Mzdy a platy - strana 2

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Dobrý den, žádáme o zaslání stanoviska, zda se jedná o mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště [§ 152 písm. c) ZP] v případě, kdy zaměstnanec držel pracovní pohotovost ve svém bydlišti, vznikla potřeba faktického výkonu práce v místě výkonu práce, k němuž se zaměstnanec musel dostavit a ihned na tento výkon práce mimo rozvrh směn navazovala jeho rozvržená směna. Je v takovém případě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci cestovní náhrady dle uvedeného ustanovení ZP? Příklad: Zaměstnanec má rozvrženy směny od pondělí do pátku od 6:00 do 14:00 hodin. Od 22:00 ve čtvrtek do pátku 6:00 byla dohodnuta pracovní pohotovost v místě bydliště. V pátek v 1:30 se z důvodu naléhavé provozní potřeby musel dostavit k výkonu práce na pracovišti, kterou vykonával až do 6:00. Poté pokračoval ve výkonu práce v rámci své rozvržené směny od 6:00. Jedná se v takovém případě, kdy byl zaměstnanec povinen dostavit se k výkonu práce přesčas před začátkem rozvržené směny (která na tento výkon práce přesčas navazovala), za mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn, za kterou přísluší cestovní náhrady? 

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě cestovní náhrady vymezené v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce (dále jen „ZP “ nebo „zákoník práce “). Jedná se např. o náhradu jízdních výdajů, výdajů za ubytování, náhradu zvýšených stravovacích výdajů (stravného) apod. Zaměstnanec musí obdržet všechny náhrady, na které mu vznikne nárok, alespoň v minimální výši stanovené zákoníkem práce .

Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 

Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.

Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Ovlivní výši průměrného výdělku zvýšení mzdy k 1. dni kalendářního čtvrtletí? Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10. Pokud bude mít zaměstnanec zvýšení mzdy např. o 1000 Kč k 1. 4. Připočte se průměrný výdělek z tohoto zvýšení k vypočítanému průměrnému výdělku za 1.Q.? Zvýšení v ostatní dny neřeším, to mi nijak průměrný výdělek neovlivní, ale nevím, jak se zvýšením k 1. dni kalendářního čtvrtletí.

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?

Od 1. 1. 2024 je platná nová úpravu ručení dodavatele (stavebního podnikatele) za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele, a to konkrétně v ustanovení § 324a zákoníku práce. Dodavatel je nyní odpovědný za mzdy, platy a odměny zaměstnanců subdodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele.

Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?

Stalo se mi, že jedna zaměstnankyně měla vystavenou neschopenku na 16 dní s vystavením od lékaře ukončení neschopenky. Následně po třech dnech jí lékař vystavil novou neschopenku se zpětným datumem, tak že jí nová neschopenka navazovala na předcházející. Bohužel jsem do mezd zadala novou neschopenku a ne navazující. Po konzultaci s OSSZ mi bylo sděleno, že to jsou neschopenky jako navazující. Tak se stalo, že zaměstnankyně dostala z organizace vyplacené náhrady za nemoc a také nemocenské dávky z OSSZ. Mohu zaměstnankyni srazit neoprávněně vyplacené náhrady za nemoc nebo s tím musí zaměstnankyně souhlasit např. na základě splátkového kalendáře? Můžete mi prosím Vás poradit jak správně postupovat? 

Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 

Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.

Zaměstnanec předložil k vyplnění "Potvrzení o výši příjmu" pro účely poskytnutí úvěru z banky. Je zaměstnavatel povinen na něj vyplnit i číslo účtu, na které zasíláme zaměstnanci mzdu a údaj o tom, z jakého účtu zasílá mzdu zaměstnavatel? Dosud jsme uváděli pouze banku, nikoli konkrétní číslo účtu zaměstnance a údaj o účtu zaměstnavatele nesdělovali vůbec (kolonku k vyplnění jsme proškrtli). Banka ale nyní trvá na všech údajích. Pokud na to má právo, podle jakého předpisu či zákona. 

Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dochází dokonce k neobvyklé situaci, kdy bude možné od ledna 2024 po dlouhé době provádět vyšší srážky než v roce 2023. Nové parametry pro provádění srážek se použijí poprvé při srážkách za leden 2024, které se provádí v průběhu února 2024.