Mzdy a platy - strana 4

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Základní informace § 192 odst. 2 ZP Náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Průměrný výdělek používaný pro jiné pracovněprávní účely je třeba pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě upravit – redukovat. Náhrada mzdy se tedy počítá z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Náhrada mzdy nebo platu při DPN nebo karanténě se poskytuje již od 1. pracovního dne trvání DPN nebo karantény.

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU není Česká republika, co se rovného přístupu k odměňování na základě pohlaví týče, žádným premiantem. Ba naopak, statistiky dokládají, že odměňování v prostředí českého trhu práce je stále založeno na významné genderové předpojatosti vyvěrající z tradičního nazírání na muže jako hlavní živitele rodiny a na ženy jako pečovatelky, kterým jejich mateřství mnohdy brání či podstatně ztěžuje plnohodnotné zapojení do pracovního života včetně souvisejícího kariérního růstu.

Základní informace Pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě se vychází ze standardního průměrného výdělku používaného pro jiné pracovněprávní účely (např. náhrada mzdy při dovolené). Tento průměrný výdělek je však třeba dále upravit - redukovat. § 192 odst. 2 ZP V souladu s § 192 odst. 2 ZP se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Tyto redukční hranice se každý rok valorizují, vyhlašuje je MPSV ve Sbírce zákonů sdělením.

Zaměstnanec má schválenou služební cestu soukromým autem Seat Tarraco z roku 2019, benzín, motor 2,0 TSI, emisní třída Euro6d-TEMP, který má v TP u spotřeby paliva uvedeno: 2018/1832DG,WLTP. Zkoušeli jsme hledat na stránkách výrobce, internetu, ale co tento text znamená jsme nenašli. Jaké číslo průměrné spotřeby mám použít pro výpočet cesťáku?

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Podle prognózy Hospodářské komory ČR se tuzemská ekonomika vyhne hlubší krizi. V roce 2023 očekává komora čistou stagnaci. Nový impuls jí totiž dodají hlavně investice podnikatelů do energetických úspor, strojů i...

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

Zaměstnanec používá služební auto, jede v místě sídla firmy na úřad a zaplatí parkovné. Musí být vypsán cestovní příkaz? Musí být vypsán cestovní příkaz i v případě, že by parkovné bylo hrazeno firemní kartou?

V rámci kontroly odpracované pracovní doby, bylo zjištěno, že zaměstnanec v průběhu loňského roku řádně neodpracoval určitou část pracovní doby (cca 50 h/rok), za kterou již mzdu dostal. Lze v takovém případě požadovat po zaměstnanci úhradu za tuto neodpracovanou dobu a jak postupovat při výpočtu takto způsobené škody?

Ve kterém roce zdanit opravu mezd? Fyzická osoba OSVČ, statut chráněné dílny. Bylo zjištěno, že si neuplatňovala slevu na zdravotním pojištění a prováděla odvod z hrubé mzdy za zaměstnance i za zaměstnavatele. Mzdy byly dodatečně opraveny, ale až v lednu 2023. Přepočítáním vznikl přeplatek na zdravotním pojištění ve výši 18 646,- Kč (6 215,- ZP zaměstnance, 12 431,- ZP zaměstnavatele). Následně bude kontrola na úřadu práce a zohledněný přeplatek na dotaci (zatím nevím, zda bude muset rozdíl doplatit, nebo bude ponížena dotace za další Q). Přeplatek bude vrácen až v roce 2023, chtěla bych vědět, zda mám o tento přeplatek ponížit základ daně v roce 2022 (výdaje byly zaúčtovány v nesprávné výši, včetně chybné platby na ZP) a přeplatek vrácený ZP v roce 2023 dát do příjmu za rok 2022 nebo až v okamžiku úhrady? OSVČ vede daňovou evidenci. Dotaci za 4Q, která bude na účet připsána v únoru 2023 je třeba zahrnout do daňového přiznání v roce 2022 nebo 2023? 

Zaměstnanec využívá služební vůz k cestám z pracoviště do místa bydliště a naopak. Důvodem je sjednaná pracovní pohotovost - mimo čerpání dovolené po celý rok. Důvodem pracovní pohotovosti je, že je určen jako osoba, které bude zaměstnavatel volat v případě vniknutí do objektu, nebo požáru... prostě v případě nenadálé situace. Mohou být tyto cesty z pracoviště do místa bydliště a naopak považovány za služební cesty, bez přidaňování 1% hodnoty vozu?

Zaměstnankyně doprovázela manžela k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení v Německu. Doložila propustku s razítkem německé kliniky, ale nebylo na ní uvedeno, že se jednalo o doprovod. Musíme v tomto případě poskytnout volno s náhradou mzdy?

Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky životního minima (ze 4 620 Kč na 4 860 Kč), změně metodiky a zvýšení částky normativních nákladů na bydlení (o 5 412...

Učitel základní školy, který jezdí s dětmi na lyžařský kurz pořadaný školou, absolvoval povinný kurz pro instruktory lyžování. Kurz se konal od soboty do úterý. Učitel měl od zaměstnavatele - základní školy hrazené kurzovné, ubytování i stravné za celou dobu. Za pracovní dny obdrží plat. Na co má zaměstnanec - učitel nárok za dobu strávenou v sobotu a neděli na absolvovaném kurzu a za jakou dobu? Pracovní dobu má rozvrženou od po - pá od 7.30.-16 hod.

Dne 30. prosince 2022 byla ve Sbírce zákonů, mimo jiné, publikována i dvojice nařízení vlády (č. 464/2022 Sb. a č. 465/2022 Sb.), jež s účinností od 1. ledna 2023 mění některé podmínky pro odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců.