Mzdy a platy

Budou mít nárok na povinný příspěvek na stáří zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v třetí kategorii pro riziko vibrací z důvodu práce s křovinořezem? Tuto rizikovou práci vykonávají v sezóně duben až září, ale většinou tato práce trvá jen cca 1 hodinu denně. Většina prací již probíhá na traktorových sekačkách. Pracovní doba je 40 hodin týdně. Jak správně spočítat rizikové směny v tomto případě. Příspěvek by náležel jen v měsíci, kdy by byly splněny 3 rizikové směny a v ostatních měsících by se neposkytoval? 

Jaký je postup podle zákona č. 324/2025 Sb.? Pokud je zaměstnanec zařazen do 3. kategorie práce, ale: nemá uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS) ani penzijním připojištění, a zároveň nepodá zaměstnavateli písemné oznámení s údaji o penzijní společnosti a číslem smlouvy, je postup zaměstnavatele správný, pokud: příspěvek ve výši 4 % z hrubé mzdy nevyplácí, tento příspěvek nelze vyplatit zaměstnanci v hotovosti, na jeho osobní účet ani jej přičíst ke mzdě, zaměstnavatel splní svou povinnost tím, že zaměstnance o nároku a podmínkách prokazatelně informuje?

Vztahuje se na nás povinnost přispívat zaměstnancům na penzijní spoření dle zákona č. 324/2025 Sb., když zaměstnáváme noční hlídače objektů (sedí v recepci budovy a párkrát za noc obejdou areál) a noční pracovníky třídíren (fyzická práce, třídí různě těžké balíky a pracují výhradně v noci)?

Máme zaměstnance ve třetí kategorii pro obsluhu kovoobráběcích strojů, kteří mají stálou noční směnu. Z hygieny máme Rozhodnutí o zařazení do kategorie práce třetí, a to takto: Hluk - 2, Pracovní poloha - 2, Psychická zátěž - 3, Výsledná kategorie práce 3. Domníváme se správně, že v tomto případě se na zaměstnavatele nevztahuje povinný příspěvek na penzijní připojištění? 

Od ledna začne platit vyšší příspěvek pro kategorii 3 - rizikové práce. Co má dělat zaměstnavatel, když tento zaměstnanec nemá penzijní připojištění a ani si ho nehodlá sjednat. Je to jeho povinnost? Jak má tedy postupovat zaměstnavatel? 

Jak je to s novým zákonem stanovujícím povinné platby penzijního pojištění pro rizikové skupiny povolání? Spadají do této skupiny stavební dělníci? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v tomto směru? Má nařídit zaměstnanci si založit penzijní spoření? Jak se určí, že se jedná o rizikové povolání? 

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

S příchodem nového roku jsme stále blíž k transpozici směrnice EU o transparentnosti odměňování, která přinese zaměstnavatelům celou řadu nových povinností například v podobě vypracování detailní mzdové politiky, podrobného informování zaměstnanců nebo povinného reportingu vůči státním orgánům. Na rovné zacházení a zákaz diskriminace na pracovišti se ovšem Státní úřad inspekce práce důsledně zaměřuje již nyní. Rovné zacházení a zákaz diskriminace na žebříčku priorit kontrolních orgánů neustále stoupají. Inspekce práce jen v minulém roce přijala na 322 podnětů ke kontrole a provedla 640 kontrol zaměřených čistě na tuto oblast. Lze přitom očekávat, že s příchodem směrnice o transparentnosti odměňování, která by měla být transponována do 7. června 2026, budou tato čísla ještě stoupat. Jaké jsou nejobvyklejší prohřešky zaměstnavatelů?  Mlčenlivost o mzdě Jedním z nejčastějších přestupků zaměstnavatelů bylo sjednání tzv. doložek o mlčenlivosti o mzdě. Inspekce práce shledala porušení zákona hned v 63 případech. Přestože je toto ujednání oficiálně zakázané teprve od 1. června 2025, přístup inspektorátu poukazuje i na dřívější problematičnost tohoto ustanovení. Podle zákoníku práce totiž není možné sjednat si odchylnou úpravu od zákoníku práce, což doložky o mlčenlivosti o mzdě podle inspektorátu práce představovaly.  Poskytování benefitů Při kontrolách dodržování rovného zacházení se inspekce rovněž důsledně věnovala a nadále věnuje i tzv. docházkovým bonusům. Ty jsou zpravidla poskytovány zaměstnancům, kteří ve sledovaném období nezameškají žádnou směnu (např. z důvodu nemoci nebo jiné překážky v práci). Tímto postupem ale zaměstnavatel diskriminuje zaměstnance, kteří do práce z objektivních a zákonem předvídaných důvodů přijít nemohli. Zaměstnavatelé chybovali i v oblasti rovného přístupu k benefitům. Mnohdy totiž vyloučili z některých benefitů například zaměstnance na rodičovské dovolené, zaměstnance pobírající starobní důchod nebo zaměstnance ve zkušební či výpovědní době.  Odměňování v regionech Inspekce práce se konečně zaměřovala i na velké obchodní řetězce. V roce 2024 odhalila dva zaměstnavatele, kteří měli své prodejny po celé České republice rozděleny do tří různých odměňovacích skupin. Zaměstnanci z Prahy a okolí tak zpravidla dostávali vyšší mzdu než zaměstnanci z méně lidnatých oblastí. Jeden z obchodních řetězců si za toto jednání vysloužil pokutu ve výši 200 tisíc korun.Kontrolní činnost inspektorátů práce posiluje, a proto by zaměstnavatelé měli těmto otázkám věnovat patřičnou pozornost. V roce 2024 uložily inspektoráty 56 pokut ve výši 1 448 000 korun – průměrně tak jedna pokuta vycházela na 28 tisíc korun. Jedná se přitom o skoro trojnásobný nárůst oproti stavu v roce 2022. Pokuta přitom není to jediné (a nejzásadnější), co může na zaměstnavatele dopadnout. Je běžnou praxí, že se inspektoráty na takové zaměstnavatele v budoucnu více zaměřují, aby ověřily, zda se vytýkaného jednání nedopouštějí znovu.

Naše mzdová účtárna prohlašuje, že po uzavření mezd za prosinec již nemůže dělat jakékoliv opravy v původní odevzdané Rekapitulaci mezd v minulém roce. Ale v nadcházejícím roce dochází k těmto situacím: vratka mzdy na bankovní účet se zdůvodněním mzdové účtárny, že tato mzda neměla být vyplacena dopočet daně ze závislé činnosti a na základě Vyúčtování zálohové daně pokyn k jejímu doplatku vratka přeplatku zdravotního pojištění na náš bankovní účet. Měly by být tyto situace zohledněny v uzavřené Rekapitulaci mezd za uplynulý rok nebo mají být zohledněny v Rekapitualaci mezd v novém roce, nebo mají být vedeny pouze někde v excelu jako podpůrná evidence, když se v minulém roce prý už změny v programu dělat nedají? Pro správné zaúčtování mám vyžadovat jaké podpůrné podklady?

Státy Evropské unie jsou povinny nejpozději do 7. 6. 2026 transponovat evropskou směrnici, jejímž účelem je zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců, a zabránit tak většině rozdílů v odměňování mužů a žen. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici této směrnice ve Finsku, které – oproti České republice – již přišlo s uceleným návrhem zákona. Čeští zaměstnavatelé si tak mohou opět udělat přibližnou představu, co je v nadcházejícím roce čeká.

Odměňování zaměstnanců za jejich práci je jednou z nejpodstatnějších částí personální agendy a zároveň potenciální zdroj pracovněprávních sporů. O to důležitější je orientovat se v jeho úpravě a změnách ať už na úrovni evropské úpravy, či v rámci vnitrostátního práva. Cílem tohoto příspěvku je proto podat přehled nejdůležitějších změn v odměňování pro rok 2026.

Máme zaměstnance ve 3. rizikové skupině (riziko vibrace). Budeme tedy poskytovat povinný příspěvek. Pochopila jsem dobře způsob výpočtu? 8 hodin denně úvazek - práce v riziku 5 hodin - ten den si započítám jako 5/8 = 0,625, práce v riziku 6 hodin - ten den si započítám jako 6/8 = 0,75. Když jiný den už v riziku pracovat nabude tak mám součet 1.375, tzn. že nárok na povinný příspěvek nenáleží? Pochopila jsem evidenci a výpočet správně, nebo je to myšleno, že když má víc než polovinu směny tak to beru za 1 rizikovou směnu, tzn. v tomto případě už bych měla 2 rizikové směny? A u rizika vibrace má zaměstnanec zároveň za každou takovouto odpracovanou hodinu nárok na příplatek za ztížené pracovní prostředí? 

S novým rokem přichází změny v katalogu prací ve veřejných službách a správě, který byl novelizován nařízením vlády č. 420/2025 Sb. S účinností od 1. 1. 2026 se do katalogu začleňují nová povolání jako například Geoinformatik, Digitálního kurátor a Geomatik, která zohledňují technologický pokrok a organizační změny. Také katalog správních činností zaznamenává výrazné úpravy, které především reflektují přerozdělení agend mezi státními institucemi. Novela usiluje o aktuální vymezení a zařazení prací a správních činností do platových tříd, což klade důraz na precizní vymezení pracovních a služebních úkolů a odpovědností. Tímto způsobem dochází k optimalizaci postupu ve veřejných službách, což usnadňuje přizpůsobení změnám a efektivnímu řízení.

