Nemocenské pojištění - strana 9

Zaměstnankyně je u nás v HPP od 1. 11. 2019. V prosinci zjistila, že je těhotná a od 1. 1. 2021 nastoupila na nemocenskou z důvodů komplikací v těhotenství. Výpočet PPM se provádí před nástupem na mateřskou dovelenou z posledních 12 měsíců a z hrubé mzdy. Všude jsem četla, že nemocenská nemá vliv na tento výpočet, a tudíž ho neovlivňuje. Pokud by tedy zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou od 1. 7. 2021 pro výpočet PPM bude tedy rozhodující období od 1. 7. 2020 - 30. 6. 2021 nebo období před neschopenkou = tedy 1. 1. 2020 - 31. 12. 2020? Jak je to ještě s hrubou mzdou? V roce 2020 byla hrubá mzda ponížena s přechodem na 4denní pracovní režim a dále byla i na překážkách z důvodu ZL ve výši 80 %. Bude toto mít také vliv na výpočet PPM? I přesto, že se od 1. 11. vše vrátilo zpět na 5denní pracovní režim. 

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

Vyměřovací základ zaměstnance se ve zdravotním pojištění stanovuje ve vazbě na zúčtování plnění zdaňovaného podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Přihlašování a odhlašování zaměstnanců je ve zdravotním pojištění řešeno v § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s každoročním zvýšením průměrné mzdy, dle nařízení vlády č. 381/2020 Sb., se s účinností od 1. 1. 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění....

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Zaměstnanec má zaměstnání malého rozsahu, v měsíci, kdy nedosáhne 3 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec byl nemocný a na správu sociálního zabezpečení jsme zaslali přílohu k žádosti o dávku. V měsících, kdy nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč, se neodvedlo sociální pojištění a příjem byl nula. Ze „sociálky“ po nás chtějí, abychom vyplnili příjmy i v době, kdy nedosáhl rozhodné částky. Je to takto správně? Ani program mi žádné částky nenabídne, je potřeba to vyplnit ručně.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Rok 2021 přinese změny v oblasti práce a sociálních věcí. Od ledna opět dojde k navýšení důchodů, zvyšovat se bude i minimální mzda a schválen byl také zákon o náhradním...

Pokud se OSVČ od 1. 1. 2021 přihlásí k paušální dani, jak to bude s nemocenským pojištěním? V roce 2021 bude hradit podle přehledu 2020? A co v dalších letech, kdy nebude podávat přehledy?

Zaměstnavatel dobře ví, že když zaměstnanec onemocní, je mu za podmínek uvedených v ustanovení § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů povinen poskytovat v období prvních 14 kalendářních dnů této překážky v práci náhradu mzdy (platu, případně odměny z dohody) ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Stejně jako si je vědom, že má právo zkontrolovat zaměstnance, zdali v tomto období dodržuje povinnost zdržovat se v místě pobytu a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek dle ustanovení § 301a zákoníku práce.

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění a pro účely pracovněprávní.

Maximální nemocenské v roce 2021 za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci) může činit až 43 524 Kč. V letošním roce toto maximální nemocenské činí „pouze“ 42 811...

Zaměstnanec - soustružník, hlavní pracovní poměr, manželka v prosinci porodí dítě, manželka je studentka, nemá nárok na mateřskou dovolenou. Manžel může zřejmě nastoupit na mateřskou dovolenou, jaká je ale možnost při této mateřské dovolené pracovat?

S ohledem na uzavření prvních stupňů základních škol v ČR od 14. 10. 2020, budou moci rodiče dětí do 10 let žádat o ošetřovné z důvodu uzavření školy. Zákon, který...

Na základě mimořádného opatření vlády budou pro některé děti plošně uzavřeny školy v důsledku nepříznivé epidemické situace. Délka opatření zpravidla přesáhne standardní dobu výplaty 9 dnů u ošetřovného.  Vláda na...

Přes počáteční projevy nedůvěry se velmi brzy ukázalo, jaké výhody eNeschopenka přinesla a k jak významnému zjednodušení administrativy spojené s pracovní neschopností došlo.  Pomyslným zátěžovým testem prošla během první vlny...

Následující informace mohou přispět studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům nebo i jejich zaměstnavatelům v základní orientaci v této oblasti. Odbornou pomoc a podrobné informace ke konkrétní osobě pak poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

Maminka čerpá na půlroční miminko rodičovský příspěvek. Starší syn 3,5 roku chodí do školky, ale letos toho asi moc nenachodí neb do školky nemůže ani s malinkou rýmou. Je možné, aby si vzal v případě nemoci tatínek na syna ošetřovné, ačkoliv maminka ve společné domácnosti pobírá rodičovský příspěvek na miminko? Rodiče nejsou sezdaní, ale žijí spolu.

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020?