto oboustranně podepsaný smluvní dokument, nebo návrh smlouvy plus akceptace tohoto návrhu.

Většina rodičů má k dispozici celkem dvacet až 25 dnů dovolené v průběhu celého roku, zatímco děti jsou po odečtení víkendů doma zhruba 65 dnů. Je to ještě více, když se k tomu přidají ředitelská volna. Tato skutečnost představuje zvýšenou zátěž nejen pro rodiče, ale také pro zaměstnavatele a personální oddělení, která se stále častěji stávají klíčovým partnerem při hledání efektivních řešení. Jedním z nejvýznamnějších nástrojů, který může zaměstnancům s dětmi výrazně pomoci, je práce na dálku (home office). 

Je možné v interním předpisu určit, že nárok na jazykovou výuku v rámci pracovní doby má pouze zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek? Jinými slovy: lze vyřadit z výuky zaměstnance se zkrácenými úvazky, nebude to diskriminační? 

Od 1. 1. 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie prací na produkt na stáří ve výši 4 % vyměřovacího základu zaměstnance, pokud za kalendářní měsíc odpracuje alespoň 3 směny rizikové práce. Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Došlo by tedy ke kombinaci povinného odvodu zaměstnavatele danou zákonem a dobrovolného příspěvku, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy.

Právně platná interpretace textu zákona o daních z příjmů v uplatnění nároku na daňovou úlevu znevýhodňuje při dovršení věku 26 let všechny děti narozené první den v měsíci, neboť v tento měsíc už na daňové zvýhodnění podle uvedeného zákona nemají nárok. Tento článek se zaměřuje na právní výklady a soudní spory, které řeší otázku, zda se daňové zvýhodnění vztahuje na celý měsíc, ve kterém dítě dovrší 26 let, nebo zda se slevy na dani ztrácejí již ve chvíli, kdy dítě dosáhne tohoto věku. V textu rozebereme konkrétní soudní případy, stanoviska Nejvyššího správního soudu a zohledníme rozdílné interpretace různých institucí, včetně zdravotních pojišťoven. [JD1]