Růst mezd v komerčním sektoru dál zpomaluje. Většina firem plánuje v roce 2026 navýšit základní mzdy o 4 %, tedy rychleji než inflace, ale méně dynamicky než v uplynulých letech. Nejvíc na výplatní pásce uvidí zaměstnanci v technologickém sektoru, FMCG a službách. Nejméně naopak v automotive, výrobě či financích. Vyplývá to z průzkumu Comp&Ben Asociace realizovaného společností BD Advisory a doplněného pro objektivitu o data od členů asociace, společností Mercer a Trexima. "Období postinflačního skokového růstu mezd je definitivně za námi. Firmy udržují mírný růst mezd nad inflací, tempo je ale podstatně střízlivější," říká Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové tuzemské zaměstnavatele a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování. Nejvíc si polepší sektory spotřebního zboží, služeb a technologií Nárůsty mezd přesahující průměrně 4 % čekají zaměstnance v sektorech tažených rostoucí spotřebou domácností. Jedná se hlavně o segment rychloobrátkového zboží (FMCG), retailu, farmacie a služeb, které rostou o více než 4,5 %. Přetrvávající poptávka po inovacích a kvalifikovaných specialistech táhne růst u technologických firem, které navyšují o více než 4 %. Naopak nejslabší růst mezd hlásí automotive a obecně výrobní společnosti, a to o méně než 3,7 %. Z nevýrobních odvětví pak zpomaluje IT a telekomunikace a finance, které jsou pod 4 %. Růsty mezd kopírují makroekonomické prostředí. "Tam, kde roste spotřeba domácností a firmy potřebují posilovat týmy, vidíme vyšší nárůsty. Naopak v odvětvích, kde přetrvává nejistota nebo obavy z dalšího vývoje, zaměstnavatelé s růstem mezd váhají. Výrobní sektor je toho typickým příkladem," doplňuje Petr Boldiš, konzultant společnosti Mercer. Provozní pozice a specialisté získají nejvíce Nejvyšší nárůsty mezd čekají příští rok provozní pozice (4,1 %) a specialisty (4 %). Mzdy jim zvedne téměř sto procent firem. Manažerské pozice rostou pomaleji: top management o 3 % a management o 3,7 %. "U specialistů je to dáno dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných lidí napříč obory, u provozu pak tlakem na udržení stabilních směn a nízké fluktuace. U managementu je naopak dlouhodobě silnější tlak na efektivitu a snižování nákladů," říká Josef Chovanec, ředitel personálního a mzdového poradenství společnosti Trexima. Třetina si přilepší už v lednu. Odbory nejsou hlavním hráčem Tuzemské firmy tradičně upravují mzdy během prvních čtyř měsíců roku. Téměř 80 % zaměstnanců dostane přidáno do konce dubna: už v lednu přidá 25 % firem a v dubnu dalších 45 %. Odbory jsou tradičně součástí vyjednávání o mzdových nárůstech, ale mnohdy v menší míře, než naznačuje veřejná debata. Do vyjednávání o mzdových nárůstech vstupují podle dat Comp&Ben Asociace jen u 40 % firem, zatímco 60 % společností si nastavuje mzdový rámec interně. "Stále více firem se při nastavování mzdových nárůstů opírá o tržní data a benchmarky, protože jim to umožňuje pružně reagovat na konkurenční prostředí. Zájem o moderní systémy odměňování navíc posiluje i směrnice o transparentnosti odměňování, která firmy motivuje k vysvětlování mzdových rozdílů a k větší odpovědnosti při tvorbě mzdových struktur," uzavírá Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace. Poznámky ke sběru dat Jak funguje revize mezd v komerčním sektoru? Většina společností v komerčním sektoru má definovaný proces navyšování mezd (tzv. roční úpravu mezd), který probíhá jednou ročně k předem stanovenému datu. Nejčastěji se mzdy upravují v lednu nebo v dubnu každého roku. Proto je vhodné aktuální čísla o nárůstech mezd sbírat až začátkem 2. kvartálu, což poskytuje nejlepší obraz o reálné situaci mezd v komerčním sektoru. Predikce navýšení mezd pro nadcházející rok se zase sbírají nejlépe na podzim (říjen, listopad), kdy firmy schvalují své mzdové rozpočty na další rok. Některé společnosti navyšují mzdy i později v roce, například k 1. červenci nebo k 1. září, ale jedná se o malé procento firem. Dá se říci, že k 1. dubnu má již více než tři čtvrtiny zaměstnanců na trhu mzdu upravenou a v dalších měsících roku již nejsou pohyby tak zásadní. Zdroj: Comp&Ben Asociace, https://www.compenben.eu/

Může zaměstnavatel před vánoci bez potíží vyplatit zálohu na mzdu všem zaměstnancům, aniž by o to zaměstnanci písemně žádali? Jde o formu benefitu, kterou chce zaměstnavatel poskytnout, záloha by byla ve výši pravděpodobné odměny za měsíc prosinec, kterou by zaměstnavatel zúčtoval v prosincových mzdách, to znamená, nebyla by pro všechny zaměstnance stejně vysoká. Stačí na to případně sepsat jednorázovou směrnici nebo rozhodnutí jednatele? 

Našim zaměstnancům ve vedoucích pozicích nebyly vypláceny výkonnostní prémie od 1. 4. 2025. Někteří zaměstnanci z této skupiny byli 31. 7. 2025 z organizačních důvodů propuštěni. Bylo jim vyplaceno odstupné, jeho výše byla vypočtena z průměrného hodinového výdělku za 2. čtvrtletí. Do tohoto průměru nebyly zahrnuty nevyplacené výkonnostní prémie a tím byl tento hodinový průměr nižší, než kdyby tyto prémie byly vyplaceny. Ve mzdě za listopad 2025 byly zpětně tyto výkonnostní prémie všem dotčeným zaměstnancům zúčtovány a vyplaceny. Mají tito propuštění zaměstnanci nárok na přepočet průměrného hodinového výdělku za uvedené 2. čtvrtletí a tím i na přepočet výše odstupného?

Naše firma se snaží dlouhodobě zlepšit zdraví svých zaměstnanců. Nyní nám přišla nabídka od firmy, která nabízí své služby v oblasti psychologie. Nabízejí online konzultace pro naše zaměstnance. Náklady by hradil zaměstnavatel. Firmu jsme ale nenalezli v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb. Můžeme poskytovat tento benefit z fondu FKSP a za jakých podmínek? Pokud ano, do které kategorie tento benefit zařadit a jak to bude z hlediska zákona o daních z příjmů? 

Jaký je nárok na placené volno lékaře (zaměstnanec příspěvkové organizace) na přípravu a vykonání zkoušky v základním kmeni a na přípravu a vykonání atestační zkoušky? 

Máme 2 zaměstnance, jeden z nich je jednatel, kteří jsou občané ČR, ale mají v pracovních smlouvách „výkon práce Bratislava“. Na Slovensku se zdržují tak, aby byli stále rezidentmi ČR, takže mají kombinaci kanceláře a homeoffice. Pokud zůstanou v Bratislavě přes noc, mají ubytování v hotelu, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta? A pokud mají meeting a přenocují v hotelu v ČR, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta?

Organizace má oficiální sídlo v Brně, avšak její kanceláře se nacházejí ve městě Slavkov. V pracovní smlouvě je jako místo výkonu práce uvedeno město Slavkov a Brno, přičemž pravidelné pracoviště není specifikováno. Pro účely cestovních náhrad tak bylo pravidelné pracoviště stanoveno fikcí dle § 34a zákoníku práce, a to ve Slavkově, kde mají zaměstnanci své kanceláře. Chtěla bych se proto zeptat na otázku týkající se výkonu práce v Brně a případného nároku na cestovní náhrady. Pokud zaměstnanec jede z kanceláře ve Slavkově do Brna (ne vždy pouze do sídla společnosti), je v okamžiku opuštění Slavkova na cestě mimo své pravidelné pracoviště, nikoli však na pracovní cestě. Cesta ze Slavkova do Brna trvá přibližně 30 minut, zaměstnanec následně stráví v Brně 5 hodin výkonem práce a poté se vrací zpět do Slavkova. Celková doba mimo pravidelné pracoviště tedy činí 6 hodin. K cestě je použit služební automobil. V této souvislosti bychom chtěli ověřit, zda zaměstnanci náleží stravné z toho důvodu, že byl mimo pravidelné pracoviště déle než 5 hodin, nebo zda se v případě cesty mimo pravidelné pracoviště za účelem výkonu práce v rámci sjednaného místa výkonu práce pro účely stravného započítává pouze doba samotné cesty ze Slavkova do Brna a zpět, nikoli čas strávený výkonem práce v Brně.